Nepřítel státu a spol.: 5 filmů, které dokonale předpověděly budoucnost

Jenom málokterý film předpověděl budoucnost války tak atmosféricky jako Univerzální voják, náš čtvrteční cooltovní movie startující na COOLu ve 22.00. Jasně, oproti Emmerichově bijáku z 90. let sice neoživujeme mrtvoly, když však reinkarnované vojáky jdoucí do akce furt po sobě aplikujeme na moderní roboty a drony, metafora se začne povážlivě blížit. Univerzální voják není jediný film, který se tak trochu trefil do černého. Kdo další měl podobné štěstí?

Nepřítel státu

Předpověď: Digitální sledování

Už při své premiéře v roce 1998 se filmaři thrilleru Nepřítel státu pyšnili tím, že na plátně vykreslili skutečné možnosti tajných služeb – nikoliv však na konci 90. let, nýbrž o dekádu později. Ty nejnovější udělátka ke sledování totiž prý byly tajné. Diváci nad tím povětšinou mávli rukou, nešlo ostatně o první film o fiktivním hrdinovi chyceném v pasti tajných služeb jeho státu (viz Tři dny Kondora a další). Uběhla však další dekáda a půl a najednou se objevil nový „nepřátel státu“ – skutečný Edward Showden, jenž vynesl informace o projektu Prism pro sběr metadat Američanů. Mnozí tehdy Snowdena připodobňovali k Jasonu Bourneovi, Smithova postava z Nepřítele státu, která se k tomu všemu dostala jako slepý k houslím, bude však o něco bližní analogií…

Čínský syndrom

Předpověď: Selhání jaderné elektrárny

Velmi šťastné datum vydání měl snímek Čínský syndrom z 16. března 1979. Jeho zápletka o riziku roztavení jaderného reaktoru a titulní (ač nereálné) možnosti vniknutí roztaveného jádra do zemské kůry (a jeho cestě až na druhou stranu Zeměkoule) se totiž „skoro“ naplnila jenom 12 dnů poté, když americký reaktor Three Mile Island doznal kritické řetězové reakce a hrozilo naplnění katastrofálního scénáře. Jenom o sedm let později se pak něco podobného, leč o mnoho horšího, stalo v Černobylu - a Čínský syndrom se tak stal věru prorockým bijákem o nevýhodách jaderné energetiky. Ačkoliv skutečné roztavení reaktoru a jeho cesta až do Číny ve skutečnosti nehrozí, zamoření obrovských úseků pevniny, jako se to později stalo na Ukrajině, se ukázala být snad až příliš reálným prospektem.

Stav obležení

Předpověď: Válka s terorismem

Nemlich podobná situace se opakovala v roce 1998 se snímkem Edwarda Zwicka Stav obležení. New York se v něm stane obětí vlny islamistických teroristů, kteří po americké vládě chtějí propuštění svého zajatého vůdce. Filmová situace eskaluje nastolením stanného práva ve městě, dalšími pumovými atentáty a nakonec zatčením amerického generála, který nelegálně zajímal a vyslýchal podezřelé z napojení na teroristy. Ačkoliv v reálu identická situace nenastala, všechno to nápadně připomíná období po 11. září 2001 – od uvedení nových zákonů pro špehování celých segmentů populace přes vojenskou reakci, která situaci spíše zhorší, než aby všemu pomohla… vlastně stále chybí jenom finální idealistické zakončení snímku!

Metropolis

Předpověď: Technologická budoucnost

Zpátky v dřevním roce 1927 byla budoucnost plná robotů a megaměst jenom utopickým snem. Film Metropolis však snil fakticky usilovně – a dnes se spousta z jeho vizí stává realitou. Vedle silné urbanizace měst, přicházející éry robotiky a možná i robotů maskovaných za lidi je rovněž dojemné, že ústřední story dnes zůstává stejně validní jako kdysi – zdejší příběh o hrozící vzpouře dělňasů proti stále bohatším bohatým, kterou má narušit právě robotická žena, totiž jakoby z oka vypadl náladám po finanční krizi z roku 2008. Vlastně se jeden táže, jestli by dnes remake Metropolisu nesklidil více kladných ohlasů než původní film před 89 lety.

2001: Vesmírná odysea

Předpověď: Vesmírný program

2001: Vesmírná odysea, která se natáčela v roce 1968 během nadšení před letem Apolla k Měsíci, je často citována jako ilustrace zakrnělosti skutečného kosmického programu. Zatímco ve filmu si v roce 2001 už užívali lidského letu k Jupiteru, nemluvě o základnách na Měsíci a orbitálním hotelu, my v roce 2016 jásáme nadšením, když raketa Elona Muska přistane na zadní. Ve skutečnosti jsme však někdejší Kubrickovi vizi v mnohém přesáhli. Nemáme sice armády astronautů v kosmu, Kubrick však tehdy (s Clarkem, autorem knihy) nepředpokládali tak rapidní pokrok umělých kosmických sond.

Filmová mise k Jupiteru je tak v knize zcela první výlet lidské techniky k páté planetě – ve skutečnosti jsme však filmovou vizi předběhli už na konci 70. let vysláním sond Pioneer a Voyager. Film však rozhodně akurátně předpověděl, že v budoucnu budeme vesmírem dýchat a žít – i když to možná nevnímáme, leccos od předpovědí počasí po Internet dnes přenášejí satelity, svou Vesmírnou odyseu si tak zažila i data z tohoto článku při cestě k vám…

Univerzální voják razí do akce již ve čtvrtek ve 22.00 na Prima COOL.