Od Batmana ke Třístovce: 4 nejúchvatnější komiksové filmy

Jeden z nejlepší Spielbergových filmů poslední dekády – tak jsou častována Tintinova dobrodružství, jež bude Prima MAX vysílat na závěr léta, v neděli večer ve 20.15. Snímek inspirovaný klasickými komiksovými příhodami z pera Belgičana Hergého se totiž oproti pixarovkám pustil do co nejkreativnějšího pojetí animace, z níž vás bude přecházet zrak. Je s čím srovnávat? Minimálně čtyři další komiksové bijáky si daly podobnou práci s kamerou a celkovým vizuálem.

Batman

Z dnešního pohledu se to nemusí zdát, Burtonův Batman z roku 1989 uspěl do značné míry díky své mňamózní kameře a související obskurní stylizaci. Burton měl již předtím pověst režiséra obskurních zápletek – ale teprve když usedl ke kultovnímu netopýřímu muži, postavě slavné po celém světě, se z něj stal režisér první ligy. Nejstarší Batman si přitom ze všech následovníků nejvíce pohrál se stylem celého Gothamu. Město tu působí jako vlhký sen gotických architektů, zároveň má však velkou porci převzatou i z filmů 30. a 40. let, emulující období Batmanova vzniku. Výsledkem je působivé bezčasí, které svými obrázky inspiruje filmaře dodnes.

300: Bitva u Thermopyl

Ačkoliv jsou dost možná nejvymazlenějším komiksovým bijákem Zacka Snydera spíše Watchmen: Strážci, byla to Třístovka, kdo mu zajistil průlom a nehynoucí slávu. Snyder tu poprvé použil svůj rukopis v podobě „fakticky hodně zpomalených záběrů“, připomínajících komiksové momentky z předlohy. A fungovalo to díky své svěžesti zdaleka nejlépe. Třístovka sice nemá komplikovanou story, o to více však lidi hltali zdejší obrázky. Snímek před deseti lety na jedno jaro oživil zájem o starověkou historii a věrné komiksové adaptace vůbec.

Oldboy

Ne každý komiksový film musí nutně vypadat, jako kdyby prošel hodinami na počítačové farmě. Oldboy z roku 2003 je sice divný až na půdu, většina diváků však ani nepozná, že předlohou filmu je komiksová manga! Paradoxně je film brutálnější než původní sešitkové vydání, z papírové verze si však film přesto přebral mnohdy bizarní úhly, jimiž sleduje ústředního hrdinu tajemně uneseného, drženého po 10–15 let a poté stejně tajemně propuštěného. Zřejmě nejvíce dechberoucí scénou filmu je slavná „rvačka v chodbě“, která nezapře velkou inspiraci videohrami – jenže ve zpomaleném, chladném filmovém vizuálu z ní přesto klesne čelist nejednomu divákovi.

Sin City: Město hříchu

Snad nejlepším příměrem k Tintinově kreativitě je však pozapomenuté Sin City: Město hříchu. Oba filmy totiž spojuje snaha udělat s novými technologiemi víc, než co zkusil kdokoliv před nimi. Nejde jen o to, že si tu kameramani vyhráli se světlem anebo rámováním obrazu – Sin City i Tintin, jakkoliv jsou odlišní, se nebojí ztvárňovat scény, které v tradiční filmařině prostě „nejsou možné“, od průchodů zdmi napříč komplikovanými honičkami až po hru na černobílou barvou, narušovanou občasnými odstíny rudé. Oba filmy tak zkrátka malují scény, z nichž přechází zrak!

Tintin je jenom jediný! Vymazlený velkofilmový animák vás čeká již v neděli ve 20.15 na Prima MAX!