Igor Chmela

Po vojně se hned napoprvé dostal na DAMU, kde měl štěstí na skvělé pedagogy. Jan Kačer ho zlákal do Národního divadla, ale Igor Chmela si myslí, že to bylo poněkud předčasné. Ze Zlaté kapličky byl celý nesvůj a raději odešel hrát do Dejvického divadla. Získal i dost příležitostí blýsknout se před kamerou. Ve filmu debutoval v roce 2005 v komedii režisérské dvojice Pavla Göbla a Romana Švejdy Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí.

O rok později si zahrál v psychologickém dramatu Roberta Sedláčka Pravidla lži a v komedii Davida Ondříčka Grandhotel. V dalším roce hrál v tragikomedii Alice Nellis Tajnosti a ve snímku Petra Zelenky Bratři Karamazovi. Na svém kontě má také tituly Rudý baron, Muži v říji a Rodina je základ státu. Proslavil ho seriál Ordinace v růžové zahradě a Soukromé pasti. V současnosti exceluje v improvizační show Partička. Podruhé se oženil s Janou Janěkovou mladší, s níž má dceru Aničku.

Igor Chmela o roli Marka Tichého

„Myslím, že diváci mohou od postavy Marka Tichého čekat například to, že se bude bít. Život se s ním nemazlí, do příběhu vstupuje patrně v nejtěžším období svého života. Rozpadá se mu rodina a je nucený hledat si nové zaměstnání. Šance, která je mu nabídnuta na kli¬nice Prof. Diamanta, se zdá jako příslib lepších časů, ale i tam se bude muset potýkat se stínem své minulosti. Nakolik v takových situacích obstojí se svojí poněkud introvertní a zároveň urputnou povahou, to už bych divákům ponechal jako překvapení. Ale už teď je jasné, že jednoduché to mít nebude.“