Jeden z nejmilejších pamětnických filmů – Tetička

Noblesní dáma, slečna Berta (Růžena Nasková), slaví šedesátiny, ale jediný, kdo si na ni vzpomene s gratulací, je její dávný přítel doktor Jelínek. Na slavnostní hostinu, kterou tetička uspořádá, nikdo z pozvaného příbuzenstva nepřijede. Obě rodiny se totiž nenávidí a žijí jen v touze po dědictví, které po bohaté příbuzné – jak doufají brzy – zůstane. Sluhu staré dámy Hynka nevydařená oslava tak roztrpčí, že se rozhodne svou paní pomstít. Pozve obě rodiny na zámek s tím, že tetička zemřela a je třeba projednat závěť.

Nikoho nepřekvapí, když se zástupci obou znepřátelených klanů okamžitě dostaví na místo a stejně rychle se pouštějí do hledání závěti. Jenom Slávka Felixová a Jindra Dusbaba, kteří se pro nenávist svých rodičů setkávají u tety poprvé, se hromadného šílení a postupné demolice zařízení zámku neúčastní.

Více si všímají sami sebe a je jen otázkou času, kdy jejich rodiče s hrůzou zjistí, že se jim děti do sebe zamilovaly. Momentálně na to ale nemají čas. Zoufalí z marného hledání závěti se rozhodnou zeptat se na místo jejího úkrytu samotné tetičky a uspořádají spiritistickou seanci...

Oduševněle napsaný a vtipný příběh Tetičky nikdy nezklame. Režijní vedení Martina Friče a skvělé herecké obsazení nejen rolí hlavních, ale i vedlejších (Marvan, Baldová, Nedbal) z něj dělají oblíbený film „pro pamětníky“ již hezkou řádku let. A nic na tom nemění fakt, že stářím již překonal i svou milou oslavenkyni a táhne mu na osmdesátku. I v jejím pokročilém věku stojí za to Tetičku navštívit.