Bota jménem Melichar: Zdeněk Troška v rozhovoru vzpomíná na práci s dětmi i natáčení v zimě

Ve čtvrtek od 20:00 si na Prima MAX můžete zavzpomínat na komediální klasiku Bota jménem Melichar. Jak na natáčení svého debutu s odstupem téměř čtyřiceti let vzpomíná režisér Zdeněk Troška?

Traduje se, že tento film nechtěl nikdo točit a před vámi ho odmítlo snad devět režisérů. Proč jste se toho chopil vy?

Byla to pro mě výzva. Chtěl jsem si konečně něco natočit sám. Předtím jsem dělal asistenta režie. Z výrobního štábu Barrandova mě poslali tam, kam bylo zrovna potřeba. Nikdo se vás neptal, jestli byste raději byl u komedie nebo drama. Začínal jsem u Martina Hollého na Signum laudis, pokračoval u Věry Plívové-Šimkové u filmu Krakonoš a lyžníci, pak u Jaromíra Borka ve snímku Muž přes palubu a Zdeňka Podskalského na komedii Křtiny. Když se následně naskytla šance, abych se ujal režie na filmu Bota jménem Melichar, skočil jsem po tom a neváhal ani minutu. To, že ji přede mnou tolik režisérů odmítlo, bylo pro mě velké štěstí. Málokomu se chce točit se zvířaty a dětmi, které bývají nevyzpytatelné a je s nimi největší práce. Já se toho nebál. Pro mě při natáčení představuje hrůzu něco úplně jiného.

Můžete říci, co to je?

Zima. Zimní film bych netočil za nic na světě! Nikdy! Jak jsem zmiňoval film Krakonoš a lyžníci, tak ten se natáčel tři a půl měsíce na sněhu kdesi na Benecku. Děs a běs! Dlouho tma, brzy tma, tudíž krátký čas k filmování, pořád a všude zima, chlad, nevlídno. Proto jsem se zařekl, že všechny své filmy budu točit jen přes léto, které miluju. Botu jménem Melichar jsme točili, tuším, někdy od září do listopadu, a navíc většinou ve škole, takže to bylo ještě přijatelné.

Jak se vám podařilo usměrnit tolik dětí na place?

Měl jsem na to fígl. Musel jsem se stát jedním z nich, vymýšlet různé volovinky, aby mě přestaly brát jako pana režiséra, a ztratily tak ostych a trému. Myslím, že se to celkem podařilo.

Na konkurz se tehdy přihlásila i Veronika Kánská, kterou jste nakonec neobsadil, ale následně jí svěřil výraznou roli v komedii Slunce, seno..., kde ztvárnila Blaženu. Měl jste o tom jasno hned?

Ucházela se o roli Radimovy spolužačky, na kterou byla nakonec vybrána jiná dívka. Ale její výstup během konkurzu mě zaujal a utkvěla mi v paměti. Byla jiná než ostatní, zajímavá. Poznamenal jsem si to, a když jsem uvažoval, koho obsadím do role Bláži, vzpomněl jsem si na ni.

Rodinnou komedii Bota jménem Melichar uvidíte ve čtvrtek od 20:00 na Prima MAX.