Karlos Vémola začal s bojovými sporty v šesti letech. Nejvíc ho pohltil noční svět ve Velké Británii
MMA zápasník Karlos Vémola už dnes bez diskuze patří mezi české legendy smíšených bojových umění. O tom, že by mu to v bojových sportech mohlo jít, bylo ostatně jasno už v jeho šesti letech, kdy začal tehdy ještě jako hyperaktivní dítě trénovat. Kvůli šikaně a problémům se sebevědomím však část života strávil jako kulturista. K MMA se pak dostal náhodou a zužitkoval zde své zkušenosti z dlouholeté práce vyhazovače v Británii. O tom všem a řadě dalších věcí se Karlos a jeho blízcí rozpovídali v 1. epizodě nové dokumentární série Karel vs. Karlos.
Jeho táta Karel Vémola mu nikdy nedal nic zadarmo a dnes zpětně přiznává, že důraz a přísnost, s jakou syna od dětství v bojových sportech vedl, byly někdy na hraně. „Byl jsem přísný, chtěl jsem, aby měl výsledky. Zpětně si myslím, že to někdy bylo na hraně,“ přiznává Vémola starší v úvodním díle šestidílné dokusérie Karel vs. Karlos.
Beru to tak, že na každý trénink jedu přežít
Karlos byl od malička více než hyperaktivní dítě, což potvrzuje nejen jeho maminka, ale i jeho první trenéři, kteří i po letech odpřisáhnou, že si nepamatují na okamžik, kdy by jen seděl v koutě a něco se mu nechtělo dělat. Už v šesti letech ho proto máma strčila tátovi, aby ho vzal s sebou na trénink bojových sportů, i když závodit by stejně mohl až od desíti. Energický Karlos ale neměl problém začít žíněnky brzy zametat i se staršími soupeři, a tak otec začal s jeho tréninkem.
Od šesti let trénoval ještě tak na půl plynu, od osmi už podstupoval pod vedením otce plnohodnotný závodní trénink, i když oficiálně závodit mohl až od deseti. Tehdy začal mimo tréninky bojových sportů navštěvovat ještě fotbal. „Byl jsem těžce přetrénované dítě, trénoval jsem sedmkrát v týdnu,“ popisuje Karlos svůj nekompromisní režim, v němž musel tréninky v tělocvičně kombinovat s běháním po fotbalových hřištích a o víkendu žonglovat bojové soutěže a fotbalové zápasy.
Tenhle pro někoho až neuvěřitelný tréninkový režim mu přitom zůstal až dodnes. „Na každý trénink jedu přežít. Buď tam nechám úplné maximum, nebo raději vůbec netrénuju,“ popisuje slavný bijec, který svůj drsný trénink většinou končí až ve chvíli, kdy leží napůl v bezvědomí na zemi a pod sebou má kaluž vlastního potu.
Jako táta je pravým opakem svého otce
Z Karlose je dnes čtyřnásobný táta, zrovna nedávno s manželkou Lelou Ceterovou na svět přivítali dalšího syna Arnolda. „Děti vychovávám pravým opakem toho, jak táta vychovával mě,“ svěřil se bijec s tím, že jeho cílem, respektive snem je to, aby se za ním žádný z potomků nikdy nebál přijít s čímkoli. Takový pocit totiž on sám vůči svému přísnému otci neměl: „Táta byl poslední člověk na světě, za kterým bych šel s čímkoli. Můj sen je být pro moje děti ten superhrdina, za kterým se nebudou bát přijít.“
Vémola v dokumentární sérii rovněž přiznává, že jeho všudypřítomným společníkem nejen na trénincích, ale zejména posléze ve škole byla šikana ze strany starších kluků. Zatímco během tréninků šlo třeba jen o zavírání do švédských beden, ve škole byl Karlos často napadán, vláčen po schodech a mnohem starší žáci se mu posmívali, že je sice možná mistr republiky v nějakém bojovém umění, ale nedokáže se jim ubránit. „Protože vážili o 20, 30 kilo víc, nic jsem s tím neudělal, takže jsem každou přestávku dostal,“ popsal své každodenní školní peklo Vémola.
Šikana ho od bojových sportů dostala ke kulturistice
Až jednoho dne se v něm něco zlomilo a zápasení definitivně opustil. A jeho touha po tom být velký a silný, aby si na něj už nikdo nemohl nikdy dovolovat, vykrystalizovala až v to, že se začal věnovat kulturistice. Otec s ním přestal mluvit a ani zbytek rodiny se na jeho nový režim, který tvořilo cvičení, jezení a spánek, nedíval příliš nadšeně. Vémola se proto v 18 letech sbalil a vyrazil na zkušenou do Velké Británie, kde se chtěl učit od těch nejlepších kulturistů světa.
„Původně jsem tam jel na víkend, ale když jsem chtěl odjet, řekli mi, že tam můžu zůstat, přespávat a pracovat,“ popisuje Karlos své divoké začátky za Lamanšským průlivem. První úspěchy v kulturistice, kde první soutěže vyhrával jako na běžícím páse, a pořádná muskulatura Karlose zavedly až k práci vyhazovače, pro níž měl ideální fyzické předpoklady.
Práci vyhazovače miloval tak moc, že ji dělal i zadarmo
„Myslel jsem si, že už nikdy nechci dělat nic jiného. Normálně jsem tomu nočnímu světu propadl. Pak jsem si šel zacvičit a zpět do práce. Ale já jsem se tam šel bavit. Byla to skvělá etapa mýho života,“ vzpomíná Terminátor na divoké noci v klubech, kde pravidelně docházelo v lepším případě k surovým rvačkám, v horším se tu a tam i střílelo. On tam však měl všechny své kamarády a jak někteří popisují, chodil se ke dveřím klidně postavit zadarmo, i když zrovna neměl směnu. Až tak tuhle práci a její prostředí miloval.
A byly to paradoxně tyto stresové situace či pouliční rvačky, které Karlose zcela dokonale připravily na svět zápasení v kleci. Jak Vémola jako kulturista a vyhazovač poprvé přičichl k MMA? Proč se rozhodl dát zápasení další šanci a jak dopadly jeho první zápasy v Británii? To všechno a mnoho dalšího se dozvíte v prvním díle nové dokusérie Karel vs. Karlos, která startuje od 2. června na prima+ a od 9. června na Prima COOL!
