6 důvodů, proč musíte vidět Furiosu: Postapokalyptický nářez ze světa Šíleného Maxe vás nezklame

George Miller se svým nejslavnějším dílem ještě neskončil a kiny burácí Furiosa: Sága Šíleného Maxe. Prequel posledního maxovského dobrodružství Zběsilá cesta si v kinech žel moc dobře nevede, a je to škoda. Důvodů, proč byste měli všeho zanechat a upalovat do kina, se totiž najde dost.

Čtěte také: Jako ze Šíleného Maxe. Na frontu míří obrněný autobus, vznikl na počest ukrajinského vojáka

Zjistíme, jak funguje Maxův svět

Svět postapokalyptické Austrálie se během pětice filmů vyvíjel a často jsme z něj viděli spíše střípky. Furiosa ukazuje hned několik lokací a přináší určitý vhled do toho, jak funguje zdejší společenské uspořádání. Uvidíme Zeleň, skrytou oázu plnou vegetace, různé plenitelské skupiny i triumvirát tří měst, fungující na výměnném obchodu. Furiosa je stejně osobním příběhem, jako je vyprávěním o nově vzniklém nebezpečném světě.

Série je konečně koherentní

Původní trilogie vznikala v dobách, kdy se na kontinuitu zase tak moc nedbalo. Koneckonců, určitou vnitřní rozkolísanost najdeme v Burtonových/Schumacherových Batmanech nebo první půlce série Mission: Impossible. První čtyři Šílení Maxové se dost liší v pojetí akce, výstavbě světa i zobrazení hlavní postavy, a to nejen tím, že jej v posledním filmu hraje jiný herec. Každý Šílený Max zkrátka trochu vypadá, jako by patřil do jiné série. Furiosa a Zběsilá cesta oproti tomu tvoří dvojfilm. Furiosa představí divákovi svůj členitý svět a nechá vyrůst svou postavu, zatímco ve Zběsilé cestě se vše začne uzavírat v řízné akci.

Práce s postavami

Furiosa je především příběhem o růstu dvou ústředních postav, titulní Furiosy (Anya Taylor-Joy) a padoucha Dementa (Chris Hemsworth). Vyprávění pokrývá celkem rozsáhlé časové období, během něhož se oba protagonisté posouvají, mění, stárnou a na konci si určitým zvráceným způsobem porozumí, aniž by vystupovali ze své role – Dementus je stále hrdý padouch, zatímco Furiosa chce pořád svou pomstu. Punc epického filmu ladí s pojetím postav jako dobře seřízený motor.

Herci jsou super

Co by ale byly hlavní postavy bez výrazných představitelů? Hemsworth už dávno dokázal, že je talentovaným hercem, a teď ztvárnil jednoho z potenciálně ikonických padouchů. Jeho grimasy a práce s hlasem, který neustále přeskakuje, vytváří perfektně zapamatovatelného padoucha, Hemsworth zároveň zvládá jeho expresivnost kloubit s určitým tragickým podtextem. Taylor-Joy, jejíž postava je padouchův protiklad, je vedena zcela opačně, protože Miller požadoval „hraní očima“. Herečce se daří vyhlížet víceméně stoicky, zároveň pouhým pohledem vyjadřovat širokou škálu emocí. Když film zrovna není akčním nářezem či přehlídkou madmaxovsky tradičně potrhlých figur, představuje herecký koncert pro dva.

Mohlo by vás zajímat: Dramatická honička u Ústí nad Orlicí: Muž ujížděl i s dítětem v autě, pak se ukryl na střeše

Akce

Styl vyprávění Furiosy se sice od Zběsilé cesty dost liší, to ale neznamená, že by byl akcechtivý divák ochuzen. Skvělá práce s kamerou a propracovaná choreografie zaručují nejen perfektní automobilové honičky, ale i promakané přestřelky. Choreografie fyzických bojů a přesně mířených kulek na rychle jedoucích vozech je stejně dravá jako u Zběsilé cesty a rozhodně sérii nedělá ostudu.

Vrací se ke kořenům původní série

Rozpory v kontinuitě prvních tří filmů mají jednoduché vysvětlení. Miller totiž sérii koncipoval jako sbírku mýtů o tajemném bojovníkovi jménem Max. Bojovník silnic i Dóm hromů jsou navíc vyprávěny pohledem vedlejších postav, pro něž jsou události obou filmů vzdálenou vzpomínkou, a tak se nelze spolehnout na to, že se vše odehrálo podle vyprávění. Zběsilá cesta tento koncept trochu opustila, když ukázala postavy operující v reálném čase a bez pozlátka téměř zapomenutého mýtu dávných dob.

Furiosa se nicméně vrací zpátky k původnímu záměru, a to prostřednictvím postavy Dějepisce, muže, který ví všechno o všem a jehož promluvy k divákům komentují vývoj událostí. S tím se vrací i určitá nespolehlivost vyprávění, protože Dějepisec vypráví Furiosin příběh jako starý mýtus, a místy připouští, že ne vše se mohlo odehrát tak, jak to vidíme. Furiosa: Sága Šíleného Maxe tak kombinuje vše, co jsme měli rádi na Zběsilé cestě, s výrazovými prostředky původních filmů.

Zdroj: Autorský text

Video: Trailer filmu Furiosa: Sága Šíleného Maxe