12. února 2024 00:02

Atlantida vs. El Dorado: 5 tajuplných (nejen) filmových lokací a jejich pravá historie

Jak to doopravdy bylo se Šambalou nebo Trojou?

Flynn Carsen je zpět – druhý díl s podtitulem Návrat do dolů krále Šalamouna začíná na Prima COOL už v sobotu večer. Jak napovídá název, náš hrdinný Knihovník se tentokrát vydá po stopě starověkých dolů, které slibující nezměrnou moc a nezměrné bohatství. Jak se to ale má se skutečnými doly krále Šalamouna a s další tajuplnými lokacemi, o kterých jste už dozajista slyšeli? Mrkli jsme na patero nejznámějších!

01) Doly krále Šalamouna

Nezměrné bohatství mělo čekat uvnitř někdejších dolů krále Šalamouna – Bible přímo naznačuje obrovské zásoby zlata, kterými disponoval starozákonní židovský král Šalamoun. Samotný pojem „doly krále Šalamouna“ však zpopularizovala až literatura 19. století v čele se stejnojmenným románem Sira H. Ridera Haggarda o Allanu Quatermainovi, tedy jakémsi duchovním předchůdci Indiana Jonese. Afrika byla tehdy ještě do značné míry neprobádaná, mohlo se tak zdát, že může být předešlý pokus Evropanů o její kolonizaci ve starověku dobrým námětem na knihu. Historici se shodují, že cosi na způsob Šalamounových dolů skutečně existovalo – jejich lokace však není nikterak tajná, nacházejí se poblíže izraelského Ejlatu na severním břehu Rudého moře.

02) Šambala

Naopak zcela fiktivní je zřejmě buddhistická Šambala, údajné mystické království, které má mít stejný tvar jako lotosový květ (nebo tedy také hexagonálně tvarované území v Civilization). Také ji možná znáte pod jménem Shangri-la. Nacházet by se měla kdesi v Tibetu, obklopená horami – první zmínky přitom přinášejí už hinduistické texty zhruba z 2. tisíciletí před naším letopočtem. Jakkoliv Šambala mohla mít tou dobou nějakou inspiraci v tehdejším království (nejspíše nějakém, které nebylo nikterak tajemné), spíše jde o metaforu dokonalého místa, cosi jako Platónovu „perfektní“ republiku. Dnes se satelitními snímky bychom si Šambaly museli všimnout, ještě ve 20. letech 20. století se k ní ale vydávaly západní expedice... včetně sovětské (!) mise ukrajinského kryptografa Gleba Bokiiho, který se skrze buddhistické metody snažil vypěstovat dokonalého komunistu (to není vtip). Netřeba dodávat, že všichni pohořeli – a Bokii sám byl v roce 1937 popraven během stalinistických čistek.

03) Troja

Troja je obrovským zadostiučiněním pro každého, kdo si z okolních řádků bude říkat, že jsme příliš škaredí skeptici. Také Troju měli totiž lidé za fiktivní, pak se však jistý Heinrich Schliemann rozhodl, že ji zkusí najít, a podařilo se mu to! Město z Homérova eposu stálo v Malé Asii na břehu Středozemního moře a na území dnešního Turecka. Nejspíše šlo o významné místo éry bronzového věku, ani po svém vyplenění ale Troja zcela nezapadla, na jejích základech totiž Římané postavili město Illium, jež v zásadě existuje do dnešních dnů ve formě kláštera. Illium bylo sice svého času významné, nakonec jej však vyšachovala Konstantinopole, a tak i toto město nakonec chřadlo, až z něj zbylo doslova jen torzo. I takový je holt osud mnoha měst, pojdou nikoliv ohněm, ale nudou.

04) El Dorado

Opět zcela fiktivní je naopak slavné El Dorado, údajné místo velkého bohatství ukryté nejspíše u (smyšleného) jezera Parime. El Dorado bylo původně jméno místního bájného panovníka, s nímž byl spojen indiánský rituál – teprve Evropané vše „pochopili“ jako skutečnou oblast. Svým způsobem to bylo totéž, jako kdyby se u nás někdo snažil doopravdy najít poklad na konci duhy. Jistým pohledem ale „El Dorado“ jako metafora bohatství mělo reálné kořeny v tom, že samotné existující (a všem velmi dobře známé) říše střední a jižní Ameriky byly pro evropské conquistadory také doslova zlatým dolem. Důvod byl prostý – na americkém kontinentu se primárně obchodovalo s kakaem, které sloužilo jako místní platidlo. To bylo pro změnu způsobeno tím, že místní neznali žádné tažné zvíře, což z přepravování tun zlata mezi městy činilo poněkud nepříjemnou lopotu. Zlato tak zde mělo výrazně nižší hodnotu než v Evropě, což u každé indiánské pověry šroubovalo představivost mnoha evropských dobrodruhů do obrovských výšin.

05) Atlantida

Leckdo by nejspíše doufal i v existenci Atlantidy, o té ale víme jenom z jediného zdroje, opět ve formě Platóna. Ten popisoval Atlantidu jako dokonalé místo, které zaniklo. Věc se ale má tak, že si Platón obecně velmi rád ujížděl na traktátech o dokonalé společnosti (viz výše) a historicky na Atlantidu lautr nic neukazuje. Právě od Platóna třeba „víme“, že se Atlantida měla nacházet za Gibraltarským průlivem. Tam je ovšem jenom oceán a američtí indiáni té doby měli k dokonalé utopii rovněž daleko. Jisté kořeny však mýtus může mít v kolapsu pozdní doby bronzové, kdy kolem roku 1800 př. n. l. vlivem vyčerpání, série obřích zemětřesení (a nejspíše i sopečných erupcí ochlazujících klima) a následných válek o zdroje skutečně zkolabovaly skoro všechny velké civilizace tehdejšího světa. Platónova Atlantida je tak vlastně něco, jako když se v Šíleném Maxovi ujetým způsobem popisuje technologická civilizace 20. století. A nelze se tedy divit jistým chybkám.

Flynn Carsen 2: Návrat do dolů krále Šalamouna začíná na Prima COOL v sobotu ve 20:15.

Populární pořady na Prima Cool

RE-PLAY

Zábavný / Esport / Publicistický