Recenze: Je Tron: Ares důstojným pokračováním velkolepé sci-fi ságy?
Propojení virtuálního světa s realitou je téma, které se v poslední dekádě řeší víc než kdy dřív a nejnovější sci-fi snímek s názvem Tron: Ares je přímo úměrný otázkám, které při tomto tématu vyvstávají. Podobně tomu bylo v dobách rozkvětu počítačových her v osmdesátých letech, kdy série Tron vůbec započala. Je Ares s Jaredem Letem v hlavní roli důstojným pokračováním v této sérii?
Tron: Ares diváky zavede do blízké budoucnosti, kde se digitální svět konečně prolne s realitou. Dvě konkurenční společnosti se snaží předehnat jedna druhou v mistrném ovládnutí umělé inteligence, a proto na scénu přichází Jared Leto coby představitel sofistikovaného programu Ares. Je zapotřebí jeho téměř dokonalé inteligence a mistrného boje, aby splnil zadaný příkaz.
Předvídatelnost
Ares je svým stvořitelem vyslán z digitálního světa do skutečného na nebezpečnou misi, aby od konkurence získal soubory potřebné k posunutí se k ovládnutí AI, budoucnosti technologií a také velkému zisku. Jenže, jak tomu už u programů bývá, nečekaně dojde k závadě a problém je na světě. Doslova, a to jak ve skutečném, tak v tom digitálním. Bohužel tento příběh není nijak inovativní oproti jiným, kde se podobná tématika řeší.
Příběh nového Trona se může zdát příliš předvídatelný, ale není to v tomto případě úplně na škodu. Skvělé propojení s klasikou z osmdesátých let a předchozím Legacy totiž fanoušky této série nejen potěší, ale také je přiměje zamyslet se nad tím, co se asi bude dít v možném pokračování. Pokud se ho tedy vzhledem ke slabším tržebním vyhlídkám dočkáme dříve než za 15 let.
Herecké výkony
Jared Leto by se dal nazvat skvělým hercem v průměrných filmech. Zahrát si nelidskou roli, jakou je v tomto případě řídicí program Ares, nemusí být takové jako ztvárnit šíleného gangstera nebo upíra na pomezí dobra a zla. V případě Arese, který se v příběhu stále vyvíjí, se dá říci, že odvedl Leto dobrou práci a ve své podstatě zahrál to, co by od ztělesněného kódování člověk čekal.
Evan Peters coby egoistický mladý génius Julian Dillinger nebyl vůbec špatnou volbou, neboť z posledních let je vidět, že podobným rolím, dalo by se říct, šéfuje. Arogance postavy a neschopnost přijmout zodpovědnost za vlastní chyby odpovídají přesně těm, které Peters bravurně zahrál už v minulosti.
Firmu Encom, konkurenci Dillingerovy společnosti, vede stejně geniální programátorka Eve Kim, kterou Grace Lee ztvárnila víceméně průměrně. Z herečky nečiší moc emocí, a to ani v případě jejího vztahu se sestrou. Důvěryhodné nejsou ani její interakce s dalšími postavami, kdy působí ploše a nezúčastněně. Možná by tomu tak ale vzhledem k neuvěřitelným a naprosto šíleným situacím mělo být.
Hudba a vizuál
Celý film může pro někoho působit jako pouhý videoklip k písním kapely Nine Inch Nails, která pro snímek vytvořila epický hudební doprovod. Realita se však blíží spíše k tomu, že se film i hudba vzájemně velmi dobře doplňují. Tam, kde chybí slova nebo příběhová hloubka, to doplňuje kapela, a naopak. V těch zásadních momentech se obojí propojí tak dobře jako realita a AI přímo ve filmu.
Co se týče celkového vizuálního zpracování, ať už ve světě digitálním nebo v tom skutečném, tady si grafici vyhráli na jedničku. Bitky mezi programy, auta rozříznutá vejpůl nebo honička na motorkách mezi ulicemi... všechno je to skvělá podívaná za doprovodu industriálního rocku od kapely NIN. Doslova pastva pro oči. Člověku se hned vrátí do časů, kdy původní film Tron nebo Tron: Legacy sledoval poprvé.
Nepříliš akční sci-fi snímek Tron: Ares (opravdu těch soubojů a honiček mohlo být víc) by se tak dal označit za nadprůměrnou popcornovku na dvě hodiny. Režisér Joachim Rønning dokázal propojit původní film Tron z roku 1982 s Tronem: Legacy z roku 2010 a všechno úspěšně předat nejmladším generacím. Legendární sága tak dostala důstojné pokračování, otevírající další otázky nejen pro fanoušky, kteří pochytili několik hezkých odkazů na první díl.
Zdroj: Autorský text
Video: Trailer filmu Tron: Ares
Klára Šimšová
redaktorka webu Prima Ženy
