Zahráli jsme si Quantum Break! Pomůže tahle hra Xboxu One, nebo je to bez šance?

xkluzivní tituly jsou klíčem k úspěchu, což si už potvrdili lidé v Sony i Microsoftu. A právě Microsoft, který válčí se svojí konkurencí, potřebuje takové tituly jako sůl. Jedním z nejnadějnějších měl být Quantum Break – akční titul, který měl posunout laťku konzolových her výš a nastolit nové pořádky. Jestli se to podařilo, rozklíčujeme v následující recenzi.

Mistři zpět na scéně!

Hned v úvodu je nutné vyzdvihnout jméno vývojářů z Remedy, kteří platí v branži za opravdové mistry vyprávění a stojí za takovými skvosty jako je Max Payne nebo Alan Wake. Z těchto dvou her si pak Quantum Break půjčuje celou řadu prvku a snaží se je naroubovat na poměrně složitý, nicméně dobře zpracovaný námět cestování časem. Příběh se točí kolem postavy Jacka Joyce, jeho společníka Paula, bratra Willa a samozřejmě do toho všeho ještě musíme přimíchat ženu, aby to mělo ty správné hollywoodské grády. Ačkoliv se to nemusí zdát, po téhle stránce není hra žádnou karikaturou sci-fi snímků či seriálů a příběhově funguje až do samotného konce. Jistě, má slabší místa, ale pokaždé, když už vás bude hraní trochu ubíjet, přijde ke slovu půlhodinový hraný díl seriálu s herci, kteří logicky propůjčili obličeje i digitálním postavám ve hře.

Něco nového?

Bohužel, po zajímavém úvodu hra velmi rychle sklouzává do rutiny a stává se z ní v podstatě obyčejná střílečka, navíc hloupě ovladatelná a ne zrovna přívětivá. V první řadě je to pohyb - bohužel je příliš setrvačný a v kombinaci s 3rd person kamerou máte občas problém trefit se třeba do dveří nebo výtahu. Nemluvě o tom, že hra nenabízí žádnou formu manuálně ovládaného systému krytí, takže se musíte spoléhat na automatiku, která - hádáte správně -není plnohodnotnou náhradou. Umělá inteligence nepřátel je ale naproti tomu solidní, snaží s vás obíhat, přepadávat a celkově znepříjemňovat každý váš krok.

Ve smyslu originality pak nepřišli lidé z Remedy s ničím zásadně novým. Jediným zajímavým prvkem je ovládání času - několik schopností, které si postupně odemykáte v průběhu hraní, však nejde nijak zajímavě kombinovat a s přihlédnutím k tomu, že máte k ruce jen dvě tři zbraně, není akční část ničím extra zajímavým. Jasně, zastavit čas kolem sebe, oběhnout bublinu a někoho sejmout, aniž by o vás věděl - to zní cool, ale když to uděláte po stopadesáté... Asi chápete, kam tím mířím. Taktika nula, jen sedět, pobíhat a střílet jako v Call of Duty.

Ne, ne, ne! Takhle ne...

Bohužel, slova chvály nemám ani pro grafické zpracování, které doplácí jednak na velmi nízké rozlišení - 720p - a jednak na design úrovní. Jsou fádní, šedo-modré a až na drobné výjimky si žádnou z lokací nijak extra nezapamatujete. Chybí zkrátka všechny ty wow efekty, které zdobily předchozí hry studia a je až s podivem, jak rozpačitě celý výsledek působí. Jedině snad obličeje stojí za zmínku - nechybí jim spoustu výrazů a rozhodně určují směr, kterým by se měly hry v následujících letech ubírat. Škoda jen, že si první průchod odbudete za nějakých 7 hodin a byť můžete na některých místech rozhodnout jinak, nejde o nic tak zásadního, jak vývojáři před vydáním uváděli.

HODNOCENÍ: 6/10