Star Trek vs. Call of Duty: 6 nejdrsnějších okupací Ameriky z filmů, seriálů i her

Existuje mýtus, že Spojené státy mimo Občanské války nikdy nečelily boji o své území. I když to není pravda (viz např. britsko-kanadská invaze z roku 1812), invaze do Ameriky má ve fikci status vyslovené noční můry. Tématu ostatně využívá i nedělní snímek Rudý úsvit: Nová krev, remake slavnějšího kultu Rudý úsvit z roku 1984. Krom těchto ukázek se tématiky “Okupovaných státu amerických” chytila i řada dalších filmů, seriálů nebo her. Proč to ale útočníkům v reálu nikdy moc nevyšlo? Mrkněte na naše příklady.

Náckovsko-ufounská invaze (Star Trek: Enterprise)

Ve fikci: Amerika během druhé světové padla útokem nacistických jednotek, nelze se však divit, náckové jsou totiž vybaveni sci-fi zbraněmi! To celé díky časové studené válce, v jejímž rámci byl Hitler zástupně vybaven ufounskými technologiemi.

V reálu: Vojska Třetí říše by v reálu potřebovala právě to, co měla v Enteprise - mimozemského spojence s paprskomety. Proti podstatně silnější ekonomice, navíc oddělené tisíci kilometry vody, nemělo Hitlerovo Německo - neschopné obojživelně dobýt jenom západní předvoj v podobě Británie - dlouhodobě žádnou šanci. Alespoň dokud plánovalo zároveň vést válku se Sověty.

Nácko-japonská država (Muž z vysokého zámku)

Ve fikci: Jeden z nejlepších, a také nejranějších příkladů okupované Ameriky, pochází ze sci-fi románu paranoika P. K. Dicka. Amerika je zde okupována oběma vítěznými mocnostmi alternativní druhé světové: Třetí říší a Japonci, s titěrnou neutrální oblastí ve Skaliských horách, která funguje jako rozvojová země/vězení.

V reálu: Mohla by USA srazit na kolena invaze ze dvou stran? Ani to není tak reálné, námořnictvo Třetí říše nebylo stavěno na přímý střet a solidní podporování invaze (opět - nezvládlo to ani vůči Británii). Japonci na tom byli podstatně lépe, i jejich síly ale byly velmi přeprodukovány desetinásobnou americkou ekonomikou. Výchozím bodem změny v Muži z vysokého zámku je i proto především politická změna - nikdy tu totiž vlivem atentátu nedošlo na znovuzvolení silné Rooseveltovy administrativy ani na americkou ekonomickou pomoc obležené Británii a Sovětskému svazu ještě před válečnými operacemi.

Šílená sovětská invaze (Red Alert 2)

Ve fikci: Od komunistického Mexika přes vyloďovací operace na obou pobřežích byla Amerika zastižena nepřipravená, to celé díky psionickým jednotkám Rudé armády, kterým se podařilo celou operaci udržet v tajnosti. A navrch vyřadit atomovky!

V reálu: Psioniky dejme stranou, mít základnu v Mexiku by rozhodně bylo velkou výhodu - ostatně právě z Mexika šla do USA jedna ze dvou minulých úspěšných kontinentálních invazí, které útočily na Texas. USA rovněž nejančily z komunistické revoluce na podobně blízké Kubě jen tak ze sportu. Na druhou stranu, dobytí a okupace kontinentální Ameriky (stejně jako Sovětského svazu) byla v době studené války kvůli jaderným zbraním už dávno zavrženým nápadem. Nač někoho dobývat, když je levnější mu vyhrožovat, pojištěn zbraní poslední odplaty?

Ruská vendetta (Call of Duty: Modern Warfare 2 a 3)

Ve fikci: Jako trest za (údajný) teroristický útok zorganizuje ruská armáda během druhé studené války v roce 2016 (hra vyšla v roce 2009...) ze dne na den gigantickou výsadkovou a vyloďovací operaci do New Yorku a Washingtonu D.C. To celé díky tomu, že se jim pomocí hacknutí podařilo zrušit systém včasného varování.

