VIDEO: Týden bez zastavení. Auto ujelo 10 tisíc kilometrů naráz
Rekordní jízda Cadillacu Zdroj: Rob Constantine
Dojezdy aut se stále zvyšují, pořád ale musíme každých pár set kilometrů zastavit. Už v 50. letech ale v Americe existovalo auto, které zvládalo tisíce kilometrů na jeden zátah.
Jde o stařičký Cadillac z roku 1947, který přejel celou Ameriku, aniž by jedinkrát zastavil. Tuto rekordní jízdu vymyslel konstruktér Louie Mattar, který si Cadillac pro tyto účely také náležitě upravil. Vlastně šlo o takový hodně stylový karavan. Tedy, ne doslova, ale co se množství výbavy a vychytávek týče, jistě ano. Na cestě mu nechyběla televize, sprcha, vařiče a dokonce i pračka. Pro zpříjemnění cesty nezapomněl ani na takovou maličkost, jakou je vodní dýmka. J
Protože má Cadillac na délku „jen“ 5,4 metru, muselo se tomu všechno to vybavení přizpůsobit. Lednici, pračku i chemický záchod proto ukryl pod zadní sedačky. Navíc po celou dobu té cesty táhl přívěs, který vezl zásobu paliva, vody a oleje. Přívěs to byl vskutku velký, jen paliva se do něj vešlo 870 litrů. Ale i to by bylo na celou cestu málo. Proto se do auta tankovalo za jízdy, rovnou z cisterny.
Tím to však neskončilo. Závady se totiž nevyhýbají ani rekordmanům a tak si majitel vymyslel speciální hydraulické zvedáky. Ty byly schopné zvednout jednotlivá kola za jízdy a ta tak mohla být bez nutnosti zastavení vyměněna. Aby se k defektu posádka dostala, vyrobil k tomu Louie speciální plošiny, na kterých se dalo ke zvednutému kolu dostat. Stejně tak vymyslel systém, který umožňoval jet s otevřeným motorovým prostorem a také systém automatické výměny oleje či chladicí kapaliny.
Práce na tomto dálkovém speciálu zabraly pět let a Louie v tom utopil 75 tisíc dolarů. To je dnešním kurzem v přepočtu 1,8 milionu korun. Celkem vysoká částka i na dnešní dobu. Co teprve tehdy. Auto přitom vznikalo jen ve volném čase a bez sponzorů či štědrých dárců.
Tento Cadillac absolvoval za svůj život dvě rekordní jízdy. V září 1952 dojela posádka za 7 dní ze San Diega do New Yorku a zpět. Trasa, která se táhla od východu na západ a zpět, byla dlouhá 10 717 kilometrů. Za volantem se střídala tříčlenná posádka po pětihodinových směnách. Za celou cestu tankovali třikrát, ale už tehdy mysleli na bezpečnost. K doplnění paliva vždy využívali velké letištní ranveje, nikdy veřejné cesty.
V následujících letech byl vůz ještě vylepšován a to až do dnešní podoby. V srpnu 1954 vyjel na další dlouhou jízdu podruhé. V tomto případě byla trasa dlouhá 12 041 kilometrů a vedla z Anchorage na Aljašce do Mexico City.
redakce Prima Cool
