Stál majlant a byl na povolení. Legenda Tudor slaví 70 let

Škoda 1101 rozvíjela přednosti několika vývojových generací řad Popular a Rapid, díky nimž se značka Škoda již v roce 1936 stala největším výrobcem i exportérem automobilů v tehdejším Československu. Tudor své předchůdce ale ještě výrazně překonal. Vynikal totiž na svou dobu atraktivním designem a moderní technickou koncepcí, která zahrnovala páteřový, vpředu rozvidlený rám podvozku, nezávislé zavěšení všech kol, účinné hydraulické brzdy, stejně jako výkonný a úsporný řadový čtyřválcový motor, který ze zdvihového objemu 1089 cm3 dával nejvyšší výkon 23,5 kW/32 koní.

Základ pestré nabídky provedení řady Škoda 1101 v roce 1946 představoval dvoudveřový uzavřený vůz: anglicky „two-door“, odtud přezdívka tudor. Ve snaze vyhovět rozmanitým potřebám zákazníků doma i v zahraničí k němu přibyla čtyřdveřová karoserie sedan, ta se od roku 1949 stala nejrozšířenější variantou, kterou jako služební vozy používala také československá ministerstva nebo diplomatický sbor.

Nabídka otevřených karoserií zahrnovala „tudor-kabriolety“s dveřmi v pevných rámech a stahovatelným textilním dílem střechy, nebo elegantní roadstery. Vysokou praktičnost prokázaly dodávkové karoserie s jedním párem bočních oken či kombi, dobově označované Station Wagon, tedy STW. Již tehdy měly sklopnou zadní lavici, umožňující vznik ložné plochy o délce až 1490 mm a šířce 980–1380 mm.

Samostatnou kapitolu historie tudoru napsala provedení Škoda 1101 VO (vojenský otevřený), po roce 1948 v provedení 1101 P (pohotovostní) se speciální otevřenou karoserií. Tyto deriváty tudoru využívaly bezpečnostní složky několika států – včetně Portugalska, Saúdské Arábie nebo Egypta.

Automobily modelové řady Škoda 1101 (po modernizaci označované jako 1102) byly vyráběny státním podnikem nesoucím oficiální označení AZNP, tedy „Automobilové závody, národní podnik“. V Mladé Boleslavi vznikal kompletní podvozek, karoserie se vyráběly v nově připojených závodech ve Vrchlabí a Kvasinách. V květnu 1946 byla Škoda 1101 na domácím československém trhu prodávána za 67 700 korun, vzhledem k nelehké poválečné hospodářské situaci museli zákazníci předložit speciální poukaz opravňující ke koupi nového vozu.

V období mezi lety 1946 a 1952 vzniklo 66 904 tudorů v civilní verzi a 4237 speciálních provedení pro ozbrojené složky. Téměř dvě třetiny celkové produkce vozů Škoda 1101/1102 byly vyvezeny – v roce 1947 do 36 zemí světa, o čtyři léta později již šlo o 76 států. Například v roce 1950 se exportovalo 15 072 tudorů. K nejvýznamnějším odběratelům patřilo Polsko, Nizozemsko, Belgie či Spolková republika Německo, ale nabídka značky Škoda byla pevně etablovaná i v Austrálii, Brazílii, Indii, Jihoafrické unii či Kanadě.

Škoda 1101/1102 zaznamenala řadu významných úspěchů na poli motoristického sportu. Například při závodu na 24 hodin v belgickém Spa dojely roku 1948 tři tudory startující ve třídě do 1100 cm3 vítězně do cíle – a podle předchozí dohody navíc triumfálně bok po boku. Odvozené speciály Škoda Sport a Supersport s motory několika provedení, včetně verze o objemu 1490 cm3, přeplňované kompresorem Roots a díky výkonu až 180 koní (132,4 kW) dosahující rychlosti 200–210 km/h. Úspěšné angažmá v motoristickém sportu významně napomáhalo propagaci automobilů Škoda 1101/1102 na významných exportních trzích a zároveň umožnilo průběžné zlepšování užitných vlastností sériové produkce. I kompresorové speciály totiž používaly velký počet součástek běžných kvalitních tudorů.

V bohaté historii mladoboleslavské značky patří vozům modelové řady 1101/1102 čestné místo. Nástupnické modelové řady jeho pokrokovou koncepci úspěšně rozvíjely až do roku 1964, kdy byla zahájena produkce zcela nové generace vozidel Škoda 1000 MB s motorem umístěným v zádi samonosné celokovové karoserie. Pokud vás historie tohoto krásného automobilového kousku zajímá, vyrazte do muzea v Mladé Boleslavi. Od 10. května do 30. srpna je zde otevřena speciální výstava věnovaná právě tudoru.