V reálu: Pomiňme skutečné problémy podobné operace (jako výsadek tisíců a tisíců vojáků a těžké techniky a jejich mobilizace během pár hodin) a soustřeďme se na zjevnou nelogičnost výsadku přímo do srdce obranných kapacit USA: Reálné, odtajněné sovětské plány invaze do Ameriky namísto výsadku nad velkými městy počítaly s útokem na Aljašku skrze Béringovu úžinu. Cílem této operace nebyl ani tak počátek dobytí USA (na to by bylo potřeba nekonečněkrát více jednotek a zásob), ale spíše odlákání části amerických sil z očekávané války o Evropu. A to jen pokud by předtím nenastala jaderná apokalypsa.

Vilhelmův nájezd (román 1901)

Ve fikci: Nejen nacisté ale měli na Ameriku pifku. V románu 1901 na USA zaútočilo imperiální Německo ještě před první světovou válkou. Tou dobou je totiž americká armáda velmi malá a po vítězství nad Španělskem sotva zvládá okupovat Kubu a Filipíny. Německá invaze proto i přes svou skromnost získá podstatné územní celky včetně Manhattanu, nakonec ji však obránci samozřejmě odrazili.

V reálu: Román 1901 byl postaven na skutečné diplomatické roztržce a kvůli dobovému rozložení sil měl vcelku naději na úspěšnou realizaci. Nakonec ale tehdejší Německo zřejmě nemělo skutečné kapacity na útok, natož zásobování války na pevninskou Ameriku. Celá invaze by byla obrovský risk, který by oslavil obranu domoviny. Během 1. světové války se Německo sotva odhodlalo k ponorkovým nájezdům na námořní lodě u amerického pobřeží, což má do skutečné invaze setsakra daleko.

Kanadská invaze (Válečný plán Rudý/Defence Scheme No. 1)

Ve fikci: Válečný plán Rudý (War Plan Red) lze sice označit de facto za fikci, jinak jde ale o skutečný tajný plán americké armády na hrozbu britsko-kanadské invaze do USA, jež by spočívala v preventivním úderu na britské a kanadské síly po celém světě. Kanada sama s možností takového útoku na Spojené státy počítala ve svém vlastním plánu jménem Defence Scheme No. 1. Ten byl vyvinut kanadskou armádou mezi první a druhou světovou válkou, kdy se na okamžik zdálo, že budou jejími hlavními soupeři ve zbytku století Britské impérium a Spojené státy, nikoliv Německo nebo Sovětský svaz.

Defence Scheme No. 1 počítal s bleskovou kanadskou invazí do USA, která sice neměla šanci na dlouhé trvání, získala by však při ústupu čas pro zmobilizování britské flotily a větší invazní síly. Teprve pak by se lámal chleba. Británie sice ve vlastních plánech nikdy nepočítala s tím, že by ohroženou Kanadu skutečně podpořila, daná politická situace ale mohla její původní vize změnit a zavelet k docela jiné druhé světové válce. Celou válku by ale spíše než pozemní střety rozhodlo námořnictvo - ta velmoc, která by si udržela více funkčních lodí, by zřejmě tu druhou přinutila ke kapitulaci a jednání o odstoupení ze svých zámořských držav a nároků.

V reálu: Defence Scheme No. 1 byl reálnou, ač nepravděpodobnou možností konfliktu mezi oběma státy. Nikdy na něj zjevně nedošlo, dokonce ani autoři fikce se ho zatím příliš nechytili. Je ale fakt, že byl Londýn koneckonců pro USA vůbec prvním nepřítelem. Když byl mimochodem plán v 70. letech odtajněn (více než půlstoletí po jeho sepsání), způsobilo to nemilou diplomatickou roztržku mezi USA a Kanadou.

Rudý úsvit: Nová krev začíná na Prima COOL v neděli ve 20.00.

(lol)