Piráti na vlnách: jak pop rebelové změnili svět
Udělat díru do světa a špatných zákonů může každý – i nadšenci do „zvrácené“ hudby. Čtěte, čím se inspiroval náš pondělní snímek Piráti na vlnách!
Tvůrce Lásky nebeské, scenárista a režisér Richard Curtis, si pro svůj druhý film Piráti na vlnách vybral příběh o námořní lodi, jež během 60. let na pevninu ilegálně vysílala hudební hity (a její posádka prožívala lásku a dramata).
COOL ho vysílá v pondělí ve 23.10 a v hlavních rolích zde uvidíte totální britské hvězdy jako je Kenneth Branagh, Philip Seymour Hoffman, Rhys Ifans nebo Bill Nighy.
Jeho zápletka však není produktem přílišné fantazie, ale skutečného příběhu toho, jak rebelantské rádiové stanice proměnily Británii a spolu s ní i svět.
Ačkoliv je Británie jednou z kolébek západní civilizace (kovala se tu demokracie, kapitalismus a podobně) řada britských institucí byla ještě do relativně nedávné doby v moci státu.
Vlivem toho, stejně jako v Pirátech na vlnách, vznikla vlna rebelských vysílaček a radiostanic umístěných na lodích či na opuštěných námořních základnách z doby druhé světové války. Jejich cílem bylo nabídnout programy, které zkrátka obsah z produkce BBC nenabízel.
Hybným motivem k zakládání rádií přitom v 60. letech byl především příchod kontroverzní (na svou éru) populární rockové hudby.
První a nejprominentnější rebelantskou stanicí bylo Radio Caroline založené roku 1964. O tři roky později už vysílalo na 21 podobných stanic pro 10 až 15 milionů posluchačů.
Pirátské rádio Caroline (1964) Foto: thevoguevibes.com
Proti lodím nemohla Británie legálně zasáhnout, jelikož vysílaly z mezinárodních vod, ač v rozporu s britským právem. Vysílačky však byly stále trnem v oku společnosti BBC, která během 60. let stále vlastnila legální monopol na rádiové vysílání. BBC se rozhodla rebelanty odstranit a využila k tomu řadu špinavých triků.
BBC tak například skrze lobbing vymohla souhlas Beatles a dalších kapel k zákazu vysílání jejich hitů prostřednictvím Caroline a jí podobných stanic. Rovněž bylo zakázáno zmiňovat pirátské stanice ve zpravodajství BBC. Postupem času došlo na další hrocení situace – lidé asociovaní s piráty dostali zákaz pracovat v BBC.
Svého času byli piráti velkým tématem i v britské politice. Paradoxně BBC sama nahrávala vysílání pirátů ve snaze přinést důkaz, že pirátští DJové ve svých relacích vedou protistátní rétoriku – což by BBC následně umožnilo téma přednést vládě. Politici se však dlouho neodvážili k přímému zásahu proti pirátům, protože netoužili po nenávisti mladistvých voličů...
Zdravý rozum postupem času začal pomalu převládat. Jednomu z DJů Radio Caroline bylo nakonec umožněno v BBC pracovat, ač tomu přecházely zdlouhavé debaty. V roce 1967 sice "konečně" došlo na soudní zákaz podporovat (či dokonce zásobovat) pirátské lodě, o měsíc později však BBC definitivně začala reorganizaci a rozjela Radio 1, svou první stanici vysílající pop music. Piráti sami však vysílali dál.
Trvalo dalších šest let, než došlo na povolení první komerční stanice a rozbití monopolu BBC – mimo jiné i tlakem, který přinesly pirátské vysílačky.
Toužíte-li po žoviálnějším odvyprávění historie, můžete se v Pirátech na vlnách sami přesvědčit, že nečestné praktiky se nevyhýbají žádnému státu.
Piráti na vlnách vyplouvají v pondělí ve 23.10!
(lol)