Aragorna mělo hrát několik jiných herců. Jeden slavný kandidát cítil, že ho režisér nechce

Peter Jackson udělal ve své filmové trilogii Pán prstenů z Aragorna jednu z ústředních postav a vybudoval kolem něj rozvinutý příběh. Oproti podobě z knižní předlohy změnil několik věcí – filmový Aragorn více pochyboval o svém údělu stát se králem, v boji byl méně „nesmrtelný“ a zvýrazněna byla také jeho milostná linka s Arwen.

Přestože je dnes těžké si představit jako Aragorna někoho jiného, Viggo Mortensen původně nebyl hlavním favoritem tvůrců. Peter Jackson si místo tohoto Američana s dánskou krví vybral jako Hraničáře daleko známější jméno, které bylo navíc ověnčeno Oscarem i hromadou dalších nominací. Byl jím britský herec Daniel Day-Lewis, který už měl tehdy za sebou strhující výkony ve filmech jako Ve jménu otce, Věk nevinnosti nebo Poslední mohykán.

Jenže casting Aragorna se pro tvůrce ukázal být velkým oříškem. Day-Lewis totiž odmítl. Hlavním důvodem byla zřejmě skutečnost, že se nechtěl na několik let zavázat jedinému projektu, jenž navíc vyžadoval přestěhování na Nový Zéland. Filmový štáb nakonec mohl být vděčný, jelikož je Day-Lewis pověstný svým náročným metodickým herectvím. Při natáčení filmu Ve jménu otce například strávil tři dny bez vody na vězeňské samotce, aby se dostatečně dostal do role.

Přestože byl Mortensen v okruhu favoritů, stále musel čekat, protože mezi prioritní jména patřil taky Russell Crowe, který se tehdy vezl na úspěchu filmu Gladiátor. Crowe později popsal, proč nakonec odmítl a proč dodnes nelituje. Po telefonním hovoru s režisérem Jacksonem totiž cítil, že není tak úplně jeho volbou, ale spíše favoritem studia, což se rozhodl respektovat. Odmítl proto i mimořádnou nabídku, že by mu bylo vyplaceno 10 % z tržeb.

Smutným způsobem vzpomíná na casting Stuart Townsend. Tehdy sedmadvacetiletý irský herec už se totiž vydal se štábem na Nový Zéland, kde se dva měsíce připravoval na roli Aragorna, ale byl vyhozen pouhý den před začátkem natáčení. Jacksonovi přišel zajímavý, ale cítil pochybnosti producentů. Vadilo zejména jeho mládí, jelikož Aragorn byl v knihách popisován jako zkušený bojovník. Pochybnosti se nakonec přenesly na samotného Jacksona a rozhodl se pro radikální krok na poslední chvíli, přestože měl Townsend skvělé vztahy se štábem, zejména s Dominicem Monaghanem, představitelem Smíška.

Taky účast Mortensena nakonec visela ve vzduchu. „Když mi řekli, že někoho nahradím, cítil jsem se divně. Přemýšlel jsem nad tím, co když ho ještě potkám, ale když jsem dorazil, byl už pryč. Prostě mě do toho hodili a musel jsem se snažit ze sebe vymáčknout to nejlepší,“ popsal později. K účasti ho přemluvil jeho syn Henry, který byl na rozdíl od svého otce čtenářem Tolkiena. Za svůj čin byl nakonec Henry odměněn, když si mohl zahrát jednoho z obyvatel Rohanu. A odměněni byli taky všichni fanoušci Tolkiena, protože Mortensenovo ztvárnění Aragorna patřilo mezi základní stavební kameny úspěchu celé trilogie.

Zdroj: Collider