Leslie Nielsen – král parodie z divoké Kanady
K sobotní sci-fi parodii 2001: Vesmírná prda se slzou v oku vzpomínáme na strastiplnou kariéru Leslieho Nielsena.
Divoké kanadské kořeny
Psal se 11. únor Léta Páně 1926, když se na světlo světa prořval mladý, snad už tehdy bělovlasý Leslie Nielsen, první roky žijící v hlavním městě provincie Saskatchewan.
Věru, neměl to jednoduché – jeho přísný táta, rodilý Dán (matka byla potomkem velšských imigrantů), pracoval jako konstábl u jízdní policie během drsných, krizových třicátých letech, jež se na Saskatchewanu hrubě podepsaly. A to se projevilo občasným domácím násilím i u Nielsenů.
Jakmile se Leslie přehoupl přes sedmnáctý rok života, utekl během druhé světové války k letectvu a sloužil jako střelec bombardéru – byl však příliš mladý, než aby byl nasazen ve válce v Evropě. Paradoxem je, že Nielsen měl již tehdy sluchové problémy. De facto byl nahluchlý většinu svého života.
Hraní se naučil kvůli otci (ale ne tak, jak byste čekali)
K herectví Leslie tíhl od mala, ještě před službou v letectvu ostatně vystudoval školu se zaměřením na herectví. Traduje se však, že nejlepší školou života bylo soužití s jeho otcem – nejlépe se prý naučil hrát, když mu jako malý lhal. Možná je však lží i tohle tvrzení, Leslie totiž při jiných příležitostech tvrdil, že inspirací k herectví mu byl jeho strýc, známý herec a režisér němé éry Jean Hersholt.
Báječně mimózní Leslieho kariéra každopádně pokračovala i po jeho nahluchlé kariéře leteckého kulometčíka – a to jeho krátkou kariérou radiového DJe. Ať už vlivem sluchovodů či hladu po něčem významnějším, Leslie se skrze torontskou akademii dostal do prestižní herecké školy v New Yorku. A to mladého zobana pěkně vyučilo.
Dle jeho slov mu po příchodu z Kanady do Velkého jablka trčela z bot všechna sláma jeho rodiště. "Dokud jsem neotevřel pusu, cítil jsem se trochu v bezpečí. Ale vždycky jsem si říkal, že ke mně přijdou a řeknou: 'OK, sbal si věci, zjistili jsme, že nemáš talent a posíláme tě zpátky do Kanady.'" Nakonec se do New Yorku nejen přestěhoval, ale na televizní obrazovce v roce 1948 dokonce zaskóroval první rolí. Po boku jenom o tři roky staršího Charltona Hestona a za 75 tehdejších dolarů.
Zlatá éra televize, méně zlaté výdělky
Zatímco Heston však velmi rychle skočil rovnýma nohama do Hollywoodu, Leslie se ještě velmi dlouho hrabal v televizním rybníce. V první polovině 50. let se objevil ve více než padesáti pořadech, především díky svému hlasu. Tehdejší normou však byly výdělky pouze v cifrách 75 nebo 100 dolarů, Nielsen tak stále žil s provinčním cejchem.
Jednou z jeho prvních filmových rolí byla kultovní sci-fi Zakázaná planeta z roku 1956, kde si střihl drsného komandéra mezihvězdného plavidla (s neméně drsným jménem John J. Adams). Ostatně, pohleďte níže na jeho tehdejší chlapácké rysy!
Vlastně ačkoliv i v mnoha dalších letech plnil škatulky podpůrných rolí, Zakázaná planeta byla dost možná nejznámějším filmem až do Nielsenova skutečného průlomu – příchodu parodie Připoutejte se, prosím! A od té doby se Nielsen stal na dlouhou dobu králem tohoto žánru.
Jsem komandér Adams a tohle je můj nejlepší film až do doby, než zešedivím.
Bláznivá střela Leslie
Již dva roky poté Nielsen začal točit tehdy kultovní a dnes prakticky neznámý komediální seriál Police Squad!, který stál předlohou jeho pozdějšímu hitu Bláznivá střela (v originále Naked Gun: From the Files of Police Squad!), v němž ztvárnil nestárnoucí postavu poťouchlého detektiva Franka Drebina.
Bláznivý Kanaďan se sice ještě několik let snažil o seriózní role, jeho šrajtofli však plnila spíše baterie podobných parodií jako jsou Drákuloviny, Utopenec na útěku či právě naše sobotní 2001: Vesmírná prda.
Když v roce 2010 skonal v požehnaném věku 84 let, Nielsen měl na kontě více než 220 zahraných postav, stovku filmů i trojici rozvodů. Ačkoliv musel více než třicet let čekat na svou velkou šanci, nakonec si vybojoval i svou hvězdu na hollywoodském Chodníku slávy.
(lol)