RECENZE: Nejlepší sci-fi dekády? Haha, Stvořitel vypadá nádherně, ale je hloupý, až to bolí
Umělá inteligence zahájila hybridní válku s lidstvem. Její aktuální zbraní je naštěstí zoufale neúčinný snímek Stvořitel.
Existují filmy, kde se musí všichni chovat jako naprostí idioti, jen aby mohla průhledná zápletka dokodrcat do konce. Většinou jde o nenáročné popcornovky s porcí humoru a nadsázky, proto jim rádi odpouštíme a přistupujeme na jejich hru. Sci-fi novinka od režiséra a scenáristy Garetha Edwardse (Rogue One, Godzilla) s velkou vážností a ambicemi staví před diváky pyramidy z vypravěčských hovězin a doufá, že se nechají ohromit jejich majestátností.
RECENZE VYZRAZUJE ZÁKLAD DĚJE ZNÁMÝ UŽ Z TRAILERŮ
Upřímně nechápu, jak mohlo lidstvo ve Stvořiteli přežít až do hi-tech budoucnosti. Jeho pokusy vypořádat se s hrozbou umělé inteligence jsou tak zoufalé, že by ho musely dávno porazit první kapesní kalkulačky. Do speciální operace na zničení supertajné zbraně protivníka kdesi v Asii vyšle partu neorganizovaných lobotomů terorizujících místní obyvatelstvo i robotstvo (jejich zástupce poznáte podle díry v hlavě a laskavého pohledu, jinak se chovají stejně jako lidé, včetně konzumace potravin, jen mají na krku vypínací tlačítko). Celé to připomíná nejapný mix military sci-fi a válečných klasik z Vietnamu...
K cíli se dostane jen Joshua (John David Washington) traumatizovaný ze ztráty ženy a potomka. Zbraň hrozící vyhlazením všeho živého nezničí, protože má podobu roztomilého dítěte s nevinnýma hlubokýma očima. Místo toho se ho rozhodne chránit a dá se s ním na útěk, protože doufá, že mu pomůže najít ztracenou ženu, která je údajně naživu. Všechno se v tomto filmu skutečně vyvíjí tím nejhloupějším způsobem, jaký si šlo už z trailerů odvodit.
Joshua s rozkošnou zbraní, kterou pojmenuje Alfie, samozřejmě naváže citový vztah, což se stane lusknutím prstů během jediné scény, jíž jsme z poloviny viděli v jedné z upoutávek. Na budování jakýchkoli vztahů nebo vysvětlování nesmyslně se chovajícího světa a jeho aktérů není čas, jde hlavně o akční naháněčku, kde lidé ze západu jsou ti zlí. Odmítají si totiž připustit, že když jim A.I. vybombardovala Los Angeles atomovkou, nebyl to její záměr, ale špatné naprogramování, což je ve filmu podáno jako jedno z mnoha WTF odhalení.
Někomu možná bude stačit, že Stvořitel vypadá na skromný rozpočet 80 milionů opravdu fantasticky a umí i efektní klipovité sekvence, speciálně ty s použitím půjčené hudby (zdravíme Radiohead). Obstáli i všichni herci, díky nimž film nikdy nesklouzne ke směšnosti (možná škoda?), a dokonce se mu občas daří z ničeho vykřesat záblesky emocí. Neštítí se při tom žádné berličky, speciálně záběrů na plačící tvářičku malé Alfie, takže v opravdu nesoudně přeplácaném závěru dostaneme i sentimentální dojičku ve stylu Armageddonu nebo finále Rogue One, abychom srovnávali v rámci Edwardsovy filmografe.
Stvořitel má skutečně blízko ke tvorbě populárního Neila Blomkampa, a to nejen efektním vizuálním stylem. Spíše než jeho svěží a konceptuálně neotřelý District 9 však čekejte obdobu spotřebních pitomostí jako Elysium nebo Chappie. Ušetříte si tak velké zklamání.
Poznámka: Umělí lidé se ve filmu jmenují simulanti. Doslovnost českého překladu tak propojila Stvořitele s klasikami české satiry Švejkem a Českou sodou.
Spoiler: Lidstvo (to zlé, západní) má už od začátku filmu na oběžné dráze mocnou stanici, z níž s chutí ničivými raketami ostřeluje cokoli v jejím dalekém dosahu. Z nějakého nevysvětlitelného důvodu ji po celý film nepoužije na eliminaci superzbraně nepřítele a nechá ji se svým zběhlým agentem unikat. Nahání ji jen pár nekompetentních zoufalců, kteří už jednou fatálně selhali. Pak si zbraň/dítě lidé dokonce dopraví domů do laboratoří, aby ji tam šetrně vypnulo, ale jen když mu to ona zbraň dovolí - kupodivu nedovolí! Chce zřejmě protivníka zmást taktikou „Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě“. Vytrvá v této strategii až do konce, kdy se mu naopak splaší rakety. Divák už je tou dobou ale připravený úplně všechno.
