Anne Hathaway jako Zakletá Ella v moderní vtipné pohádce

Potrhlé, ale půvabné. Tak by se dalo shrnout dílo americko-britsko-irské koprodukce natočené podle stejnojmenné knihy z roku 1997. Jen podotek – knihu vydala jako svoji prvotinu Američanka Gail Carson Levine v rovných padesáti letech a dostala za ni prestižní spisovatelskou cenu Newberry Honor (z čehož plyne, že nikdy není pozdě na změnu kariéry!).

Dokonale přehnané a přehrané postavičky bájné pohádkové říše dokonale balancují mezi parodií a vážným vyprávěním a všem jim vévodí Anne Hathaway, která je tu, nehledě na popis své role, vpravdě kouzelná. Zářivý úsměv, přiměřeně naivní výraz a vystupování, vtipný scénář... Člověk (a to i ten dospělý) se neubrání, aby jí fandil. A Cary Elwes jako hlavní záporňák, proradný strýc Edgar? Jak ten si prokletí nebohé Elly/Anne užívá! Radost pohledět. Tedy radost pro dospělé, utrpení pro děti. Vzhledem k tomu ale, že je snad všem už od začátku jasné, že to dobře dopadne, je to „utrpení“ spíš těšení se na neodvratný happy end.

V tomhle pohádkovém království dostává každé miminko do kolébky od jedné z četných zdejších víl nějaký dar. Výjimkou pochopitelně nemůže být ani maličká Ella. Ovšem střelená víla Lucinda jí dala do vínku poněkud nepraktickou věc – dar poslušnosti. Znamená to, že Ella musí dělat všechno, co jí kdokoli poručí, což, jak jistě uznáte, žádná výhra není. Trápení s tímhle darem nedarem měla Ella od malička, ale čím je starší, tím je to horší.

Tedy ono by to vlastně tak horké nebylo, kdyby se o tomto jejím „talentu“ nedoslechli jedinci, kterým se náramně hodí do krámu a neváhají ho patřičně zneužít. Sobecká a závistivá nevlastní sestra Hattie je jen jedním z nich. Pohár Elliny trpělivosti přeteče, když ji nevlastní sestry, poté co ji donutily spálit šaty po nebožce mamince, přinutí urazit nejlepší kamarádku. Ella se vydává na cestu s cílem najít původce svých trablů, kmotru Lucindu, a přimět ji, aby kouzlo zrušila.