Řezník má nápad na film, který je prý už fakt moc. Možná to bude konec kariéry
Martin Pohl alias Řezník se nejvíce proslavil díky drsnému rappu. Věnuje se také filmu a vtipům, jeho úplně první tvůrčí činnost byly ale videohry. A teď vydává novou. V rozhovoru pro Prima COOL Pohl prozradil, na kolik vytvoření takové hry vyjde. Původně chtěl mít do dvou let hru hotovou, práce na ní se ale nakonec protáhla na osm let. Kromě toho chystá Marty nový film, který by rád uvedl před tím, než odhalí nápad, který by ho mohl stát kariéru.
Aktuálně se Marty Pohl soustředí na vydání nové videohry Poslední exekuce, kterou si budou moci nadšenci stáhnout už 14. května. „Volně navazuje na sérii videoher, které jsem dělal jako teenager. První věc, se kterou jsem začínal. Je to adventura v mém kresleném stylu. Není to úplně nekorektní humor, ale je to hodně na hraně. Člověk hraje za exekutora Vladimíra Brehowskiho, je to jeho poslední den v práci. Má před sebou poslední tři exekuce, je starý opilec, a přesně tak se chová ke svým klientům. Hráč si užije spousty zábavy,“ vyprávěl v rozhovoru pro Prima COOL Pohl s tím, že zájemci si mohou pořídit hru i ve formě DVD, které zakoupí na ZNK shopu.
Hra vyšla na milion
Hráč prochází adventurou v roli exekutora. Podle Řezníka se téma dotýká v České republice řady lidí, přičemž v popkultuře je pak málo zpracované. „Neobjevuje se příliš ve filmech, seriálech, ve videohrách a ani v zahraničí se tématu nevěnují. Když už je téma zpracované, tak je pojaté vážně. Ale udělat to jako humor, toho se nikdo nechytnul, což mi přijde škoda, protože je to rozšířený fenomén,“ popsal hudebník.
Mohlo by vás zajímat: Přes půl milionu Čechů čelí exekuci, navzdory možnému oddlužení. Pomoc brzdí obavy i neznalost
Vytvoření hry nebylo jen tak. Dřív si všechno od úplného začátku, ať už grafiku, programování, příběh a leckdy i dabing, dělal sám. Teď už na to má ale celý tým. Původně chtěl mít hotovo do dvou let, to ale nevyšlo. „Asi před osmi lety jsem na hru vybíral přes crowdfundingovou platformu peníze, doufal jsem, že hra bude hotová do dvou let. Jenže se to ukázalo jako trochu náročnější sousto, a tak tvorba hry trvala osm let. Je to způsobené tím, že lidé se mnou spolupracovali zprvu jako nadšenci, pak ale nadšení časem odpadlo. Takže jsem musel najímat lidi na práci. Třikrát jsem obměňoval partu programátorů a až teď jsem spokojený s prací a dělají to tak, jak jsem si to představoval. Trochu jsem to podcenil a jsem rád, že to mám z krku,“ vysvětlil Marty a prozradil, na kolik hra vyšla. „Je to finančně hodně náročné. Ty peníze, co jsem dostal od fanoušků, jsou dávno pryč, takže tahám z vlastní kapsy. Doufám, že se mi to alespoň vrátí. Vyjde to zhruba na milion,“ podělil se.
Nad verzí hry pro smartphony přemýšlel, nakonec to ale kvůli nepraktičnosti zavrhl. „Nabízelo se to, přemýšleli jsme nad tím, protože hra se dá jednoduše vydat na telefony. Ale je to adventura starého stylu, klikačka, kde člověk hledá různé předměty, kombinuje, tak je to hodně titěrné na obrazovce. Je to potřeba hrát na velkém monitoru. Takže na mobilu by to nebylo úplně příjemné hraní,“ zmínil.
Hra je určená osobám starším osmnácti let. „Je to spíš oficiální označení, určitě je pro fanoušky starých her, kteří byli tehdy stejně staří jako já. Doufám, že to osloví i mladší hráče, i když je stylově trochu jiná, než jsou lidi zvyklí. Je to oldschool styl, kde člověk nemá nápovědu a zakysne tam. Člověk se ale může kouknout někde na internetu po nápovědě, i v tom totiž vidím kouzlo, že lidé mohou o hře debatovat a radit si,“ vyjmenoval v čem vidí výhodu oldschoolu.
Co se týká přístupnosti, je podle Martyho herní scéna jedno z nejsvobodnějších odvětví. „Herní scéna je obecně přístupnější. Každý, kdo umí programovat, si může udělat hru a dát ji na Steam. Člověk nemusí mít za sebou velké studium, může si hru udělat sám nebo třeba ve třech lidech. Česká herní scéna je na tom velice dobře, máme hodně zajímavé projekty,“ pochvaloval si.
