Od Hvězdné brány ke Dni nezávislosti: 7 nejepičtějších filmů Rolanda Emmericha

Vpravdě ideální snímek nastupující zimy vám v úterý večer nabídne Prima MAX. Od 20.15 totiž dorazí netradiční katastrofické drama Den poté (2004) od Rolanda Emmericha, režiséra snímků jako Hvězdná brána, 2012 či Den nezávislosti. Zatímco ve většině katastrofáků hrdinové apokalypsu odvracejí, Den poté slíbí notně nihilističtější podívanou. Jeho vize "urychlených" klimatických změn tak nabídne příchod nové doby ledové devastujících rozměrů, které se lze jen přizpůsobit. Fanoušci Emmerichovy tvorby kvalitami mohou být jistí - jak připomíná i naše seřazení sedmera Rolandových nejvelkolepějších filmů, tenhle frajer má filmovou destrukci v malíčku.

10 000 př. nl

Na nejzadnějším chvostu seznamu zevluje svérázné historické dobrodružství 10 000 př. nl. Nechápejte nás špatně, tenhle heroický epos vypadá naprosto mňamózně! A mamuti stavějící pyramidy - to je nápad za 10/10! Jenže příběh a především hrdinové tu mají zhruba stejnou inteligenci a charisma jako skuteční neandrtálci. Co 10 000 př. nl. chybělo, byl někdo jako Conan.

2012

Nebyl by to destrukcí posedlý Roland, aby nesáhl po možnosti natočit film podle slavné konspirační teorie o konci světa dle mayského cyklického kalendáře. Za hlavního záporáka je zde tentokrát vulkanismus a tektonika, které se vlivem “zmutovaných neutrin” rozhodnou přeorat celý povrch planety a navrch vytvořit tsunami o výšce Everestu. Postavy opět haprují, naštěstí však není nutno jim věnovat mnoho pozornosti...

Godzilla

Ačkoliv si Emmerichova Godzilla v roce 1998 vysloužila spíše negativní ohlasy, ironií osudu vyšla ze souboje s loňskou velkofilmovou Godzillou spíše vítězně. Pohled na New York vylidněný masivní evakuací, sledování kráčející monstrozity či vrtulníky kličkující mezi mrakodrapy, to vše zde funguje dodnes. Postavy opět už méně, nechybí jim však pořádná dávka “woodyallenovské” trapnosti, a tak do newyorských kulis vlastně překvapivě dobře zapadají, byť tak trochu slušným filmovým mravům navzdory…

Den poté

Náš uterní biják se v seznamu umístil přesně napolovic. Den poté totiž především překvapí svou nevyhnutelnou apokalypsou - 2012 přišel s něčím podobným o několik let později, Den poté byl však ve své nevyhnutelnosti o to mrazivější. Díky vizuálu a tématu doslova. Protentokrát tak promineme i naprosto jalové postavy. Oproti invazím ufounů, přerostlých ještěrů nebo sedmitisícovým vln tsunami totiž Den poté přišel s něčím, co je - v rámci možností Emmericha - vlastně tak trochu, docela skoro uvěřitelné.

Univerzální voják

První Emmerichův velký a zahraniční film se vydrábal na bronzovou příčku. Univerzální voják je unikátní studií akčního filmu 80. let, v níž destrukce probíhá výhradně na úrovni ničení kamionů a benzínek, v tomto případě však navíc se skoro osudovou a dramaticky výborně vystavěnou zápletkou. Jasně, všichni si pamatují spíše na Van Damma, jak s monoklem a pistolí střílí do teroristů. Když se však na Univerzálního vojáka podíváte dnes, působí začátek i finále v dešti překvapivě osudově a na Emmericha vyloženě komorně posmušile!

Hvězdná brána

Na stříbrném místě nemůže být nic menšího než Hvězdná brána. Cesta na mimozemský svět, dobrodružství jako z Hvězdných válek, revoluce s pomocí domorodců a starého dobrého samopalu MP-5, tenhle film prostě nejde nemilovat! Je fakt, máme poněkud zastřený úsudek kvůli tomu, že tenhle film nastartoval stejnojmenný seriál - a vůbec nám ani nevadí, že Emmerich seriálovou verzi otevřeně nesnášel. Nikdo ale přece nejsme dokonalý.

Den nezávislosti

Dámy a pánové, všichni jsme to jistě čekali. Zlatý stupínek vítězů totiž nemůže patřit ničemu jinému než nejpopcornovějšímu filmu všech dob, Dnu nezávislosti z roku 1996. Od úvodní minuty po závěrečné titulky je tahle vize ufounské invaze jedním z mála opravdických blockbusterů v historii, poněvadž tu prakticky nenajdeme scénu, kterou nelze nemilovat! Kritici se mohou smát nabubřelým projevům a dalším klišé, víte vy ale co? Všichni tušíme, že potají, navzdory vyplazenému jazyku, drželi Dnu nezávislosti v kapse palec nahoru...

(lol)