Jáchyme, hoď ho do stroje: Luděk Sobota to po premiéře schytal, jiný herec později spáchal sebevraždu

Co se týče návštěvnosti, patří komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! mezi nejúspěšnější filmy autorské dvojice Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Příběh o nesmělém mládenci Františkovi, který uvěří, že v životě bude mít zaručený úspěch jen tehdy, když se bude řídit takzvaným kondiciogramem a jím sestaveným přehledem svých šťastných a kritických dní, viděly v kinech více než tři miliony diváků.

Sobota jako ničitel

Hlavní role byla psaná přímo na tělo tehdy začínajícímu herci Luďkovi Sobotovi. „Zaujal nás svou originalitou a neotřelým projevem,“ prozradil Smoljak. „Byl to film, kde jsem ani nepociťoval, že vůbec něco točím. Hrálo se mi to velmi dobře. Nesmělý venkovský kluk, co přijde do města, kde to na něj všechno padá – ta role byla skutečně šitá na mě,“ přiblížil Sobota.

Komedii Jáchyme, hoď ho do stroje si můžete přehrát v iPrima Videopůjčovně:

Během natáčení však mezi ním a tvůrci docházelo občas k neshodám. „Smoljak se Svěrákem měli ve scénáři spoustu vtipných situací, některé ale vznikaly spontánně na place. Někdy dalo velkou práci přesvědčit je, aby je tam ponechali. Například ta scéna, kdy se jdu jako Koudelka zapsat do hodiny juda. Uvolní se mi ze dveří kabát, v běhu neúmyslně povalím trenéra na zem a pak mu podávám ruku, abych mu pomohl vstát. V té chvíli z kolegy Peterky, který ho hrál, vypadlo: ‚Nebudeme se pouštět do žádných větších akcí.‘ To třeba ve scénáři vůbec nebylo. Naštěstí to tam zůstalo a ta hláška zlidověla,“ zavzpomínal Luděk Sobota.

Spory vyvrcholily po premiéře filmu. „Láďa Smoljak za mnou přišel a stroze oznámil: ‚Ty jsi nám ten film zničil.‘ Samozřejmě mě to překvapilo a zamrzelo. Nejspíš si to jako scenárista představoval jinak. Ale když jsem viděl, jaký obrovský úspěch má ta komedie u lidí, nic jsem si z toho nedělal,“ prohlásil představitel Františka Koudelky.

Příliš aktivní Nárožný

Rolí ambiciózního a cholerického automobilového závodníka si premiéru v celovečerním filmu odbyl Petr Nárožný. I on měl tendence přinášet na plac nové nápady a svou postavu ještě více vylepšovat. Ale narazil. „Chtěl jsem být velmi tvůrčí, nápaditý, až mi bylo řečeno, že už jsem s tím otravný,“ uvedl s úsměvem herec.

Osvědčený tandem Svěrák–Smoljak to zdůvodňoval tím, že nechtěli dopustit anarchii, kdy si každý bude dělat, co bude chtít. Za svým scénářem si stáli, dali si na něm velmi záležet a hodlali se ho držet. „My jsme se tam jako začínající filmoví scenáristé pokoušeli vpravit co nejvíce humoru. Zároveň jsme se pořád obávali, že to není dostatečně vtipné. Vzpomínám na příhodu s Václavem Lohniským, který ztvárnil postavu psychiatra, docenta Chocholouška. Ve scénáři měl text: ‚Sanitka se řítí ulicemi a dravčí oči docenta Chocholouška pátrají přes sklo.‘ Když jsme tu scénu dotočili, zeptal se mě, zdali měl dostatečně dravčí oči. S odstupem let musím konstatovat, že ta porce humoru, která v tom je, by se dala rozdělit do dvou filmů,“ poznamenal Zdeněk Svěrák.

Tragické problémy s alkoholem

Představitel žárlivého hospodského Karla, herec Karel Novák, byl ústřední postavou ve slavné scéně, kdy Luděk Sobota alias František Koudelka k němu pronese: „Tak kdepak je ten prďola, co tady čepuje to pivo?“ Bohužel zemřel šest let po natáčení, pouhé tři dny před svými padesátinami spáchal sebevraždu.

„Byl to pánembohem políbený herec i hudebník. Na co sáhl, v tom byl úžasný. Všechno uměl. V civilním životě truhlařil i zedničil, báječně vařil. Bohužel kariéru a život mu ničil neustálý boj s alkoholem, což mělo za následek i rozpad manželství a dalších vztahů. Několikrát se léčil, naposledy už to vypadalo slibně, jeho stav se zlepšoval, tak mu povolili vycházku, z které už se zpátky nevrátil,“ promluvil o něm kolega, herec a režisér Jan Schmidt.

Problémy s alkoholem měl i František Husák, coby sanitář a zřízenec blázince Arnošt. Na natáčení scény na stupních vítězů, kdy Petr Nárožný alias závodník Volejník radostně oznamuje: „Já jsem vyhrál, já jsem vyhrál,“ se totiž dostavil velmi společensky unaven. Toho pohotově využil jeho parťák Josef Hlinomaz, který si od štábu půjčil megafon a do něj hlasitě provolával, aby se všichni šli podívat na opilého Husáka, čímž narážel na komunistického prezidenta Gustáva Husáka.