Příběh se opírá o skutečné problémy
Hrou nechtěl Marty nijak zvlášť kritizovat systém, na reálné problémy se ale přeci jen snaží upozornit. „Jedna z postav, kterou hráč exekuuje, je Petříček, který je v dětském domově a zdědil dluh po rodičích. To je třeba reálná věc, která se děje, že dítě může zdědit dluh po rodičích a exekutor to po něm vymáhá. To mi přijde příšerné a je to tam zanesené. Četl jsem to v novinových článcích,“ přiblížil Pohl.
Čtěte také: V nejdrsnější české komedii mohli hrát Feri i Mikulcová: Je to škoda, povzdychl si Řezník
Že by hrou cílil na stejné fanoušky, kteří poslouchají Řezníka, se úplně říct nedá. „Je to rozdělené. Fanoušci Martyho frků třeba moji hudbu vůbec neznají nebo ji nesnášejí, což se jim nedá divit. Je to specifický žánr, frky jsou přístupnější. Film je pak taky úplně jiný, není to pro každého. Frky jsou nejvíc přístupné pro běžného člověka. Hra je pro lidi mezi frky a filmem. Není to hardcore, sice postupně přitvrzuje, ale je spíš o humoru,“ dodal.
Jména jsou inspirovaná reálnými lidmi
Hlavní postavou hry Poslední exekuce je exekutor Vladimír Brehowski. Podle Pohla se sice o reálnou postavu nejedná, jméno si ale vypůjčil ze svého dětství. „Když jsem vyrůstal na sídlišti v Rumburku, největším sígrem tam byl jeden kluk a jmenoval se Brehowski. Mně se to jméno hrozně líbí, je nekompromisní,“ odhalil s tím, že hodně jmen ze svého dětství, které měl kdysi zaškatulkované, často využívá ve svých projektech.
„Třeba postava Ceplechy z filmu Na plech, to byl taky kluk ze sídliště, takový zlobič. Nebo tam byl šprt Kosobod, postižený kluk ze Šluknova. Jména fungují a docela to používám, lépe si udělám vztah k postavě. Navíc jména jsou skvělá, normálně bych je nevymyslel,“ popsal Marty. Že by ho někdo kvůli podobnosti jmen konfrontoval, se mu zatím nestalo. „Většinou to není celé jméno, ale jenom příjmení,“ doplnil.
Při nejnechutnější scéně málem zvracel i štáb. Řezník popsal natáčení nejdrsnější komedie roku:
U svých projektů naráží na limity
Jeho vlastní humor a estetika se prolíná do všech projektů, které tvoří. „Martyho frky zastřešují humor pro ostatní projekty. U všech projektů je to můj stejný styl humoru,“ nechal se slyšet. Posledně hovořil Marty o limitech, se kterými se setkává u Martyho frků. „Dají se vyčerpat témata. Třeba v hudbě horrorcoru mě nebaví recyklovat témata jako Holku v mým sklepě. Snažím se hledat nová témata. Hudba i film jsou o tématech,“ prozradil, zda naráží na limity i u ostatních projektů.
Že by vnímal od mladší generace menší snášenlivost drsného humoru, říct nemůže. Naopak mu přijde, že například film Na plech přilákal do kin řadu zástupců mladé generace. „Je to kus od kusu. Na premiéry filmu chodili mladí lidi a královsky se bavili. Určitě je skupina mladých lidí, která jede víc americký styl a hodně věcí je popudí a bojují proti tomu a snadněji se urazí. Ale u svých projektů jsem se s tím moc nesetkal,“ zmínil.
Postava Řezníka se vyvíjí
Postava Řezníka se v průběhu let vyvinula. „Trochu to naráží na ta témata. Nejdřív to byla klasická hororová témata, která se trošičku vyčerpávají. Já stárnu, takže mě furt nebaví dokola recyklovat,“ řekl. „Poslední deska Řezníka - Hrozny hněvu - byla taková, jako by starý muž nadával na mrak. Je to víc sociální kritika, než vyloženě zabíjení a takhle. Vyvíjí se to. Další deska, na které dělám s Hadesem, se týká drogové problematiky a toho, jak se posunula dál,“ vyprávěl s tím, že ho baví vymýšlet desky pro nějaký koncept, aby měly hlubší smysl.
Mohli jste přehlédnout: Počet dlužníků roste, systém je na ně krátký. Exekutoři mluví o „kastě nedotknutelných“
Ukončit Řezníka ho napadlo, proto si dává pauzu od koncertů
Také prozradil, jestli někdy přemýšlel nad tím, zda by odhodil masku Řezníka a projekt ukončil. „Člověka to napadne, někdy byly situace, kdy mě to bavilo míň,“ odhalil a vysvětlil, že si musel dát pauzu od koncertů.
