Ubal a zmiz: Jak se povedla česká huličská komedie, která chce být hitem léta?

Zahulíme, uvidíme. Hele, vole, kde mám káru? Sbal prachy a vypadni. To nejsou doporučení a otázky pro čtenáře, nýbrž zřetelné inspirační zdroje pro nový český film, který se naštěstí od trendu zaměnitelných romantických komedií výrazně odlišuje. Ač je žánrově zařaditelný mezi komedie, salvy smíchu nečekejte, ale spokojený úsměv se na divácké tváři bude rozlévat po celých bezmála 100 minut stopáže. Výsledek je totiž o poznání lepší, než se škarohlídi obávali.

Kamarádi Mireček a Vilém tak trochu odmítají dospět. Pěstují marihuanu, kterou prodávají prostřednictvím Mirečkovy brigády – rozvozu pizzy. Hádají se, jestli zůstat u drobného pouličního dealování, nebo rozjet byznys naplno (ale s rizikem). Vtom se objeví místní nechvalně známý mafián Bulhar, který prostřednictvím svého bouchače nabídne mladíkům největší obchod jejich dosavadní „kariéry“. Tím nekončíme – přihoďte ještě arogantního muzikanta, jenž si libuje v nošení kožichů, klasicky nesourodou policejní dvojku, která se úplnou náhodou dostane na stopu zločinců, a v neposlední řadě i vietnamskou mafii, která má pod Prahou vybudovanou síť tunelů. Všechny ingredience vložte do scenáristického mixéru a nechte důkladně promíchat. A zábava je na světě.

Jakkoli to zní šíleně, překvapivě dobře to funguje. Motivace postav jsou uvěřitelné a pochopitelné, příběh se rozvíjí a posouvá… Tedy něco zdánlivě samozřejmého, ovšem v kontextu české tvorby se přece jen jedná o výrazný nadprůměr. V ideálním světě by si film zasloužil větší rozpočet, s nímž by bylo možné fungující postavy prodat divákům ještě lépe. V tomto podání ale občas nastoupí nuda, příběh přešlapuje na místě a ztrácí divákovu pozornost. Naštěstí se ale spadlý řetěz podaří vždy po chvilce zase nahodit.

Tomu pomáhá i příjemné obsazení, jemuž vedle ústředního dua v podání Matouše Rumla a zatím nepříliš známého Janka Gregora dominují mafiáni Karel Dobrý a Predrag Bjelac i policajti s tvářemi Martina Hofmanna a Leoše Nohy. Roli femme fatale striptérky si zjevně užívá rapperka Sharlota a fanoušky seriálu Slunečná jistě potěší i extravagantní kreace Marka Lambory.

Zároveň je třeba trochu zalamentovat nad ne zcela trefně načasovanými hláškami, které opět jistě vypadaly lépe na papíře než nakonec na filmovém plátně. Film by hrozně chtěl být cool, ale daří se mu to jen někdy. Zároveň se však nepokouší o úkrok stranou z předem stanoveného subžánru huličské gangsterky: Nedočkáme se sociálního přesahu, komentáře k české společnosti či něčeho podobného. Od britských předobrazů se liší snad jen zapojením vietnamské komunity a žižkovským géniem loci, jelikož tato část Prahy je opakovaně (a zábavně) vykreslena jako jáma pekelná, jíž je záhodno se vyhnout.

Debutující režisér a scenárista Adam Hobzik je zjevně ovlivněn svižným stylem Guye Ritchieho a pokusil se odlehčenou gangsterku převést z Anglie do českého prostředí. To se mu v zásadě povedlo, což si zaslouží pochvalu, jenže vyvstává otázka, jestli to vůbec stačí? Proč totiž chodit do kina na levnější variaci filmů, které si můžeme pouštět už dvacet let? Snímku bychom však přáli úspěch a snad si své diváky, přilákané na několik oblíbených tuzemských tváří, najde. Hobzik a jeho tým se totiž pokusili vykročit mimo bezpečné vody divácky vděčných romantik, čemuž nelze nefandit.