TOP 3 nejvíc nedoceněných her historie

Co spojuje podceňované hry? Většinou lehká ujetost Zdroj: mobygames.com

Kvalita následujících her vyšla na povrch až po mnoha letech. Podle nás patří jednoduše do zlatého fondu.

V drtivé většině případů herní recenzenti a zejména hráči dokážou rozpoznat a ocenit dobré hry – tedy takové, které si to skutečně zaslouží a nejsou pouze výsledkem nafouklé reklamy a marketingu. Občas se však přeci jen stane, že i oni v záplavě herních titulů některý celkem neoprávněně pominou nebo nepochopí, v čem se skrývá jejich kouzlo.

A přesně na takové jsme se zaměřili, pričemž jsme se rozhodně nebáli jít dál do minulosti. Posuďte sami:

3. místo: Trespasser (1998)

Dlouho odkládaná hra, která reagovala na zvýšený zájem o dinosaury po brilantním kinoúspěchu Jurského parku se po svém vydání v roce 1998 stala jedním z největších propadáků herní historie. Recenze ji sepsuly až na dřeň a v podstatě ne zcela neoprávněně, protože probugovaná tedy byla jak šumavský hvozd. Šlo však o herní kousek do velké míry revoluční, a to zejména díky hernímu systému, který umožňoval do té nevídanou interakci s téměř všemi předměty ve hře. I v dalších ohledech ukázal Trespasser směr, který po něm následoval celý herní průmysl. A své fanoušky má i po téměř dvaceti letech, což se dá říct o skutečně málokteré hře.

2. místo: Populous: The Beginning (1998)

Nedá se říct, že by první Populous ve 3D grafice ve své době propadlo. Recenze hru chválily, oblíbila si ji celá řada hráčů a navázalo na ni i výtečné Black & White. Na druhou stranu, dle nás si tahle strategie, kde v roli šamana tvoříte a chráníte svou civilizaci před útoky barbarských nájezdníků a před nevyzpytatelnými božími silami, zasloužila vstoupit do dějin. Dnes ji však naleznete v málokterém žebříčku her, jež tvořily herní historii.

1. místo: Gorky 17 (1999)

Pro nás jasný vítěz tohoto nevděčného žebříčku. Silně atmosférická tahová strategie s prvky adventury Gorky 17, v níž jste se v roli skupinky vojáků NATO jali prozkoumat sovětskou základnu se zmutovanými příšerami toho času na dovolené kousek od polské Lubině, byla hra, kterou snad každý i přes její velkou linearitu dohrál vícekrát. Myslíme, že to byla právě atmosféra a břitký humor hlavních hrdinů, které nás tenkrát dostaly. Proč ji nehrálo více hráčů, zůstane navždy nezodpovězenou otázkou.