RECENZE: John Wick 4 je takřka tříhodinovým festivalem zabíjení. Stačí to na výborný film?
John Wick Zdroj: Lionsgate
Neprůstřelný zabiják vybrousil své krvavé umění k dokonalosti a dospěl až na vrchol potravního řetězce.
Méně je více – heslo, co rozhodně neplatí pro Johna Wicka, který se na konci předchozího třetího dílu trochu chytil do vlastní smyčky, když jeho série headshotů, křupajících kostí a smrtelného chroptění nekonečných přívalů nepřátel začala působit trochu rutinně. Jako by režisér Chad Stahelski a hlavní hvězda Keanu Reeves v zaujetí novými a ještě propracovanějšími bojovými choreografiemi promarnili příležitost uzavřít příběh jako trilogii.
Naštěstí odpískali původně plánovanou pětku a čtvrtá kapitola tak získala jednu podstatnou výhodu – směřuje k definitivnímu rozuzlení. A dost jí to svědčí! Nevadí ani strašidelně působící stopáž 169 minut, protože dává vyprávění a hlavně divákům možnost se nadechnout a kochat se každou scénou. A fakt je čím!
Vše od počátku směřuje do okázalé Paříže k nejmocnějšímu z Nejvyšší rady, nekonečně bezcitnému a arogantnímu markýzovi de Gramontovi, jehož roli si vyloženě vychutnal Bill Skarsgard (To, Ďábel). Ještě předtím se však podíváme do hotelu Continental v Ósace nebo do podzemí a tanečního klubu v Berlíně a v každé z lokací po sobě John Wick zanechá hromady mrtvol.
Nápaditost akčních scén je opět na vyšším levelu, přičemž více než prvního Wicka už to připomíná spíše Matrix. Nechceme spoilerovat, ale v Ósace ukáže Wick něco z tradičních japonských technik, v Berlíně cit pro rytmus tančícího davu a přestřelky v pařížských interiérech ho zase ukážou v osvěžujícím nadhledu…
Čerstvé herecké přírůstky vyloženě září, protože dostaly skvěle charakterizované postavy, které nejsou odkázány pouze na vlastní hlášky a bojové styly, ale mají i vnitřní motivace a vzájemné vztahy. Donnie Yen jako slepý Caine je asi nejlepším Wickovým protivníkem z celé série, Wickův přítel Šimazu (Hirojuki Sanada) a jako dcera Akira (Rina Sawayama) mají svůj vlastní působivý minipříběh. Scott Adkins jako tlustý Killa vnáší do filmu komiksovou bizarnost a z počátku trochu rozpačitá linka lovce odměn Pana Nikdo (Shamier Anderson) a jeho kulervoucího psa má nakonec taky uspokojující rozuzlení, stejně jako Wickův příběh, vrcholící nad 222 schody před slavnou bazilikou Sacré-Cœur.
John Wick se ve čtvrté kapitole neprobojoval jen k vrcholu Nejvyšší rady, ale taky na úplnou špičku akčního žánru… a to se přece nedá stihnout za 90 minut!
