Babička: Adaptace knihy Boženy Němcové byla trhákem a vydělala si i její hvězda. Víte kolik?
Terezie Brzková jako ikonická Babička. Zdroj: Česká televize
Babička od Boženy Němcové patří mezi národní klenoty, a tak se muselo opatrně přistupovat i k natáčení jejích filmových adaptací. Ta z roku 1940 však dodnes patří mezi nejpamátnější.
Podle předlohy legendární knihy Boženy Němcové bylo natočeno několik filmů. Mezi nejzdařilejší a divácky nejoblíbenější však patří verze z roku 1940, kterou za šedesát dní natočil režisér František Čáp. Celkové náklady se vyšplhaly na 2,1 milionu korun, čímž se snímek stal nejdražší filmovou Babičkou v historii. Přesto byl výdělečný. Čistý zisk činil v té době neuvěřitelných 6 milionů korun. Tvůrcům se za zpracování díla dokonce dostalo uznání od vnuka slavné spisovatelky Vladimíra Němce.
Hledání opravdové babičky
Nejtěžší ovšem bylo vybrat herečku do titulní role. Režisér Čáp projezdil křížem krážem všechna protektorátní divadla. Po dlouhém váhání si vybral Růženu Naskovou, která se ovšem na stěžejní postavu necítila a doporučila za sebe kolegyni, tehdy pětašedesátiletou Terezii Brzkovou. Byla to tak trochu sázka do loterie, neboť tato herečka za sebou měla pouhé dvě filmové role. Jak se později ukázalo, byla to ale šťastná volba.
Terezie se do role neskutečně vžila a pro diváky představovala opravdovou babičku. Za natáčení si vydělala 10 000 korun a stala se slavnou. Od té chvíle se s nabídkami roztrhl pytel. Zahrála si například ve slavných pohádkách Byl jednou jeden král nebo Princezna se zlatou hvězdou.
Nápadité obsazení
Zajímavě probíhalo i obsazování dalších postav. Do role Adélky doporučil Jirku Duškovou její strýček, který pracoval jako architekt na Barrandově. Jeden ze scénáristů a slavný český písničkář Karel Hašler z ní byl tak nadšený, že dívka roli získala, aniž by musela absolvovat konkurz. Představitelku Barunky Natašu Tanskou zase objevil režisér Čáp na jednom divadelním představení, kde čekala na autogramy herců.
Většina filmu se natáčela v České Skalici a Ratibořickém údolí. Přes potok se musela postavit dobová lávka a betonový jez se nechal předělat na dřevěný. A ještě doplníme zajímavost na závěr. Poprvé se před kamerou jako čtyřletá vnučka babičky objevila Helena Růžičková. Ta si mimochodem zahrála i v barevné verzi natočené v roce 1971, kterou režíroval Antonín Moskalyk. Tam pro změnu ztvárnila mlynářku.
