Bůh na nás asi chtěl ukázat, že cestování není pro idioty, řekl Ondřej Sokol o natáčení seriálu Cesta kolem světa

Český herec, bavič, režisér, moderátor, překladatel a umělecký šéf Činoherního klubu, kterého znáte i z pořadů na Prima COOL. To všechno je Ondřej Sokol. Teď se může s klidem považovat taky za zkušeného cestovatele, protože mu natáčení seriálu Cesta kolem světa postavilo do cesty spoustu výzev, včetně jedné opravdu zapeklité – jmenuje se Lukáš Pavlásek. Startujeme na Prima COOL už v pondělí 31. srpna večer!

Když vás do Cesty kolem světa oslovili, proč jste na nabídku kývl? Bylo to právě kvůli cestování?

Bylo to určitě kvůli cestování. Byl jsem vždycky takovej pecivál. Ve světě jsem byl nejdál, myslím, v Londýně. Rozhodl jsem se, že to prolomím a že bude dobrý, když bude po světě cestovat někdo, kdo tam nikdy nebyl. A taky jsem na natáčení kývl kvůli tomu, že jsme s režisérem Danem Svátkem točili televizní film Occamova břitva, kterej nás strašně bavil a myslím, že byl hezkej.

Cestu kolem světa jste absolvoval s Lukášem Pavláskem. Prý jste se před natáčením moc neznali. Jak jste si sedli? Měli jste nějak rozdělené role?

Nadšenej jsem z toho úplně nebyl. Myslel jsem si, že je Lukáš postiženej, a moc jsem nevěděl, co s ním budu na cestách dělat. A když jsme pak začali jezdit, zjistil jsem, že je Lukáš opravdu postiženej… I když jsem nevěděl, co s ním mám na cestách dělat, tak to bylo hrozně zábavný a strašně jsme se sblížili a skamarádili.

Režisér Dan Svátek označil nápad dát vás dva dohromady za masochistický. Vidíte to stejně?

Režisér to asi myslel tak, že to bylo masochistický pro něj. Je totiž pravda, že mně i Lukášovi záleží na tom, jak vypadá výsledek a že často odmlouváme a nechtěli jsme režisérovi vyjít vstříc. Lukáš se třeba nechtěl koupat v laguně plné krokodýlů. To odmítl a vypověděl hereckou poslušnost. Já jsem zase odmítal pronést přes mexicko-americkou hranici takovej pás, kterej vypadal, jakože něco pašuju. Danovi to přišlo jako strašně vtipnej nápad a říkal, že bychom těm dvoumetrovejm policajtům se psama řekli, že je to natáčení a legrace, ale nám se do toho nechtělo. Ani jsme nechtěli jít za saúdským šejkem a projít kolem jeho ochranky bez ohlášení. Prostě jsme často odmlouvali a Danovy výborný nápady odmítali.

S Lukášem jste prožili intenzivní zážitky, které někdo neprožije za celý svůj život. Jak byste po tom všem popsal Lukáše jako cestovního parťáka?

Lukáše bych popsal jako hrozně milý, kamarádský a vtipný cestovní zavazadlo.

Sám jste režisér, neměl jste tedy tendence mluvit Danovi Svátkovi do režie?

Nemám tendence mluvit do režie. Když jsem herec, tak jsem herec.

Mohl jste mluvit do výběru navštívených zemí, měst, míst? A pokud ano, co jste si přál zařadit?

Nemohl.

Seriál nakonec získal označení „nejbláznivější cesta všech dob“. Co na ní pro vás bylo nejbláznivější?

Nejbláznivější byla každá vteřina. Bylo to skutečně tak velký dobrodružství a vždycky jsme šli do naprostého neznáma. Bláznivý bylo úplně všechno od původního nápadu až po úplný konec.

Čím to, že se vám neustále lepila smůla na paty a jeden průšvih následoval druhý?

Nevím, asi se pánbůh rozhodl, že na našem případě demonstruje, že idioti nemaj jezdit po světě.

Bál jste se na cestě někdy o život svůj nebo svých kolegů?

Ano a takových událostí bylo víc. Například když Lukáše ubytovali v nejlevnějším hotelu v Brooklynu, před kterým se právě stala vražda. A tak dále…

Která destinace z těch kolem třiceti navštívených vás zaujala nejvíc? Kam byste se rád vrátil…

Od doby natáčení se postupně do jednotlivých destinací vracím. Byli jsme v Americe, Japonsku. Nejvíc mě zaujal ten neskutečnej rozdíl, kterej mezi zeměma je, a jak pestrá je lidská rasa.

Jak zvládalo cestu vaše zdraví? Přece jen cestování různými dopravními prostředky, změna kontinentů, časových pásem atd. se musí na fyzické kondici a psychické pohodě podepsat...

Lítali jsme opravdu hodně, včetně dálkových letů. S Lukášem jsme pak skončili v takové insomnii. Měli jsme tak rozhozenej biorytmus, že se nám chtělo prakticky pořád jen spát a nemohli jsme. Thajsko už si moc nepamatuju. Jen vím, že mi bylo hodně zle. Byl to opravdu experiment i se zdravím a jsme rádi, že jsme to přežili.

Takováto velká cesta pro vás musela být výjimečným zážitkem. Co jste si vy sám z natáčení odnesl za pocity? Otevřelo vám to v nějakém směru oči?

Otevřelo mi to oči hodně. Například v momentě, kdy nepustili zvukaře do letadla, protože neměl platnej pas, a dal nám zvukový vybavení, ať ho převezeme na Maledivy. V Thajsku nás okamžitě odvedli do celní místnosti, kde nás ohledávali, jestli něco nevezeme. A my idioti jsme si až v tu chvíli uvědomili, že by v tý technice mohlo být něco strčený…

Přivezl jste si z cest nějaké suvenýry?

Suvenýrů mám doma plnou zeď a strašně rád se na ně koukám. Kradl jsem v hotelích takový ty cedulky na dveře s nápisem „nerušit“. Tuhletu svoji sbírku nebo loupež zbožňuju, mám je z celýho světa.

Na cestách jste strávili osmdesát dnů. Chyběla vám po čase Praha, přátelé, domov?

Mně chybí Praha téměř okamžitě. Ale naštěstí byla cesta tak dobrodružná, že jsem si to nestačil uvědomit.

Podstoupil byste takovouto šílenou cestu kolem světa znovu?

Nikdy! Nikdy! A vždycky!

Dvanáctidílná Cesta kolem světa s Ondřejem Sokolem a Lukášem Pavláskem má na Prima COOL premiéru v pondělí 31. srpna ve 20.15.