Od Wolfensteina k Deus Ex: 4 herní pecky, které chceme vidět v kině
Hollywood to s počítačovými hrami moc neumí, příští rok si ale zkusí napravit pověst Warcraftem a Assassin´s Creed. Které další pecky bychom rádi viděli na velkém plátně?
Pokud to nevyjde příští rok, tak to asi nevyjde nikdy. Počítačové hry zkoušeli v Hollywoodu adaptovat už mnohokrát, málokdy to ale dopadne dobře. V roce 2017 se však do kin chystá velkolepá fantasy Warcraft a filmová verze akční pecky Assassin´s Creed. Oba filmy mají skvělé obsazení, výtečné režiséry a obří rozpočty a navíc hodlají k předloze přistupovat s úctou. Víc snad ani fanoušek nemůže žádat. Takže pokud se to nepovede, bude to hodně smutné. Ale pokud se zadaří, máme tu pár tipů na další hry, kterým by to v kině mohlo slušet. Deus ExSlavná sci-fi sága se odehrává ve světě, kde mohou lidé s pomocí augmentací vylepšovat svá těla. Takže lze skákat několik metrů do vzduchu, vidět ve tmě, prorazit pěstí stěnu nebo utíkat, aniž by byl člověk slyšet. Ale i tak je tu dost místa pro poctivé pistole a samopaly. A obvykle jsou potřeba, budoucnost ze světa Deus Ex rozhodně není moc přátelská a hemží se to tu hackery, vraždícími roboty, tajnými společnostmi, které chtějí ovládnout svět, umělými inteligencemi a nadnárodnomí korporacemi, jež mají větší moc než světové vlády. To všechno je říznuté cyberpunkovou atmosférou a fandové konspirací, Matrixu nebo prostě jen chytrých a atmosférických vizí budoucnosti se tu cítí jako ryby ve vodě. Navíc příběh všech her dovedl strhnout jako máloco. Na plátně by to téhle sérii slušelo. A nejen proto, že v chystaném díle s podtitulem Mankind Divided se podíváme i do Prahy.
WolfensteinNejlepší filmoví záporáci jsou náckové, to víme už od dob Indiany Jonese. A ve Wolfensteinovi jsou náckové superzlí! V tom prvním, který jsme pařívávali před víc jak dvaceti lety, byli jen obyčejní vojáci a jen ti největší drsoňové měli to štěstí vidět Adolfa se čtyřmi rotačními kulomety, v dalších dílech ale došlo i na zombíky, tajné společnosti a saského prince Heinricha I. Naposledy jsme se podívali i do alternativní minulosti, v níž nacistické Německo vyhrálo druhou světovou válku a s pomocí obřích robotů či gigantických kovových psů rozpoutalo peklo na Zemi a nakonec i na Měsíci. Zkrátka tahle pakáž by si zasloužila pořádný filmový masakr ve stylu Hanebných panchartů. Ještě před pár lety se filmový Wolfenstein plánoval a pracoval na něm Roger Avary, jeden ze scenáristů Pulp Fiction, ale nakonec mají fandové utrum. Nestálo by za to zkusit to znovu?
Dragon AgeČlověk by čekal, že Pán prstenů pořádně nastartuje žánr fantasy, ale úplně se to nepovedlo. Ne že by filmy nebyly, jsou však určené spíš dětem než starším fanouškům naštvaných trpalsíků, zádumčivých elfů a obřích bitev. Co ale nezvládnou v Hollywoodu, s tím si poradí tvůrci počítačových her, a tak tu máme Dragon Age, zatím třídílnou RPG ságu z fantasy světa, který je minimálně stejně velkolepý a zajímavý jako Tolkienova Středozemě, ale teče tu víc krve. Mnohem víc. Dragon Age je pořádně drsná hra, ale to není žádné překvapení. Zachraňovat svět před Arcidémonem, jenž na sebe vzal podobu draka, bojovat o život ve městě, jemuž šéfuje šílená fanatička nebo pokoušet se odvrátit občanskou válku a zároveň zastavit stovky let staré monstrum nejde bez toho, aniž by si člověk trochu nezašpinil hadry krví. Pořádná drsná fantasy v kinech nebyla sakra dlouho. A Dragon Age toho má tolik co nabídnout...
FalloutFallout je klasika. Čtyřka se na nás chystá už za chvilku, ale filmaři jako by tuhle sérii ignorovali. A přitom letošní Šílený Max ukázal, že když se za kameru postaví ten správný tým, může vzniknout postapokalyptický nářez, kvůli němuž se přepisují žebříčky největších akčních pecek všech dob. Fallout by možná nemusel být až tak agresivní jízda jako Šílený Max, ale Hollywood by se tu taky mohl pořádně vyblbnout a asi by ani nebylo potřeba moc se snažit. Samotné hry totiž nabízí tak zajímavý svět, že není potřeba nic moc dalšího vymýšlet. Fallout zkombinoval svérázný humor s drsným bojem o přežití v pustině, kde na troskách atomovou válkou zničené civilizace vyrůstá nový svět. Drsný, ale i nádherný. Děsivý, ale někdy třeba i dojemný. Krvavý a krutý, ale bez nejmenších pochyb zajímavý a plný hrdinů i padouchů, na které se nedá jen tak zapomenout. Snad ta čtyřka bude mít takový úspěch, že někoho napadne zkusit ji poslat i na stříbrné plátno.