10 nejlepších filmů Rudolfa Hrušínského: Nejslavnější herec by oslavil 100. narozeniny!

Je Rudolf Hrušínský nejlepší československý herec všech dob? Tuhle otázku nikdo spolehlivě nezodpoví, avšak minimálně do finálového výběru by se rozhodně zařadil. Jeho výrazná tvář bavila diváky od konce 30. let až do vzniku samostatné České republiky o více než šest dekád později. Nyní si připomínáme 100. výročí narození ikonického herce, který se narodil 17. října 1920 v Nové Včelnici v jižních Čechách. Pojďme z jeho bohaté filmografie vybrat desítku nezapomenutelných titulů.

Spalovač mrtvol

Karel Kopfrkingl se stal jednou z nejmrazivějších figur českého filmu, a to bezesporu hlavně díky strhujícímu Rudolfu Hrušínskému v hlavní roli. Na jednu stranu vytvořil Juraj Herz všední drama obyčejného člověka, který se nechá svést lákavou ideologií, díky hloubce propracovanosti je však tradiční označení „psychologický horor“ zcela na místě. Navíc svým uvedením v březnu 1969 snímek ukázal, jakou daň si kolaborace s totalitním režimem vybírá; není divu, že se tedy okamžitě ocitl na seznamu zakázaných filmů.

Tichá bolest

„Správnější je v Bohu žít než se k němu modlit,“ říká moudrý dědeček s Hrušínského tváří svému malému vnukovi. Právě očima nevinného chlapce se díváme na děsivé události 50. let, které podle vlastních vzpomínek sepsal scenárista Jiří Křižan. Díky roku vzniku 1990 se navíc jedná o poslední velkou roli Rudolfa Hrušínského, který zemřel v roce 1994 ve věku 73 let.

Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím

Tyto filmy těžko oddělovat, vždyť i do československých kin šly na přelomu let 1957 a 1958 pouze pár měsíců po sobě. Na dva díly rozdělené dobrodružství Josefa Švejka je dodnes nejznámější adaptací buřičského románu Jaroslava Haška, přestože v tomto podání postava Švejka připomíná spíše Ladovu komediální variaci nežli původní Haškovo satirické ztvárnění. Dobromyslný břídil je však v Hrušínského podání naprosto neodolatelný.

Tři veteráni

Společně s kamarády z války Petrem Čepkem a Josefem Somrem se musí Hrušínský poprat s lidskou nenasytností, která nespí ani během období míru. Modernistická pohádka na motivy Jana Wericha mísí sociálně-politické komentáře s klasicky pohádkovou morálností, společně s ikonickou titulní písní „Není nutno“ pak vytváří dodnes legendu mezi pohádkovými komediemi.

Dařbuján a Pandrhola

Hrušínský zde využil nabraných kil ještě z role Josefa Švejka a s chutí si zahrál slizkého velkostatkáře Pandrholu. Přestože je pro dospělého diváka patrná agitační linka, v níž chudý hrdina z lidu porazí zlou vrchnost, komediální pohádka nabízí i o něco tradičnější ponaučení – a dodnes nepřestává bavit!

Rozmarné léto

„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným...“ Věta pronesená Hrušínského ústy se stala památnou, přesto by byla škoda zapomínat na celý tento skvělý kus, v němž Jiří Menzel bezchybně vykreslil letní pohodu hraničící se strnulostí. Poetiku literární předlohy Vladislava Vančury se podařilo na plátno převést s nevídanou lehkostí a dodnes se vyplatí onu hodinku a čtvrt ve společnosti filozofujícího tria strávit.

Vesničko má středisková

Prostě pan doktor, který se zase kochal. Scénář Zdeňka Svěráka nešetřil hláškami pro žádného z ústředních hereckých představitelů, a tak ani postava moudrého lékaře, jenž má slabost pro českou krajinu, nezapadla. Přestože svým pacientům radí, aby se raději podívali do pelhřimovského krematoria, a zabránili tak budoucímu překvapení, v důležitých momentech se dokáže zachovat čestně a citlivě.

Adéla ještě nevečeřela

Amerického detektiva musí Prahou provést zkušený místní policista, bezelstně mu načrtnout národní povahu ovládanou pivem a párky, a vyšlapat tak cestičku k vyřešení složitého případu o zabijácké květině a šíleném vědci. Jak samozřejmé! A kdo by poživačného komisaře Ledvinu s hluboce zarytým češstvím zahrál lépe než právě Hrušínský?

Slavnosti sněženek

Tak je nakonec přece jen vyvezl. Pan Jarin se zarputile snaží užívat pohody v přírodě a lese, jenže ukřičená žena s dcerou mu to neustále kazí. Hrušínský zde uměřeným výkonem dokázal pomoci Jiřímu Menzelovi přenést na plátno další poetické dílo, jež se zapsalo do kánonu československého filmu.

Pozor, vizita!

Posmutnělá komedie, to nám vždycky šlo. V jisté režii Karla Kachyni se věčný simulant a volnomyšlenkářský rebel pan Prepsl protlouká nemocničními pokoji a nachází nečekaná přátelství. Během toho sype z rukávu jedno moudro za druhým a podmaňuje si své okolí tak, jak to uměl jen muž Hrušínského formátu – a charismatu. Všechno nejlepší tam nahoru, mistře!