Recenze Venoma 2: Spider-Manova nemesis dělá to, co umí nejlépe. Měli byste vyrazit do kina?

První filmový Venom z roku 2018 byl poměrně fascinujícím úkazem. Na jedné straně se od kritiků dočkal poměrně zdrcujících hodnocení, vyčítajících režisérovi Rubenu Fleischerovi rozháraný tón, nenápaditý příběh a nejasné navázání na dosavadní dobrodružství Spider-Mana. Přitom v komiksech je Venom jedním z nejzajímavějších Spider-Manových protivníků, snaha převést ho na filmové plátno humorně, leč zároveň i dostatečně temně však vyzněla poněkud bezzubě.

Diváci však s kritiky zásadně nesouhlasili a tesáky obehnanou čelist mimozemského zabijáka podpořili masivní návštěvností kin. Díky tomu se stal z Venoma trochu nečekaný hit, jemuž podzimní tažení kiny vyneslo úchvatných 856 milionů dolarů. Netrvalo tedy dlouho a začala se chystat dvojka, přestože o nejistotách studia Sony svědčí i nezvyklý fakt, že rozpočet druhého dílu oproti jedničce téměř nenarostl. Zato se však zkrátila stopáž na momentálně velmi střídmou délku 97 minut, což souvisí s největším kladem aktuální komiksovky.

První díl totiž trpěl řadou dětských nemocí. Jako by se tvůrci v čele s režisérem Fleischerem, autorem obou dílů Zombielandu, nemohli rozhodnout, zdali chtějí točit spíše nezvykle temný marvelovský příběh o v jádru zlém mimozemském parazitovi, anebo raději odlehčenou buddy komedii s množstvím přepálené akce. Přehnaná osudovost se nakonec podle kritiků ukázala jako nepříliš povedená, a tak se tvůrci nakonec rozhodli vydat druhou zmíněnou cestou. A rozhodně to není na škodu výsledku.

Po delší době tak máme co do činění s uvolněnou akční komiksovkou, jejíž měřítko je více než přiměřené – nehraje se tu o záchranu světa, pouze několik pamětihodností San Francisca bude muset dostat novou fasádu. Obdobně příběh zahrnuje zhruba půltucet postav, přesah do všedních životů nevinných obyvatel je minimální. Jak jen tedy může být komiksovka o smrtících amébách z kosmu uměřená, druhému Venomovi se to celkem daří.

Fanoušci prvního dílu budou okamžitě doma. Opět se setkáváme s Tomem Hardym v roli novináře Eddieho Brocka, který je tak trochu proti své vůli hostitelem tajemného symbionta Venoma. Tato spolupráce dává druhořadému pisálkovi možnost proměnit se v nadlidsky silného a rychlého zabijáka, ovšem daň v podobě neustálého (a pořádně otravného) cizího hlasu v hlavě je možná až příliš velká. Potitulková scéna Venoma z roku 2018 lákala na linku se sériovým vrahem Cletusem Kasadym, který je hostitelem jiného symbionta jménem Carnage. Kasadymu propůjčil svou nezaměnitelnou tvář Woody Harrelson, jenž si roli i navzdory velmi trapné paruce značně užívá.

Kasady nemá rád Brocka a Carnage s Venomem také nemají zrovna přátelský vztah (přestože jejich historie nedostane téměř žádný prostor). K tomu si připočtěte Eddieho bývalou snoubenku Anne (opět ztvárněnou Michelle Williams) a Kasadyho celoživotní lásku Frances (Naomie Harris), jež umí ukázkově ječet – a to dokonce ve frekvencích, které jsou pro oba jinak téměř nezničitelné symbionty velmi nebezpečné.

Postavy jsou tedy načrtnuté celkem sympaticky, ovšem problém tkví v nepříjemném faktu, že v tomhle snímku téměř nic nedává smysl. Chování figur i návaznost děje se logikou příliš svazovat nehodlá. Namísto rozplétání vztahů či motivací se dočkáme mnoha nepříliš vtipných a povětšinou nikam nevedoucích dialogů Eddieho s Venomem; a i na pořádnou akci je nutné čekat až do celkem velkolepého finále, protože do té doby jsme svědky řady bitek, v nichž obvykle stojí nadupaný symbiont proti skupině lidí, jež pro něj nejsou žádnými soupeři.

Rating PG-13, umožňující návštěvu kina i puberťákům, se navíc před třemi lety ukázal jako hlavní faktor úspěchu jedničky, takže krve či pořádných brutalit (jež by se přitom k tématu tak hodily) se opět nedočkáme. Zato o sprostá slovíčka není nouze, ta filtrem slušnosti zjevně prošla. Suma sumárum druhý Venom nemíří přehnaně vysoko, takže ho nemusí čekat bolestivý pád. Bude zajímavé sledovat, jestli se podaří přiblížit kasovnímu úspěchu prvního dílu, nebo se prvek překvapení už vyčerpal. Venomovské představení záporáka Carnage je nicméně svižnější a ucelenější než první snímek – o kvalitách spousty pokrevně spřízněných marvelovek si však stále může nechat jen zdát.