5 nejlepších rolí Tatiany Dykové: od Návratu idiota až po Štěstí

Společně se svou kamarádkou Annou Geislerovou patří mezi naše nejoblíbenější herečky posledních dvou dekád. A nejen to, hned jedenáctkrát se Tatianě Dykové (dříve Vilhelmové) podařilo protlačit do nominací na České lvy. Přestože uspěla jen jednou, tak takovým množstvím pozornosti od odborné akademie i diváků se může těšit jen málokdo. Rodačka z Prahy slaví 42. narozeniny a její filmová kariéra už trvá úctyhodné čtvrt století – a tak se rozhodně vyplatí zavzpomínat na její nejvýraznější role.

Divoké včely

Celovečerní debut Bohdana Slámy byl také první z řady spoluprací s Tatianou Dykovou. Sláma navázal na tradici tuzemských „chcípáckých“ filmů a zaměřil se na mladé, leč neschopné hrdiny, kteří bezcílně proplouvají životem. S tím souvisí i epizodičnost děje, nesměle načrtávajícího momentky z bezútěšné každodennosti jeho hrdinů. Dyková zde v roli znuděné prodavačky Božky do Slámova obrazu výborně zapadla.

Díra u Hanušovic

A na vesnici ještě zůstaneme. Slámovu civilnost však protentokrát vystřídala bodrost a třeskutější humor Miroslava Krobota, který společně s psychologem Lubomírem Smékalem napsal scénář o ztrátě iluzí v laškovných, zároveň však tragických kulisách moravské vesnice. Hvězdné obsazení hovoří bodrou moravštinou, a nejen tím rozděluje diváckou obec – tenhle film buď odsoudíte, nebo si panoptikum vesnických postaviček a jejich všedně-bizarních problémů užijete; a to v čele s výkonem vztahově neuspokojené Tatiany Dykové.

Indiánské léto

První filmová role Dykové je spojena s debutem Saši Gedeona, velkého filmařského talentu, který se však kromě dvou filmů nikdy naplno nerozvinul. V Indiánském létě si Dyková zahrála zdánlivě suverénní Marii, pod jejíž flirtující slupkou se však skrývá řada nejistot. Poetický snímek o dospívání a mladické citlivosti dodnes patří k památným kusům devadesátek a pro Dykovou se jednalo o perfektní start bohaté kariéry.

Návrat idiota

Saša Gedeon podruhé, a to je v jeho vztahovém majstrštyku z roku 1999. Dyková zde v kombinaci s Annou Geislerovou, Jiřím Macháčkem a Jiřím Langmajerem vytvořila čtverec podivných vztahů na hranici lásky a nenávisti, v jehož středu je pak postava dobráckého prosťáčka v podání Pavla Lišky. Ten nejistou postavu Dykové hodnotí zdrcujícím způsobem: „Je zvláštní vidět člověka, ve kterém je všechno docela správné a krásné, a on se to rozhodne všechno rozbourat a zpřeházet, protože tolik touží být šťastný.“

Štěstí

Co jiného by mohlo být na vrcholu žebříčku nežli další hořká komedie Bohdana Slámy Štěstí, za které si Dyková odnesla svého jediného Českého lva. Snímek je na poměry naší kinematografie posledních dvou dekád nezvyklý svou propracovanou psychologií a Sláma se opět vrací do svého oblíbeného prostředí české vesnice. Oproti Divokým včelám je však děj sevřenější a dospělejší – i díky tomu zde měla Dyková největší možnost vyniknout a této příležitosti se chopila snad nejlépe ve své kariéře.