Hvězdná brána vs. Star Trek: 4 nejlepší seriálové epizody, ve kterých se cestuje časem

Je tu středa a s ní ve 20.15 přichází i další díl seriálu Minority Report. Ačkoliv jeho postavy budoucnost jenom předpovídají, nikoliv jí přímo cestují křížem krážem, související paradoxy dovedou přesto zamotat jednomu hlavu! Taková je však tradice televizních scifáren – nejméně čtyři kultovní epizody dalších seriálů (od těch nostalgických po ty nejnovější) si na cestování časem posvítily tak dobře, že navždy vstoupily do dějin žánru.

1969 (Hvězdná brána)

Žádný stroj času, žádné bizarní paradoxy, jenom normální uzavřená časová smyčka – díl 1969 z 3. řady Hvězdné brány platí dodnes za kultovní díky tomu, že na cestu časem došlo jaksi omylem vlivem chyby brány. Jenom vyřešit, proč se najednou SG-1 ocitla na konci 60. let, byla výzva sama o sobě, nemluvě o vyřešení, jak se dostat zpátky do budoucnosti.

Neméně podstatně však epizoda sloužila i jako vzácná ukázka civilního života našich postav. Co si budeme namlouvat, ve Hvězdné bráně jenom málokdy vidíme naše geroje mimo vojenské bundy a podzemní kasárna. 1969 však díky jejich putování hipísáckou dodávkou po Americe dodal unikátní možnost nakouknout, jak se chovají mimo mise (zvláště v téhle dekádě) a rozšířil charaktery tak, jako jenom málokterý díl.

Rok pekla (Star Trek Voyager)

Velkou výhodou časových příběhů je možnost na jejich konci vymazat vše, co se stalo. Občas je to frustrující, ale občas díky tomu vznikají i v jinak méně odvážnějších seriálech fantastické příběhy. Své o tom ví jak Hvězdná brána, tak i Star Trek: Voyager. Jeho Rok pekla ukázal potenciál, jaký by Voyager měl – kdyby se rozhodl vyprávět jednu temnou story a nikoliv množinu epizodních vatových zápletek.

V Roce pekla Voyager zabředl do souboje na život a na smrt s genocidní superlodí, která vymazává civilizace z historie. Hlavní postavy umírají nalevo i napravo a vše končí sebevražedným náletem našeho plavidla přímo do nepřátelského reaktoru. Tím nakonec dochází na kýžený restart, ani napravená časová linie však nemůže nikomu z diváků z hlavy vymazat famózní zážitek z posledních dvou hodin.

Andělé dobývají Manhattan (Pán času)

I pro postavy, které cestují časem stejně snadno jako vy tramvají, může být jediná cesta osudová. Indikuje to díl The Angels Take Manhattan z Pána času (Doctor Who), v němž je v průběhu story Rory, manžel Doktorovy společnice Amy, zlými ufouny známými jako Andělé teleportován do 30. let 20. století. Po dlouhém řešení se nakonec ukáže, že jej nelze dostat ven – a jedinou možností, jak mu zpříjemnit příští tučnou řadu dekád do přirozené smrti, je za ním vyslat i Amy samotnou.

Andělé dobývají Manhattan jsou posledním výskytem oblíbeného dua společníků a znamenají pro ně jak smutný, tak i veselý konec. Ačkoliv vlastně na konci umřou (ve věku 82 a 87 let) a končí tak jejich story, než zestárnou, prožijí spolu celý život. V jediném okamžiku dovede paradox fanoušky nadchnout i naštvat.

Vzácná návštěva (Star Trek: Hluboký vesmír 9)

Podobně je tam tom i dojemná story z Hlubokého vesmíru 9 a dost možná nejsrdceryvnější startrekovský časový díl. Vlivem zmizení komandéra Siska tu sledujeme celý život jeho syna Jakea až do dospělosti. Ta má samozřejmě do utopie daleko – Federace prohrává, Jake je stále víc a víc posedlý zmizelým otcem a za snahu jej dostat z osidel času dá vše včetně svého životního štěstí.

Když se mu to na uplakaném konci povede (protože jinak by seriál mohl skončit), ilustruje to, že nejlepší časové příběhy nejsou o paradoxech a technoblábolech, ale o lidech a naší krátké existenci na tomto světě. Zkrátka a dobře, depka by se v nich dala krájet!

Další díl Minority Report začíná ve středu ve 20.15 na Primě COOL.