Jak špatný je Joker 2? Recenze filmu, který sklízí přehnaně nenávistné komentáře

Režisér Todd Phillips trefil prvním filmem žolíka, jenže napodruhé už to nevyšlo a z muzikálově laděného pokračování trčí všechno, co bylo na jeho předchůdci problematické. Nejde však o zdaleka tak špatný film, jak by se mohlo zdát z mnohých drtivých ohlasů, v nichž jakoby někteří kritici chtěli dát hlasitě najevo, že tohoto filmařského imitátora a snaživce dávno prokoukli.

Největší problém tkví ve scénáři, v němž se Phillips spolu s pomocníkem Scottem Silverem (8. míle, Fighter) tentokrát nemohl opřít o prověřenou kostru známou z filmů Taxikář nebo Král komedie. Zároveň bylo jasné, že z Arthura Flecka neboli Jokera (herecky i pěvecky přesvědčivý Joaquin Phoenix) nechce ani nemůže udělat už kompletního padoucha, protože ten patří do filmů s Batmanem. Rozhodl se proto, že mu dá nejdříve sladkou iluzi v podobě Lee "Harley Quinn" Quinzel (Lady Gaga), na kterou naláká v upoutávkách i diváky, ale ve výsledku to celé nasměruje k soudnímu procesu, kde ho pořádně rozpitvá. Dekonstrukce hrdiny je přece hlavním poznávacím znamením seriózních děl. Sofistikované francouzské Folie à Deux v názvu snad taky neuškodí.

Romance vraždícího psychotického incela za mřížemi nápravného zařízení zní absurdně, stejně jako představa, že se komiksový divák bude bavit u soudního dramatu. Snad proto Phillips vše zabalil do zpívaných a tanečních výstupů, které slouží jako oslí můstek i berlička, když potřebuje polopaticky napovědět, co hrdinové zrovna cítí a co se jim odehrává v hlavě. A pomáhá si tím stále častěji, až písně postupně ztratí emocionální sílu, což je pravý opak toho, jak hudba působí v těch nejlepších muzikálech, které jsou kolem hudebních čísel poctivě vystavěny a nestydí se za ně.

Čtěte také: Deset let od sebevraždy, které nikdo nevěří. Z traileru na šokující dokument ANETA tuhne krev v žilách

Polovičatý přístup lze vidět i na postavě Harley Quinn. Ta mohla být díky obsazení herecky i pěvecky nadané Lady Gaga čerstvou krví i tahákem filmu, ale po slibném začátku je uklizena na zadní lavici soudní síně a jediným uceleným hudebním číslem s Jokerem je krví proložený duet ve stylu televizních show dua Sonny & Cher. Její postava je navíc tak nejasně napsaná, že Gaga i přes veškerou snahu nepůsobí psychologicky přesvědčivě, přestože lze ocenit změnu dynamiky, když oproti původní komiksové podobě není loutkou, ale spíše loutkovodičkou.

Podobným způsobem v závěru film naloží i s hlavní postavou Jokera, když ukáže, že o něm samotném to vlastně nikdy nebylo a antisystémový klaun sloužil jen jako katalyzátor nálad a patologií ve společnosti. Na mainstreamový film jde o dost odvážný koncept s mnoha možnými přesahy. Většinu z nich však otevřel už v prvním díle a tentokrát je nijak zajímavě nerozvedl, spíše kolem nich stepuje v záři reflektorů a jednotlivé nápady či žánrové postupy často nepracují spolu, ale spíše proti sobě. Výsledek působí jako zdlouhavá a překombinovaná historka, kterou v momentě, kdy přijde pointa, už vlastně nikdo moc nevnímá.

Zdroj: Autorský text

Video: Trailer druhého Jokera