6 nejdrsnějších kriminálů světa

Asi málokdo chce skončit ve vězení. Mříže, přísný režim, občas samotka, když člověk zlobí, sem tam vycházky a celodenní nuda. Žádná sranda. Oproti následující šestici kriminálů ale ty české vypadají jako místo, kam by člověk s radostí odjel v létě na dovolenou.

6. La Sabaneta, Venezuela Bývalý prezident Venezuely Hugo Chávez nazval tohle vězení bránou k pátému kruhu pekla. A nekecal. Největším problémem v La Sabaneta je nedostatek úplně všeho. Málo peněz, málo lidí, málo vybavení a málo místa. Je tu přeplněno a celému zařízení vládnou gangy, které si vynucují poslušnost ne zrovna diplomaticky. Znásilňování je běžným trestem za neposlušnost a smrt číhá na každém kroku. Jen v roce 2012 tu bylo zavražděno téměř 600 lidí. V září 2013 sem naběhla policie a zabavila 22 000 nábojů a bedny plné pistolí a pušek a objevila tunely, kterými se do vězení pašovala marihuana a kokain. A o krk tu jde, i když je klid. Voda je plná bakterií a mezi vězni řádí tyfus a tuberkulóza. A na doktora narazíte jen s hodně velkým štěstím.

5. Gitarama, Rwanda Gitarama je místo, kde se samotka považuje za luxus. Tahle africká věznice je totiž přeplněná a to extrémně. Byla postavena tak, aby se sem vešlo 400 kriminálníků, teď jich tu ale je kolem šesti tisíc. A ti všichni se musí nejen dělit o palandy, ale i někde vykonávat potřebu. Celé vězení je tak plné lidských výkalů a prakticky každý se tu musí bát gangrény. Potíž je i s jídlem, dodávky potravin nejsou úplně pravidelné a nevozí se toho moc, takže se objevily informace, že vězni se uchylují ke kanibalismu. Litovat jich ale nemusíte, většina místní klientely se sem dostala kvůli genocidě.

4. La Santé, Francie Eiffelova věž, Louvre, katedrála Notre Dame, romantický Montmartre, kavárničky... to je Paříž. V turistických průvodcích se nejspíš o věznici La Santé, kterou tu taky najdete, nedozvíte. A i kdyby jo, nejspíš byste se k ní nechtěli ani přiblížit. Založena byla v roce 1867 a od té doby odtud utekli jen tři lidé, zbytek trpí za obřími stěnami. A prý trpí pořádně, fyzické mučení tu neexistuje, jsme v civilizované Evropě, ale spustě kriminálníků tu jednoduše hrábne a často se rozhodnou pro sebevraždu. Za mřížemi je však nutné improvizovat, došlo tu tak na polykání vidliček i pití čistících prostředků. Každý rok tu dobrovolně ukončí svůj život více než sto lidí.

3. Bang Kwang, Thajsko V Thajsku se s vězni nemazlí, kdo se jednou dostane za mříže, může počítat s tím, že si příště zločin rozmyslí. Pokud se ho nějaké příště ještě bude týkat. Bang Kwang je místo, kde prý člověk může přijít o rozum během pouhého jednoho měsíce. Každý, kdo se tu nedobrovolně zabydlí, musí tři měsíce nosit železné okovy a koho čeká trest smrti, ten se jich nezbaví nikdy. Bang Kwang je považováno za nejdrsnější vězení v celém Thajsku a krom odsouzenců na smrt tu skončila i velká spousta cizinců. Možná i proto se tomuhle kriminálu přezdívá Bangkok Hotel.

2. Tadmor, Sýrie Amnesty International vyhlásila syrskou věznici Tadmor nejvíc despotickou věznicí na světě. Popravovalo se tu prakticky denně, bachaři byli neomezenými vládci celého zařízení a když se nudili, tak pro srandu mučili vězně. Usekávali jim končetiny sekyrami, svázané je tahali po dvoře, dokud nezemřeli, nebo je jen tak pro srandu umlátili kovovými tyčemi. V červnu 1980 se Muslimské bratrstvo pokusilo spáchat atentát na syrského prezidenta Hafeze Al-Assada. Neuspěli a on se rozhodl za trest nechat popravit všechny vězně v Tadmoru. Zabíjení trvalo dva týdny a zemřelo při něm 800 lidí, jiné zdroje ale mluví i téměř o dvou a půl tisících. V roce 2001 byl tenhle kriminál uzavřený, ale před deseti lety se otevřel znovu. A prý se toho v něm moc nezměnilo, v květnu 2015 bylo zničeno.

1. Tábor 22, Severní Korea Severní Korea je dost možná nejhorší místo na celém světě a Tábor 22 to potvrzuje. V tomhle vězení může svůj nedobrovolný domov najít až 50 000 lidí, většina z nich jsou političtí vězni. Ti sem však neputují sami, spolu s nimi tu skončí i jejich děti a vnoučata, zkrátka tři generace, podle Severokorejců se totiž vina dědí. A nikdo se odtud nikdy nedostane, z Táboru 22 se nepropouští. Na vězních se provádí experimenty a nelidské pokusy, slouží jako laboratorní krysy pro testy jedů jako antrax nebo při zkouškách nových chemických zbraní a bomb. K tomu si přičtěte zabíjení novorozeňat, znásilňování, bití a různé způsoby mučení. Vězni musí stát 24 hodin na špičkách v nádrži s vodou, která jim sahá až pod nos, nebo jsou celé dny i týdny zavření v místnosti, kde si mohou sotva sednout, ale není tam dost místa na ležení ani na stání. V roce 2012 byl tábor údajně uzavřený, ale ještě před tím tam zemřelo 27 000 lidí hladem.