5 největších chyb ve filmech o starověkém Římě: Co všechno si přimysleli do Gladiátora?
Orel Deváté legie - upoutávka
Máme římské bijáky rádi, ale na druhou stranu nás baví, jak v nich Hollywood bývá kreativní...
V neděli večer se půjde do akce v římském stylu – ve 20.00 na Prima COOL začíná historická epika Orel Deváté legie. Channing Tatum nebo Mark Strong v ní jako nejkrutější římští legionáři povedou výpravu na území barbarů, odkud se před dvěma dekádami nevrátila legendární Devátá legie. A ačkoliv jde o epiku jaksepatří, filmaři si historii poněkud upravili. Naštěstí v tom u filmů o starověkém Římu nejsou sami!
05) "Žádný Říman nepřežil výlet za Hadrianovu zeď." (Orel Deváté legie)
Hardianova zeď v dnešní Anglii získala za uplynulá staletí status čehosi skoro srovnatelného s Velkou čínskou zdí – nakonec, podle nedávného filmu Velká čínská zeď i za tou žila monstra! Skutečná Hadrianova zeď však byla ve skutečnosti mnohem střídmější a rozhodně poměrně často prostoupitelná.
Římané se totiž v taktice neučili jenom v Age of Empires a postavili řadu opěrných bodů i více na sever ode zdi – zeď samotná byla spíše způsobem, jak regulovat pohyb mezi severem a jihem do kýžených oblastí, ne nějakou obří bariérou.
Orel deváté legie Zdroj: Universal pictures
04) Katapulty a balisty (Gladiátor)
Kdo by naopak kurz taktiky z Age of Empires mohl ocenit, byl Ridley Scott při natáčení Gladiátora. Ačkoliv je úvodní bitva co do filmového řemesla parádní záležitostí, katapulty a balisty se ve starověku skutečně nepoužívaly k podpoře pěchoty na otevřené krajině.
K tomu sloužili poněkud méně epicky působící lučištníci – a katapulty jako obléhací zbraně se pak, inu, používaly během obléhání. Což k překvapení všech není římská sexuální praktika!
03) Kleopatra byla blíže Řecku (Řím)
Poměrně dobře římskou taktiku z přelomu tisíciletí ukázali v seriálu Řím, byť i tam se soustředili na vcelku přímočaré momentky. Když nic jiného, legionáři v Římu nevypadali jako cosplayeři, kteří viděli válku jenom při premiéře 300: Bitva u Thermopyl, ale skutečně drželi při sobě a drželi se rozkazů.
V čem ale naopak Řím překročil autentičnost, byla Kleopatra. Ačkoliv to v seriálu vypadalo skoro jako kdyby se v Alexandrii uctívala božstva jako za starých dynastií, která postavila pyramidy, během éry Kleopatry připomínal Egypt spíše jakýsi průsečík starých hodnot a řecké kultury. Samotnou Alexandrii ostatně založil Alexandr Veliký a Kleopatra byla poslední z rodu Ptolemájovců, které založil právě Alexandrův generál a rodák z Makedonie, Ptolemaios I.
Řím Zdroj: HBO
02) Commodus nezemřel v aréně (Gladiátor)
Gladiátor sám je z hlediska autenticity dost komický – věci, které se nestaly, se v něm dějí, a naopak věci, které se děly, se v něm nedějí. Původní scénář filmu například počítal s tím, že bude Maximus po svém proslavení ze starověkých billboardů prodávat voňavky – gladiátoři totiž v historii skutečně dostávali i reklamní nabídky. Filmařům to však přišlo již před čáru.
Snad největší provar Gladiátora je však konec Commoda. Císaře, kterého v reálu zabil atentátník během jeho koupele, totiž zabije Maximus (který v historii neexistoval) v aréně. Nakonec, kdo ví – za pár staletí třeba vznikne i film, v němž bude Abraham Lincoln také šíleným maniakem, kterého v moderní gladiátorské aréně zabije Darth Vader. Dávalo by to zhruba stejný smysl!
Gladiátor Zdroj: Universal pictures
01) Commodus nebyl šílenec (Gladiátor)
Je jasné, že pokud natáčíte film o tom, jak Russell Crowe bojuje v aréně, nemůžete si dovolit proti němu nepostavit ultimátního soupeře. Faktem ovšem je, že zrovna Commodus z Gladiátora měl k bestiálnímu šílenci podle historiků dost daleko.
Jasně, byl to trochu megalomaniak a skutečně čas od času lezl do arény. Jeho třináctiletá vláda se však ve filmu dočkala sumarizace jen do dvou let, vynechala jeho úspěchy a přidala si takové "maličkosti" jako otcovraždu. Bez té se totiž skutečný Commodus obešel.
Gladiátor Zdroj: Universal pictures
Bonusové kolo – Řím jako impérium
Jo a jen tak mimochodem... vůbec největší problém, který tak trochu souvisí s vyobrazením Kleopatry, je obecně s vykreslením starověkého Říma jedním jediným stylem. Moc i podoba Říma se totiž napříč šesti až sedmi staletími od jeho vzestupu až k jeho pádu radikálně měnila.
Na obrázku níže je například podoba průměrného římského vojáka ve 3. století – poněkud daleko od typického legionáře, jak jej známe z přelomu letopočtu. A tak je to holt ve filmech mnohdy s ledasčím!
Rekonstrukce zbroje římského vojáka ze 2. až 3. století Zdroj: Wikipedia
Historii solidně věrný Orel Deváté legie začíná na Prima COOL v neděli ve 20.00.