Copak je to za vojáka: Kolik si Langmajer vydělal a co ho čekalo na skutečné vojně?

Česká komedie z roku 1987 svedla dohromady dvě budoucí hvězdy filmového plátna – Jiřího Langmajera a Karla Rodena. Oba se ve filmu vyřádili a už tehdy svými výkony prokázali, že je čeká velká budoucnost. To, co spolu před kamerou tehdy jako začínající herci předvedli, baví dodnes a film z vojenského prostředí povýšili na úplně jiný level. Dodali mu nejen akčnost, ale především lidskost a skvělý humor, který je stále aktuální.

Pohoda a pivečko

„Natáčení jsem si užíval, na place vládla naprostá pohoda. Popíjeli jsme pivečko, jezdili bevépáčkáma, hráli si na vojáky a ještě nám za to platili. Večery obvykle končívaly v hospůdce. Zažili jsme tam neuvěřitelné věci,“ popsal Langmajer, kterému v té době bylo dvacet let.

Za celé natáčení si vydělal 7 500 korun. Jen pro srovnání, průměrná měsíční mzda tehdy činila zhruba 3 000 korun, takže boháče z něj film sice neudělal, ale nesmírnou popularitu mu zajistil. Stal se hvězdou a fanynky napříč celým státem po něm šílely. Když o dva roky později narukoval na vojnu, na rozdíl od jiných si tam žil jako v bavlnce.

„Přijali mě tam s otevřenou náručí. Ten pobyt bych přirovnal k bezva dovolené. Přímo uprostřed kasáren se nacházel barák, kde byla prádelna a tam pracovalo asi patnáct nádherných žen. Trávil jsem tam celou svou pracovní dobu,“ dodal s šibalským úsměvem.

K roli, která ho proslavila a přinesla mu řadu výhod, se přitom dostal náhodou. „Byl jsem pozvaný do kavárny někde na Vinohradech, kde seděl režisér Petr Tuček. Asi jsem nějak blbě koukal nebo co, protože se na mě podíval, ukázal prstem a řekl: ‚Ty to budeš.‘ A bylo to,“ zavzpomínal herec.

Na pokračování už nedošlo

Bronislav Poloczek, představitel náčelníka VB, měl zpočátku o filmu o vojně jisté pochyby. Ty ho ovšem velmi rychle přešly. „Abych byl upřímný, obával jsem se, aby z toho nevznikla nějaká agitka. Vojně jsem se vyhnul, mám modrou knížku, navíc k armádě jsem nikdy neměl moc vřelý vztah. Nakonec se podařilo udělat bezva biják a já byl moc rád u toho,“ prozradil během svého života.

Snímek doprovází i velmi působivá hudba od Petra Hapky, kterého s režisérem Tučkem pojilo dlouholeté přátelství. „Dělal jsem s ním asi čtyři filmy. Ústřední melodie z Copak je to za vojáka mě napadla po jednom mejdanu asi v pět ráno. Sedl jsem ke klavíru a do hodiny ji měl hotovou. Byla to rychlovka. Tehdy jsem nechápal, proč na to do kina chodí tolik lidí, protože já na vojně nikdy nebyl. Dnes musím uznat, že je to film lepší než současné veselohry,“ prohlásil uznávaný skladatel v roce 2007.

Režisér Tuček po velkém úspěchu své komedie nosil v hlavě myšlenku na její pokračování, k realizaci už ovšem nedošlo. Pouhé tři roky po natáčení nečekaně zemřel. Bylo mu jednapadesát let.

Film Copak je to za vojáka sledujte 20. prosince ve 20:15 na Primě.