4 důvody, proč byste rozhodně měli vidět film Steve Jobs
Michael Fassbender jako Steve Jobs
O Jobsovi už toho bylo hodně napsáno i natočeno, přesto přichází plnokrevné filmové zpracování až teď.
Film vychází z nejznámějšího Jobsova životopisu od Waltera Isaacsona a práva na knížku koupilo studio Sony už v roce 2011, jenže nakonec přichází do kin až s křížkem po funuse. Jobs už není mezi námi, ale mnohokrát mezitím ožil v dokumentech a taky dvou hraných filmech. Můžeme ale s klidem konstatovat, že tentokrát platí pravidlo „do třetice všeho dobrého“. Tady jsou čtyři pádné důvody:
Uzavřený systém
Scénárista Aaron Sorkin udělal z filmu Social Network o založení Facebooku temné shakespearovské drama, takže není divu, že Steve Jobs není obyčejný životopis. Naštěstí nenabízí scény dospívání u adoptivních rodičů a neukazuje, kdo mu rozdupal na pískovišti bábovičku a jak pak tuhle ztracenou bábovičku hledal v křemíkových čipech…
Místo toho pozorujeme třikrát půlhodinovou přípravu na klíčové Jobsovy prezentace. První je v roce 1984 představení Macintoshe, druhou prezentace NeXT Computer (1988) po vyhození Jobse z Applu a třetí pak uvedení iMacu o deset let později, kdy už seděl Jobs opět v čele firmy a byl si jistý, že tentokrát mu ta „revoluce“ opravdu vyjde.
Tahle koncentrovaná podoba, kdy se všechny souvislosti dozvídáme buď jen tak mezi řečí, v krátkých spojovacích sestřizích nebo třeba emotivním flashbacku, funguje naprosto perfektně a dává filmu drajv. Podmínkou jsou samozřejmě uvěřitelné dialogy, nápaditá režie a přesní herci, ke kterým se tímto dostáváme.
Herecký koncert
Vsadíme se o cokoliv, že Michaela Fassbendera jako Jobse uvidíte v nominacích na hromadu hereckých ocenění, včetně Oscarů. Je pravda, že Jobsovi není příliš podobný, ale na to si po pěti minutách ani nevzpomenete, protože mu budete věřit každé gesto nebo cynický úšklebek. Skvěle mu navíc funguje chemie s Kate Winslet, coby marketingovou ředitelkou Joannou Hoffman, stejně jako s parťákem Stevem Wozniakem, kterého Seth Rogen hraje možná až moc dobrácky. Výtečný je taky Jeff Daniels jako šéf Applu John Sculley, což je ve filmu jediný člověk, který se (logicky) nebojí jít s Jobsem do otevřeného souboje – pro diváka jenom dobře.
Divoké slovní přestřelky
V podstatě z divadelního scénáře se podařilo režisérovi Dannymu Boyleovi vykřesat neskutečné porce energie. Neustále udivuje novými záběry a na rozdíl od svých předchozích filmů (Milionář z chatrče, 127 hodin) se tolik nepředvádí. O to víc si divák užije perfektní souhru střihu a hudby.
Nezapomenutelná je hádka Jobse se Sculleyem, ve které se přou, jak to vlastně bylo s jeho vyhozením z Applu – prolíná se v ní několik rovin v tak elegantním rytmu, že by se z ní mohli učit ti nejlepší režiséři thrillerů, přitom jde jen o „rozhovor“. Takhle má vypadat současné filmové drama – svižné, chytré, nejednoznačné a přitom přehledné i pro diváka, který je Jobsovým životopisem nepolíbený. To, jak se v pravý moment sejdou všechny protichůdné linky ve třetím dějství je pak zásluha nejen scénáristy, ale hlavně režiséra, který přesně ví, kam zaměřit divákovu pozornost a dokáže vizuálem konkurovat slovům.
Jen finále s dcerou nefunguje tak silně, jak by mohlo, protože na rozvedení jejich vzájemného vztahu prostě ve slovních přestřelkách nebyl dostatek času. Film nejde tolik do hloubky postav, jako třeba už jednou zmíněná Social Network. Chce hlavně bavit.
Láska k obrazovce
Arogantní, sebestředný, panovačný a naprosto přesvědčený o své pravdě… takový je ve hlavní hrdina filmu. Stejně jako kreativní, puntičkářský a vždy o myšlenku napřed. Přesně jako v autorizovaném Isaacsonově životopise, který byl předlohou. Žádné nové obzory film neobjevuje, spíše posiluje všechna klišé, která o Jobsovi , jeho myšlenkách a Applu kolují. Stejně jako člověk po dokoukání Amadea nepřestane mít chuť si poslechnout Mozarta jenom proto, jakou měl (ve filmu) povahu, nebudete z kina odcházet s pocitem, že nikdy nechcete iPhone, ba naopak.
Přesto dává film víc možností, jak Jobse vidět. Zajímavé je třeba, jak se mnohokrát fetišisticky kochá svými elektronickými krabičkami, jejichž rozměr a tvary obsesivně ladil s týmem designérů do posledního detailu. Jakoby si do nich projektoval city, které neumí projevovat k ostatním. No, není na tom snad něco univerzálního?
Film Steve Jobs běží v českých kinech od čtvrtka 12. listopadu.
Radek Londin / Prima COOL
