6 typů lidí, kvůli kterým je jízda v MHD peklo

Autobusy, tramvaje a metra mají člověka dostat pokud možno bezbolestně z bodu A do bodu B. Teoreticky stačí nastoupit, chvíli čekat, a pak vylézt ven. Ale jen teoreticky. MHD totiž využívá i spousta lidí, kteří mají evidentně ve svém životě jen jeden jediný cíl. Znepříjemnit vám cestu.

Lidi, co neumí sedět Je to velké umění sednout si tak, abyste zabírali tři sedačky, i když sedíte na jedné, v autobusech a tramvajích je však dost lidí, kteří tohle zvládnou bez problémů. Stačí si sednout na tu dvojitou blíž do uličky, čímž blokujete místo u okna a zároveň se přes vás nedá pořádně projít k té protější. A ideálně je tvářit se u toho, jako že je všechno OK. Jasně, stačí říct a lidi uhnou. Ale člověk by tak nějak očekával, že inteligentní bytost s právem volit prezidenta a povinností platit daně zvládne něco tak jednoduchého, jako je nepřekážet ostatním.

Lidi, co poslouchají hlasitou hudbu Těžko říct, co člověka nutí pouštět z mobilu muziku nahlas i tam, kde o to evidentně nikdo nestojí. Podobným postižením obvykle trpí puberťáci ve věku dvanáct až šestnáct let, kteří žijí v bláhovém přesvědčení, že když se budou chovat jako idioti a otravovat všechny okolo, bude to té prsaté holce z vedlejší třídy lichotit a kývne na jejich pozvání na meníčko do Mekáče. OK, všichni jsme byli mladí a blbí, ale tohle je objektivně fakt otravné a ne cool. Nehledě na fakt, že muziku, kterou tihle cestující obvykle poslouchají, používají maximálně při mučení v Guantanámu..

Lidi, co neumí nastupovat Jezdí vám autobus jednou za tři čtvrtě hodiny? Žádný problém, jsme lidi, autobusák by měl počkat a nějaké to přidržení dveří nebo snaha nacpat se dovnitř během jejich zavírání se dá tolerovat a respektovat. Ale pokud metro v ranní špičce jezdí po minutě, tak fakt asi není nutné cpát se do zavírajících se dveří a prudit řidiče, všechny vevnitř i venku a pak ještě držet dveře loudajícímu se kámošovi. To si člověk koleduje o to, aby ho někdo nakopl do řiti tak, že se vrátí zpátky na zastávku a ksichtem tam vytře podlahu.

Lidi, co neumí vystupovat Jo, chápeme, chcete být venku brzy, protože spěcháte do práce, do školy, na pracák nebo překážet v čekárně u doktora. Jasný. Ale fakt je nutné se kvůli tomu zvedat o zastávku dřív, cpát se ke dveřím a pak u nich čekat, přičemž ostatní lidi netuší, jestli chcete vystupovat, nebo jen díky návalům adrenalinu potřebujete prudit ještě dlouho před vlastní zastávkou? Asi ne, co?

Řidič Je to Bůh. Nebo si to o sobě často myslí. Když sedí za volantem autobusu nebo za ovládáním metra, může mít pocit, že mu patří svět. O tom, jestli to tak je, se asi můžeme přít, ale faktem zůstává, že spousta řidičů MHD umí svým hovadským chováním člověku parádně znepříjemnit den. Těch možností je spousta a metody zkušených řidičů se mnohdy liší. Jedni zavírají dveře těsně před tím, než k nim stačíte doběhnout a pak dělají, že vás nevidí. Další svůj kravsky velký autobus zastaví tak, aby byl přechod přesně uprostřed jejich vozu, takže se na druhou stranu ulice nedostanete, dokud neodjedou, a ti nejlepší dokážou spustit upozornění o zavírání dveří v okamžiku, kdy cestující ani nestihli vystoupit ven a s nastupováním se ještě nezačalo. Netvrdíme, že to je snadná práce, ale pokud máte problém s egem, rádi jednáte z pozice moci a chcete během šichty naštvat co nejvíc lidí, v MHD vás může čekat zářivá kariéra.

Lidi, co smrdí Známe to všichni. Je vedro, tramvaj je nacpaná, všichni jsou unavení a chtějí pryč a pak nastoupí on. Utahaný po osmi hodinách manuální práce, udřený po směně ve fabrice, upocený po celodenním mlácení do klávesnice v kanceláři, kde nefunguje klimatizace. A pak se zavřou dveře a o tomhle člověku najednou vědí všichni od řidiče až po tu paní, co stojí s kočárkem úplně vzadu. A nedá se utéct. Většina z nás pak musí nedobrovolně testovat, jestli zvládne zadržet dech při přejezdu mezi zastávkami a jelikož v tramvajích jezdí obvykle lidé, kteří nemají jako koníčka potápění, v půlce se prostě nadechnout musíme. A když si navíc vaši tramvaj vybere k cestování pan bezdomovec, který se myje pravidelně každou pátou sobotu a obvykle ve Vltavě, tak je to tuplem výhra. Ono chodit pěšky má něco do sebe a ne že ne.