ROZHOVOR: Igor Chmela promluvil o tom, jak je těžké hrát v seriálu Po hlavě mozek

První původní seriál Prima COOL má před sebou třetí díl. Co nám o novince Po hlavě řekl Igor Chmela, jenž se v pondělí ve 20.15 znovu vrátí do role mozku?

V seriálu Po hlavě ztvárňujete mozek Indyho, kterého hraje Petr Buchta. Ten se častokrát dostane do nesnází, když svůj mozek neposlechne. Už jste někdy zažil, že vás váš mozek nechal na holičkách, anebo že se vám vymstilo, že jste ho neuposlechl? Snažím se chovat rozumně, a když si nevím rady, dám na intuici, čímž obejdu mozek. Párkrát se mi to vymstilo, ale většinou mi to vychází.

Kdybyste si měl vybrat, co ovlivňuje vaše rozhodování, bylo by to spíše srdce, nebo rozum? Často si myslím, že moje rozhodování ovlivňuje rozum, ale není to pravda. Vím, že vliv na moje rozhodování má více věcí. Zajímavě o tomto problému píše Daniel Kahneman, který svou prospektovou teorií popírá racionalitu v rozhodování.

Tento rozhovor vzniká po mailu, jelikož jste na dovolené. Jaký jste typ cestovatele? Volíte spíš batoh a pohorky, nebo pohodičku u bazénu s drinkem v ruce? Loni jsme s rodinou procestovali Skotsko a bylo to báječné. Válení se u bazénu má taky něco do sebe, ale dlouho se to vydržet nedá. Raději cestuju a poznávám nová místa. Jsem rád, že takový druh cestování vyhovuje i mým dětem.

Indy v seriálu zažívá spoustu šlamastyk. Stala se vám někdy nějaká v zahraničí, kde je mnohem obtížnější nastalé problémy hladce vyřešit? Loni při cestě k moři se z našeho starého transportéru začalo kouřit. Zrovna jsme projížděli tunelem. Nic příjemnýho... Ujeli jsme tak ještě pár kilometrů na místo, kde se dalo stavět. Posádku vozu tvořila mimo jiné i naše 85letá babička. Brácha – automechanik na telefonu – mi poradil, ať uříznu klínový řemen, že tak do 250 km vzdáleného cíle dojedu, sice bez světel a posilovače řízení, ale nebudu muset řešit odtahovku. Povedlo se. Mít modernější auto plné elektroniky, tak by mi zbyla jen odtahovka...

Až se vrátíte z dovolené, tak vás čeká pěkný maraton. Každý týden máte několik představení Partičky, a ještě hrajete v divadle Verze, například v představení Úča musí pryč nebo Šťastný vyvolený. Myslíte si, že budete dostatečně zrelaxovaný, abyste se z toho nezbláznil? Určitě ano. Svátky Vánoc jsme si protáhli o 14 dní. Dali jsme dětem vybrat mezi stromečkem s dárky, a možností odletět do ciziny a cestovat. Naštěstí zvolily cestu, čímž nás zbavily spousty předvánočních starostí...

Když už mluvíme o hře Úča musí pryč, její téma je nyní velice aktuální, jelikož děti čeká pololetí, což se ve hře dosti vyhrotí. Inspirovali jste se při tvorbě tohoto představení vlastními zkušenostmi? Jaký jste byl vy jako žák a jaký jste nyní jako otec žáků? Jak snášíte třídní schůzky a případné špatné známky potomků? Téma hry je nám všem, kteří v ní hrajeme, blízké. Když jsme hru začali zkoušet, byly naše děti prvňáci, ale dnes už dorůstají do věku školáků, kteří se mohou hlásit na gymnázium. Proto jejich špatný prospěch snáším s obavami o jejich budoucnost. Ale prožívám to dost střízlivě, nechci hlavně, aby kvůli škole měli zkažené dětství. Vzhledem k tomu, že třídní schůzky začínají kolem 17. až 18. hodiny odpoledne, nikdy jsem nebyl přítomen, protože v tu dobu jsem většinou na cestě k nějakému kulturnímu zařízení, kde budu hrát.

Když se zase vrátíme zpátky k seriálu, přemýšlel jste někdy při natáčení, kolik věcí vlastně mozek musí zvládat? Seriál je pochopitelně nadsázka, mozkem se roky zabývají vzdělané mozky po celém světě, a pokud vím, tak je lidský mozek ještě pořád velká záhada.

Proč by se diváci měli podle vás dívat zrovna na tento seriál? Čím je podle vás jedinečný? Je to komedie o klukovi, kterému se diváci mohou podívat přímo do hlavy... Kdy se tohle divákovi poštěstí?

A co vás v poslední době nejvíc baví a naplňuje? Teď zrovna mě nejvíc baví a naplňuje, že jsme s rodinou utekli vánočnímu běsnění, neřešíme dárky ani jestli bude padat sníh a užíváme si cestování po teplých krajích.

Premiérové díly Po hlavě běží na Prima COOL každé pondělí ve 20.15. Aktuálně je na řadě třetí!