8 filmů podle komiksu, v nichž nenajdete žádné superhrdiny

Když se řekne komiks, drtivé většině lidí okamžitě naskočí superhrdinové a superhrdinky, většinou spadající pod dvě nejslavnější vydavatelství Marvel a DC. Jenže rozsah tohoto literárního žánru je v podstatě neomezený – jak náměty, tak vizuálním stylem. Následující seznam filmových adaptací budiž příkladem. Tušili jste, že předlohou následujících pecek byly právě komiksy?

Cesta do zatracení (Road to Perdition, 2002)

Max Allan Collins bude českému čtenáři známější spíš jako autor romanizací Sommersovy série o Mumii, kromě toho má ale na kontě také dobře hodnocený komiks Cesta do pekel, inspirovaný krvavou džidai geki sérií Vlk samotář a mládě. Hlavní postavou komiksu, odehrávajícího se ve druhé polovině 20. let, je Michael O‘Sullivan, prominentní zabiják irské mafie, jenž se se svým jediným synem musí dát na útěk a zároveň cestu pomsty, když mu syn jeho zaměstnavatele vyvraždí většinu rodiny.

Filmové adaptace se chopil Sam Mendes (Americká krása, Mariňák) a hlavní roli naštvaného zabijáka, jenž musí jednou ruku chránit přeživšího syna a druhou střílet po gangsterech, si střihnul Tom Hanks. Třebaže se své komiksové předloze příliš nepodobá (a jméno jeho postavy se z O’Sullivana změnilo na Sullivana), dokázal Hanks své postavě vtisknout dojem emocionálně chladného muže, v němž dřímá otcovský pud a skrytá bolest. Samotný film ostatně využívá gangsterské motivy jako nástroj pro rodinný příběh vztahu otce a syna. Fanoušci gangsterek i příznivci rodinných dramat si přijdou na své. Ironií je, že Max Allan Collins, autor četných romanizací i komiksové předlohy, napsal romanizaci i k natočenému filmu.

Dějiny násilí (A History of Violence, 2005)

Komiksová kniha A History of Violence ze scenáristického pera Johna Wagnera, jehož jméno najdeme v českých vydáních sebraných spisů Soudce Dredda nebo vetřelčích či starwarsovských omnibusech, byla v době svého vzniku oceněna za scénář, a možná to přesvědčilo studio Warner Bros. k filmové adaptaci. Vybranému představiteli hlavní role Viggu Mortensenovi se komiks příliš nelíbil a souhlasil až poté, co David Cronenberg slíbil určité změny v příběhu. A tak se z relativně přímočarého a podle Mortensenových slov nesmyslně krvavého thrilleru stal sice opět krvavý thriller, ale zato s působivou psychologickou rovinou, jehož tématem je otázka vlastní identity.

V typicky cronenbergovském duchu film tematizuje otázku, jak moc vnější změna ovlivní psychologii jednotlivce. Mortensen podává strhující výkon v roli přátelského a dobrosrdečného muže, v jehož nitru dřímá extrémně násilné monstrum. Zároveň film využívá působivý kontrast – v idylickém městečku, zprostředkovaném prosluněnými záběry a líbivým soundtrackem, propukají zcela bez varování výjevy násilí provázené praskáním kostí a stříkanci krve.

Čas (Old, 2021)

M. Night Shyamalan proslul tvorbou výtečných mysteriózních thrillerů (Šestý smysl, Vyvolený), následně svou kariéru pohřbil pomocí příšerných ambiciózních blockbusterů (Po zániku Země, Poslední vládce větru), aby se opět vrátil k mysterióznu. Jedním z příkladů je adaptace francouzsko-švýcarského komiksu Sandcastle (Hrad z písku). Několik rodin se při pobytu v luxusním letovisku dostane na izolovanou pláž, jejíž prostředí má nepříjemný efekt – každému, kdo na ní dlí, způsobuje rychlé stárnutí.

Z místa není úniku, a tak se nešťastní obyvatelé musí smířit s nevyhnutelným a čas, který jim zbývá, využít co nejlépe. To bylo alespoň poselství původního komiksu. Shyamalan zásadně změnil vyvrcholení příběhu tak, aby odpovídal jeho poetice, což trochu rozkolísalo tón a tempo vyprávění. I tak se ale jedná o zajímavý žánrový experiment kombinující vztahové drama a mysteriózní horor.

Zabiják (The Killer, 2023)

Nejnovější film Davida Finchera je skvělou opozicí k sérii o Johnu Wickovi, když místo jednočlenné armády v obleku představuje profesionála, jenž spoléhá na pečlivý plán, chladnou kalkulaci a nutnou bezcitnost… a jemuž téměř nic nevychází. Adaptace francouzského komiksu Le Tueur zachycuje stoického nájemného vraha na cestě pomsty, která se postupně mění v cestu sebeuvědomění. Každý krok ke stanovenému cíli posouvá zabijákův osobní vývoj, každá akce, při níž je nucen porušovat vlastní pravidla, jej změní.

