Slavný disneyovský animák byl pro kina příliš drsný. Morbidní téma vedlo k zákazu i řadě varování
Třebaže je studio Disney spojené s tvorbou primárně pro nejmenší, ve skutečnosti má na kontě i pár patřičně temných počinů, které dodaly nejen dětským divákům dostatek paliva pro noční můry. Za všechny můžeme jmenovat například segment s Černobogem z klasického filmu Fantazie nebo sci-fi Černá díra, které se sice zaměřilo na mladší publikum odkazováním na Star Wars, obsahuje ale scény tak temné a brutální, že působí spíš jako o něco odlehčenější Horizont události. Disneyho studio ale zvládlo budit hrůzu už ve svých počátcích, a to filmem, jenž si v jedné zemi vysloužil zákaz.
Studio Walta Disneyho započalo zlatý věk animovaného filmu, jenž se obecně vyměřuje od roku 1929 do roku 1969. Ve svých počátcích vydalo několik krátkých animovaných snímků v sérii Silly Symphonies. Ty vynikly především tím, že animovaný film vytáhly z němé éry, když předvedly ohromující souhru animace a hudby. První snímek z této produkce, animovaný legendárním Ubem Iwerksem, zahájil zlatou éru animace pomocí hororových motivů.
Čtěte také: Nový druh člověka: Vědci zrekonstruovali ostatky staré 300 tisíc let
Řádění nemrtvých
Řeč je o filmu Tanec kostlivců, pětiminutovém kraťasu, který ukazuje jeden večer na nočním hřbitově. Černobílá animace vytváří působivé kontrasty a film ohromuje skvěle animovanou choreografií titulních kostlivců. Ti ve filmu tančí na melodii, jež byla k filmu dodána jako poslední, což ještě víc vypovídá o tom, jakým průlomem v kinematografii snímek byl. Dovádění nemrtvých, kteří používají jednoho kostlivce coby bicí nástroj a jeho stehenní kost jako paličku, se ale nesetkalo jen se vřelým přijetím.
Čtěte také: Hrůzný nález desítek obětí náboženské sekty. Kazatel je nabádal, ať vyhladoví k smrti
V Dánsku byl film rovnou zakázán, protože jak tehdy článek v The New York Times informoval, zdál se distributorům „příliš morbidní“. I plátek Variety publikoval varování rodičům, že film může být pro děti příliš drsný. Dovádění kostlivců nicméně patří k těm kinematografickým mezníkům, které změnily tvář filmu, a i když se pro nejmenší publikum může místy zdát drsné, patří k dílům, které by měl každý cti dbalý filmový fanoušek vidět.
Zdroj: Screen Rant/Koimoi