Vystupování ho totiž dost vyčerpávalo. „Teď jsem si dal pauzu na rok od koncertů, takže v roce 2026 Řezník nevystupuje až na úplné výjimky. V létě máme festival a jednu akci pak na Vánoce. Ale tohle mi dost ulevilo od věcí, které mě na tom štvaly. Třeba kvůli koncertům se člověk moc nevyspí, pak problémy se zvukem a další věci spojené s koncerty, které člověka frustrují. Užívám si to, že dělám muziku, která mě baví. Mám to jako koníček, baví mě to a živí mě to,“ popsal. „Praha, Brno a České Budějovice, vystupují všichni z našeho labelu plus přijedou zfetovaní Australani, kteří vystupují nazí a politi krví. A máme tam i wrestling, takže super celodenní zážitek pro celou rodinu,“ smál se a pozval fanoušky na jediné letošní koncerty.
Masku Řezníka má z dětského časopisu
Během vystupování mu kvůli masce bývá větší horko. Není to ale nic, co by se nedalo vydržet. „Maska je kus hadru a je hodně prodyšná. Takže když se potím, přilepí se mi na obličej a dýchám normálně. Občas mám problém se napít nebo zvracet, takže nějaká úskalí to má,“ pousmál se.
Masek má v šatníku samozřejmě více. Rovněž odhalil, kde vlastně masku Řezníka vzal. „Kdysi jsem měl jenom jednu. Ale pak jsem zjistil, že to není výhodné, takže jich mám víc. Maska je z časopisu Kačer Donald. Kdysi jsem ji našel u malého bráchy svého kamaráda, který si ji koupil na Halloweena. Nasadil jsem si ji na dospělou hlavu a začalo to vypadat divně,“ vyprávěl. „Od té doby jsem toho začal využívat, pak jsem koupil stará čísla časopisu, abych masek měl víc. Teď existují kluci, kteří masku šijí, takže jich mám nekonečnou zásobu,“ podotkl.
Nápad, který ho může stát kariéru
Humor Pohla je dost specifický, a pro některé dokonce za hranou. Může být ale vůbec něco za hranou pro něho samotného? Ano, může, a je to nápad, který by chtěl v budoucnu zrealizovat. Přiznal, že by ho tenhle extrém ale mohl stát těžce vydřenou kariéru. „Nemohu to říkat, ale asi ten nápad použiju. Je to nápad na film. Je to takové, že buď lidé, co mě mají rádi z blízkého okolí říkali, že už je to moc. Ale jiní zase říkají, že je to skvělé. Takže nemohu prozrazovat. Já se tím bavím, je to skvělé, ale možná to pro mě bude konec kariéry,“ lákal fanoušky s tím, že nejdřív chce ale vydat ještě jeden film předtím, než pořádně zariskuje.
Mnozí fanoušci se pak taky dotazují, zda se v budoucnu dočkají pokračování filmu Na plech. „Určitě bude film z tohohle prostředí. Nemůžu přesně říct, zda to bude Na plech 2. Scénář na další film už ale mám,“ pochlubil se a odhalil, že s největší pravděpodobností se začne natáčet po novém roce. „Teď budou přípravy, přičemž film je trochu náročnější na přípravu. Ale je to napsané a teď to dáváme do kupy,“ radoval se.
Diváci podle jeho slov nepřijdou o Grundzu, který je výraznou tváří v jeho projektech. „To mohu ale prozradit jako jediné. Pak budou určitě i herci, kteří v mých projektech ještě nebyli,“ zmínil.
Mohlo vám uniknout: Marty Pohl představuje další drsnou komedii. Ve filmu Na plech zazáří i Tomáš Jeřábek
Nesplněný sen
Marty má za sebou už řadu úspěšných projektů, existuje ale jedno odvětví, do kterého by rád zabrousil, dosud tak ale neučinil. „Vždycky jsem si říkal, že bych chtěl napsat knížku. Napsat nějaký román, ale zatím na to nenacházím čas,“ nechal se slyšet.
Nyní ale preferuje spíš psaní scénářů, protože rovnou přemýšlí nad vizuální stránkou. „I když se jedná o rappové texty, tak už si představuji videoklip. Teď jsem se i dost vyřádil na hře, takže kniha teď není na pořadu dne, dřív jsem nad tím hodně uvažoval,“ svěřil se.
V předchozím rozhovoru Marty zmínil, že inspiraci pro Martyho frky nachází v činnostech běžného dne. Byla v poslední době nějaká kauza, která ho opravdu pobavila? „Leo Beránek se mi líbil, jak řádil. Bavilo mě tu kauzu sledovat, realita je samozřejmě příšerná. Ale to jsem sledoval, bylo to zábavné, víc takových,“ dodal na závěr.
Marty Pohl a Marek Milko o filmu Na plech: Chci, aby se lidi smáli až do konce.
