Kdo je autor Vetřelce H. R. Giger?

Sukces filmové tetralogie Vetřelec, kterou nakopáváme počínaje tímto čtvrtkem, do značné míry stojí na titulní potvoře.

Její obliba je i dnes na vrcholu – rozličné videohry, komiksy i filmoví kříženci jen dokazují, že i více než třicet let po svém zrodu je vetřelec alias xenomorf stále lautr bitkovým zlosynem!

Jenže podobně ujetý je i „otec“ vetřelce – švýcarský umělec H. R. Giger.

Vypíchli jsme proto trojici pikanterií na tomhle prapodivném morousovi!

H. R. Giger a jeho biomechanický styl. Foto: bloody-disgusting.com

3) Vymyslel biomechanický styl

Giger sám o sobě je de facto tvůrcem novátorského "biomechanického" vizuálního stylu, v němž se snoubí motivy živé s těmi mechanickými (nepřekvapivě).

Živá stránka je často zastoupená sexuálními a násilnými motivy. To v praxi znamená, že Giger často robotům kreslí obrovské penisy...

Gigerův styl jde však o něco dál, než jen k obyčejné záchodové vulgaritě. Právě syntéza dvou nesourodých prvků, z nichž jeden je jako z noční můry a druhý je zvláštně povědomý, z Gigera učinila člověka, který ovlivnil nejen sci-fi a horory, ale i kyberpunk a další žánry.

Jeden z producentů původního Vetřelce dokonce řekl, že monstrum snadno vypadá tak, že před tím, než vás zabije, by vás mohlo i znásilnit. Studio 20th Century Fox dokonce Gigera původně vůbec nechtělo najmout – jednoduše si myslelo, že jeho vize je pro americké publikum příliš odvážná!

2) Nápady k němu přišly v nočních můrách

Giger neměl nepříjemné dětství – narodil se ostatně přece ve Švýcarsku v rodině farmaceuta! Již od dětství byl však přitahován temnými motivy, inspiroval se Salvadorem Dalím a nakonec vystudoval architekturu a průmyslový design. V roce 1966 poprvé světu ukázal své perokresby a olejomalby a jeho první výstava ho neskonale proslavila.

Ani tak však nemusel mít nakročeno k popularitě. Po rozchodu s manželkou v roce 1970 však poprvé zažil děsivou noční můru, přešel k airbrush kresbě a konečně svému dílu dodal na autentické hrůze (v dobrém smyslu slova). A nebavíme se o jen tak ledajakých nočních můrách...Jak sám nedávno řekl pro CNN: "Cítím se velmi v bezpečí a šťastný a už nemám žádné noční děsy. Ale dříve jsem se z nich mohl dostat jedině skrze moji práci."

H. R. Giger a jeho obrazová kniha. Foto: whatculture.com

1) Mohl se účastnit jiných slavných filmů

Giger je v kruzích umělců a úchyláků známý nejen pro Vetřelce, ale i pro své obrazové knihy, z nichž nejznámější je asi Necronomicon z roku 1977. Právě odtud pramení i ilustrace, která stála na počátku designu Vetřelce.

Ke smůle filmových diváků se Giger neúčastnil mnoha dalších kvalitních filmů. Je mu třeba připisován design prastaré videohry Dark Seed nebo i takové potvory v relativně drahém filmu Mutant. Problém je, že Dark Seed znají jenom hardcore pařani 90. let a většina diváků si Mutanta pamatuje jenom kvůli svlékající se Natashe Henstridge než pro nějaké filmové kvality. Další filmy se jmény jako Killer Condom nebo Future-Kill (ani nám nic neříkají) už ze své podstaty zdaleka, zdaleka jeho potenciál nemohly nikdy využít...

A o to více zamrzí zrušená filmová adaptace sci-fi knížky Duna, na níž se měl Giger rovněž podílet. Tenhle film na motivy populární knížky Franka Herberta měl produkovat neméně ujetý chilský filmař Alejandro Jodorowsky. Celý projekt, pro nějž Giger sestavil pěknou řádku konceptů, však nakonec šel k ledu, než ho o dekády později oživil David Lynch – a celou Gigerovu práci zahodil.

H. R. Giger a jeho nesmrtelný design Vetřelce. Foto: cgsociety.org

Navždy nám tak zůstává alespoň jeho nesmrtelný design Vetřelce. Užijte si ho proto v našem čtvrtečním promítání všech čtyř filmů (od 21.50) do sytosti!