5 filmových spratků, které byste na místě zabili

Sobotní Spratci na zabití mnohým z vás připomenou, proč se raději obloukem vyhnout každému dítěti pod 13 let (tedy alespoň tomu filmovému). Komedie, v níž Jonah Hill dostane za úkol hlídat titulní trojici spratků, totiž překypuje takovou mírou dětské agrese, že by k bezdětnosti přiměla i Marii Terezii. Podobných příkladů však ve filmovém světě není zrovna málo - vlastně se dá říct, že scenáristé děti nenávidí a jenom šťastnou náhodou je nenechávají na pravidelně bázi ničit svět.

Dennis (Dennis - postrach okolí)

V první řadě na mysli samozřejmě vytane neřád Dennis, který si na otravování dospěláků (především Waltera Matthau) přímo postavil živnost. Původní kreslené stripy o jeho neřádství se časem přerodily do seriálu a v roce 1993 i do celovečerního filmu, jenž mnohým z nás vštípil myšlenku, že děti jsou ze své podstaty Satanovo plémě dokonce ještě v době, kdy jsme sami dětmi byli.

Mimochodem, dětský představitel Denise jménem Mason Gamble má letos 29 let a pilně pracuje na vysokoškolském studiu mořské biologie. Takže stoprocentní náprava!

Carmen a Juni (Spy Kids: Špioni v akci)

I když by se zprvu mohlo zdát, že rodinka z žoviálně ujeté série Spy Kids platí za sympaťáky, skutečnost nemůže být dále od pravdy. V prvé řadě je tu třeba nepříjemný argument, že právě točením téhle celé série strávil její tvůrce Robert Rodriguez snad až příliš mnoho času, který mohl věnovat na něco kvalitnějšího a drsnějšího.

Už samotná podstata Spy Kids - filmu o tom, jak pár dětí s pomocí svých rodičů trumfne světového záporáka - ale tak brutálně nabourává vše, co jsme se o špionáži tak pracně naučili z bondovek, že prostě Carmen a Juniho nelze mít v oblibě. Tedy alespoň dokud i oni nezačnou klopit suché Martini a střídat milenky.

Rachel (Válka světů)

Není mnoho ne-dětských filmů, které by byly tak brutálně poznamenány dětským jekotem, jako Válka světů z roku 2005. Ke cti filmařů je nutno podotknout, že právě to byl i jejich záměr - ostatně tenhle mrazivý snímek je zřejmě nejdepresivnějším vykreslením ufounské invaze, jaké je Hollywood schopný. Jenom ta Rachel s tváří Dakoty Fanning...

Právě její dětská postavička stráví dlouhé hodiny (alespoň nám to tak časově přišlo) civěním na útočící tripody a snahou zničit je svými hlasivkami na způsob pointy Mars útočí. Jenže tohle není Mars útočí a vysoké tóniny Rachel mají daleko více devastující efekt na diváky než na Marťany. Dobře si pamatujeme, že když lidí vycházeli z kina, za hlavního antagonistu označili Dakotinu postavu. A nikoliv mimozemské čističe!

Celé osazenstvo (Knoflíková válka)

Rovněž Knoflíková válka je zacementována jako klasické dílko o dětských hrách, které se sice trochu vymknout z kloubů, ale nakonec při pohledu na ně každý divák zamáčkne slzu. Celá pointa knihy (a později filmu) ale spočívá v metafoře válečné eskalace - jinými slovy, nemlich všechna děcka v Knoflíkové válce jsou konstruována jako potenciálně krvelačné bestie, které vlastně od Hitlera se Stalinem dělí jenom absence střelných zbraní a ochlupení na obličeji.

Navíc, jestli se děti v 60. letech chovaly alespoň trochu jako děti dnes - zvláště mluvíme-li o dětských hercích před kamerou - pak prostě z každého políčka Knoflíkové války podvědomě vycítíte teroristicky nepříjemné natáčení...

Elliot (E.T. - Mimozemšťan)

Stejný případ jako Knoflíková válka, ale tentokrát rizikově z pohledu celého lidstva. Rodinný film o ufounkovi pronásledovaném zlou americkou vládou je oslavován za zmírnění obav z filmových mimozemšťanů (a obecně všeho cizího). Jedná se totiž o ojedinělý mírumilovný film o mimozemském kontaktu, natočený v době, kdy většina filmových ufounů platila za vrahouny.

Právě ze statistického hlediska všech těch Predátorů, Věcí, Vetřelců a mnoha, mnoha dalších mimozemských bastardů ale víte, že stačilo takhle málo, a benevolentní chování lidského Elliota vůči mimozemskému návštěvníkovi mohlo skončit likvidací filmového lidstva. Kdyby poblíž Elliotova domu havaroval xenomorf, Elliot by se s ním stejně snažil skamarádit pomocí lentilek...

Ostatně, svého času Spielberg plánoval pokračování E.T.ho, v němž se měli objevit i zlí ufounci vypadající stejně jako ti hodní, což by poselství prvního filmu krásně koplo přímo do koulí (a Elliota spolu s ním). A takhle je to s filmovými spratky vždycky - i když jsou malí a většinou rovněž roztomilí, jenom na ně chvíli nedáváte pozor, a už se blíží apokalypsa.

Spratci na zabití začínají v sobotu ve 20.00 na Prima COOL.

(lol)