Film v zásadě podvrací všechna očekávání, jaká máme od akčních thrillerů s nájemnými zabijáky. Fincherův zabiják by se rád viděl jako bezchybný a bezcitný stroj na výrobu mrtvol, postupně ale zjišťuje, že mu chybí nejen potřebná prozíravost a zručnost, ale také ona nezbytná chladnokrevnost. Stejně tak si divák filmu brzy uvědomí, že nesleduje dobrodružství akčního hrdiny, ale obyčejného chlápka, který sice má výcvik, znalosti a nějaké ty zkušenosti, ale k dokonalosti mu velký kus chybí. A filmu, kombinujícímu dokonalé plány hlavního hrdiny se syrovou a ušpiněnou akcí, zase v jeho metodičnosti lze vyčíst velmi málo. Nemusí však sednout každému.

Scott Pilgrim proti zbytku světa (Scott Pilgrim vs. The World, 2010)

Adaptace komiksu, skládajícího poctu manze a videohrám, se brzy dočká animované verze. Film z roku 2010 napsaný a režírovaný Edgarem Wrightem se odehrává v Torontu, které ale jako by vypadlo ze světa arkádových videoher. Během rvaček se postavy mění v kung-fu mistry, při porážce se rozpadají na drobné mince, každou vážnější akci doprovází dunivý komentář jako z Mortal Kombat.

Příběh, který se v tomto šíleném světě odehrává, přitom nemůže být vzdálenější videoherní poetice. Scott Pilgrim je mladý flákač po dvacítce, kterého zajímá hlavně jeho kapela a příležitostné milostné aférky. Když se zamiluje do tajemné Ramony, má jedinečnou možnost dospět... jen co porazí jejích sedm zlých expartnerů. Mustr flákačské komedie osvěžují choreograficky bezchybné bitky i řízný indie rockový soundtrack.

Život Adéle (La Vie d'Adèle, 2013)

Syrové vztahové drama ukazuje, že zamilované představy a realita života se nemusí vždy slučovat. Mladá Adéle se zamiluje do umělkyně Emmy a přes počáteční sexuální nejistotu s ní začne vášnivý a naplňující vztah, který se v erotických scénách odehraje i před samotným divákem. Jenže Emma zatouží po vztahu naplňujícím po všech stránkách a Adéle začne chybět počáteční vášeň natolik, že jejich vztah začne být destruktivní.

Oproti původnímu komiksu Le Bleu est une couleur chaude (Modrá je teplá barva) končí film o poznání pozitivnějším způsobem, přesto diváka čeká po všech stránkách intenzivní zážitek drásavého romantického dramatu.

Čtěte také: Škola zakázala slavný komiks o holokaustu Maus. Co učitele donutilo k cenzuře?

Old Boy (Oldeuboi, 2003)

Japonská manga skrývá poměrně široké spektrum možností vyprávění a minimálně v jednom případě posloužila jako předloha k nanejvýš podivnému, leč výbornému jihokorejskému filmu. Dae-su Oh je budižkničemu, opilec a flákač, jenž je jednoho dne unesen a držen v místnosti bez oken po dobu nekonečných patnácti let. Postupně začne plánovat útěk, posilovat, trénovat a sbírat encyklopedické znalosti z televize, která mu jako jediná dělá společnost.

Náhle je ze svého vězení nečekaně propuštěn, a tak se příležitost rozhodne využít k pomstě. Ta je ostatně tématem výborně vystavěného příběhu dvou soupeřů, pro něž se pomsta stala jediným smyslem života. O to větší pocit prázdnoty jim přinese její naplnění. Brutální akce, bezmocný a později dobře uplatněný vztek a pozoruhodná vizuální stránka vytvářejí jeden z nejlepších filmů počátku 21. století a nejlepších filmů o pomstě vůbec.

Rudá Sonja (Red Sonja, 1985)

Je málo známým faktem, že prvním filmem podle komiksu od Marvelu není Kačer Howard, nýbrž právě Rudá Sonja. Byť dle všeobecného povědomí pochází z pera R. E. Howarda, stvořitele Barbara Conana, není tou samou postavou. Howardova novela Stín supa se odehrává ve středověku a její hlavní postavou je hrdinka jménem Rudá Soňa – v originále Red Sonya. Tou se scenáristé Marvelu nechali inspirovat při vytvoření téměř stejnojmenné hrdinky (aniž by se obtěžovali změnit víc než jedno písmeno) jménem Red Sonja pro komiksovou sérii Barbar Conan ze sedmdesátých let.

Hrdinka se postupně dočkala vlastní série a taky ne moc dobrého, ale přesto proklatě zábavného filmu. Ten měl být původně třetím filmem populárního Barbara Conana, z důvodů vypršení autorských práv se ale hlavní hrdinkou filmu stala právě Sonja a Arnold Schwarzenegger se stal princem Kalidorem, který však rozhodně není Conanem s jiným jménem.

Zdroj: Autorský text