Antonín Barák je zpět a zatleskat mu musel i Jaroslav Šilhavý

Česká reprezentace v Norsku vyhrála 2:1, ale nikdo by se nemohl divit, kdyby na konci zápasu měli hráči hlavy dole. Reprezentace podala nepřesvědčivý výkon a Ivan Hašek moc dobře ví, že do evropského šampionátu ho čeká plno práce.

Zápas se severským soupeřem ale ukázal také řadu pozitivních věcí. Po zranění je definitivně zpět Patrik Schick, skvělý výkon předvedl gólman Jindřich Staněk a reprezentační tričko znovu oblékl Antonín Barák. Tedy hráč, kterého bývalý trenér Jaroslav Šilhavý vyhodil z kádru.

Co se mezi Šilhavým a Barákem stalo, je už historií. Šuškalo se o tom, že fotbalový hračička nebyl spokojený s tím, že pod Šilhavým nedostává tolik prostoru, jaký si představoval, a vše mělo vyvrcholit tím, že trenéra poslal tam, kde slunce nesvítí.

Pro reprezentaci je ale dobře, že Barák začíná pod Haškem s čistým štítem. Nejde jen o výstavní gól, kterým italský legionář zápas pár minut před koncem překlopil na českou stranu. Jde hlavně o to, že ofenzivní záložník po svém příchodu na hřiště dokazoval, že má nejen skvělou kopací techniku, ale také cit pro hru, výborný přehled a nebojí se vzít na sebe zodpovědnost.

Barák nerad brání. Vadí to?

Nebudeme si nic nalhávat, hráčů, jako je šikula z Fiorentiny, český fotbal mnoho nemá. Byl by tedy hřích, aby Barák dál zůstal odstavený. Nikde není napsáno, že na Barákovi musí Hašek postavit celé EURO, ale ukazuje se, že během 90 minut přijdou momenty, kdy Tonda ukáže fotbalová kouzla.

A že se mu občas nechce bránit? Psů obranářů má realizační tým k dispozici přehršel. Špílmachrů, kteří ukazují záblesky geniality, je ale pomálu. Barák dlouhodobě dokazuje, že jsou momenty, kdy před ním musí smeknout klobouk i jeho kritici. Vsadím se, že za parádní představení v Oslu mu u televize lehce zatleskal i Šilhavý.

Jaroslav Šilhavý je v Ománu: