Deadpool a Nick Fury opět spolu: Jak se povedl druhý díl Zabijáka a bodyguarda?

Znáte ten pocit, když natočíte úspěšný film a najednou se po vás chce, abyste celkem rychle přišli s pokračováním? Pravděpodobně ne, ale z divácké pozice jste na tyhle rychlokvašné sequely určitě narazili. Železo zábavy se prostě musí kout, dokud to jde.

Když v létě roku 2017 přišla do kin akční komedie Zabiják & bodyguard, moc se od nečekalo. Rozpočet ve výši pár desítek milionů dolarů byl však výdělky z kin hravě zmnohonásoben, a tak nebylo na co čekat – během následujícího roku se napsal scénář a všechny potřebné smlouvy a na jaře 2019 se začalo točit. A stejně jako už mnohokrát předtím, i tentokrát se zdá, že krátká pauza mezi pokračováními k ničemu dobrému nevedla.

Hlavními hrdiny jsou samozřejmě opět titulní zabiják Darius Kincaid (Samuel L. Jackson) a bodyguard Michael Bryce (Ryan Reynolds). Zatímco v prvním filmu byli vyrovnanými soupeři/parťáky, tentokrát je jazýček vah silně vychýlen kvůli přítomnosti Kincaidovy manželky Sonii (Salma Hayek). Ta nechyběla už v jedničce, ale nyní tvoří regulérní vrchol drsného trojúhelníku, který ve spolupráci s Interpolem řeší hrozbu s fešáckou tváří Antonia Banderase. Jím ztělesněný řecký boháč totiž chce nejmodernějšími technologiemi ochromit celou Evropu – a to z toho důvodu, že Evropská unie chce na jeho rodné Řecko uvalit tvrdé ekonomické sankce. Ačkoli se ústřední trio nestará o globální politiku zdaleka tolik jako o vlastní pohodlí, nezbývá než zasáhnout.

Příběh zní samozřejmě značně béčkově, ale to vůbec nevadí. Už první díl dokázal ze své banálnosti udělat přednost a stereotypní zápletku ozvláštnit sebeuvědomělostí, brutalitou a komediálním timingem. A to vše je i zde. Ne v lepší podobě, nýbrž zcela stejné. Ryan Reynolds se snaží hláškovat, Samuel L. Jackson nadává a Salma Hayek hýří nejen sex-appealem, ale i pořádnou vyřídilkou.

Jen škoda, že se z Reynoldsovy postavy stal otloukánek, s nímž si drsní manželé Kincaidovi dělají, co se jim zlíbí. Trochu odlišná dynamika mezi postavami je však asi jediným pozorovatelným rozdílem oproti prvnímu dílu, který však pokračování vlastně nepotřeboval.

Stejný tvůrčí tým tak připravil zcela rutinní pokračování, kde se sice vyskytuje o pár známých jmen více, ale na lepší film to rozhodně nestačí. Pokud se rádi podíváte na Morgana Freemana a Franka Grilla v menších rolích a oceníte úlisnou kreaci Antonia Banderase, jenž vystřídal Garyho Oldmana, možná budete spokojeni. Vše je totiž na svém místě – hláškování, odlehčená brutalita, překvapivé erupce násilí i fotogenické evropské lokace. Na zábavnou jednohubku to není málo, na skutečně smysluplné a povedené pokračování bohužel ano.