Star Trek v reálu: NASA chce využít nadsvětelný pohon!

Star Trek Enterprise nově přilétá v obnoveném vysílání každý den ke snídani ráno po šesté! Hvězdná brána a podobná díla jsou sama o sobě super – přesto se jaksi nelze zbavit dojmu, že tak nějak popírají zákony fyziky. Týká se to hlavně jejich nadsvětelných lodí, které si to sviští galaxií, popírajíce současný stav zákonů fyziky.

A v naší nudné realitě bohužel zákony fyziky dodržovat musíme...

Einsteinova teorie relativity scenáristy peskuje tím, že nic nemůže cestovat rychleji než světlo. A doposud se moc nevyplnila ani žádná teorie o hyperprostoru nebo subprostoru. Teorie relativity přitom byla mnohokrát dokázána – takže neplatí ani argument o tom, že „vědci se přece mýlí co chvíli“ nebo že „teorie přece není pravda“ (je rozdíl mezi teorií a hypotézou).

Zůstaneme proto navždy uvázaní v naší sluneční soustavě?

Možná ne – americká agentura NASA totiž už pomalu ale jistě pracuje na vlastním nadsvětelném pohonu. Pikanterií je, že ji k tomu inspiroval seriál Star Trek!

Enterprise XCV-330, Foto: images.wikia.com

Výzkum tzv. Alcubierrova pohonu probíhá už několik let v Johnsonově vesmírném centru pod vedením hipstera (na vědecké poměry) Harolda Whita.

Princip pohonu je totožný s warp pohonem ve Star Treku, totiž vytvoří kolem kosmické lodi jakousi bublinu, která loď odděluje od vesmíru a smršťuje před sebou prostor. Základním taťkou šmoulou konceptu byl v roce 1994 fyzik Miguel Acurbierre, jehož ostatně Star Trek k projektu inspiroval.

NASA interstellar 5, Foto: http://images.gizmag.com

Loď se tak vlastně nepohybuje rychleji než světlo, protože se nepohybuje vůbec – analogií vůči tomu je cesta po eskalátoru: i když se pohybujete dopředu, vy sami zůstáváte v klidovém stavu.

Celé je to postaveno na skutečnosti, že dle současné teorie se po Velkém třesku (ne tomhle) vesmír rozpínal mnohem rychleji než rychlostí světla. Takže proč to v menším nezkopírovat a neskládat kolem sebe prostor podobnou rychlostí, jako tak činil vesmír po Velkém třesku?

Warp drive 4, Foto: cache.gawkerassets.com

Nutno dodat, že warp pohon je nanejvýš hypotetická snaha. Dle teoretických návrhů by potřeboval především množství tzv. exotické hmoty a srze ni by vytvářel onu bublinu z negativní energie. Problém je, že zatím není jasné, co to exotická hmota je a jak získat. Fyzici se ostatně hádají i nad tím, jestli vůbec něco takového může existovat…

Je zde navíc možnost, že i hypotetický warp pohon by nezvládal rychlost vyšší než je rychlost světla. I v téhle variantě by však stál za hřích, protože stávající rakety nedosahují ani zlomku rychlosti světla. A kdyby se o to pokusily, potřebovaly by neskutečné mraky paliva…

Jak to funguje?, Foto: images.gizmag.com

White je však optimista. Nedávno ostatně spočítal, že exotické hmoty by bylo potřeba výrazně méně, než se dříve odhadovalo – pouhé stovky tun oproti milionům tun z dřívějších odhadů.

Pokrok v částicové fyzice, třebas loňský objev Higgsova bosonu, dává navíc naději, že bláznivý svět nejmenších částeček, kde běžná logika tak úplně neplatí, by warp pohonu mohl vyjít vstříc.

A perlička závěrem – White se o miniaturní warpové bubliny ve své laboratoři dokonce již i pokouší…

Už jen sama skutečnost, že alespoň malá frakce NASA (její stav a další popisy zde) nezavrhuje nadsvětelný pohon, nás tak či onak o krok dále přiblížila světu Star Treku. Až tedy příště budete odpoledne o páté čubrnět na Voyager nebo Hvězdnou bránu, buďte k seriálovým fiktivním technologiím vstřícnější. Je totiž nemalá šance, že vědátoři ji „co nevidět“ i zrealizují.

(lol)