Mohl mít Spartakus dobrý konec?

Na Prima COOL můžete každé pondělí ve 21.55 sledovat definitivní třetí řadu seriálu Spartakus s podtitulem Válka zatracených.

Kdo neprospal hodiny dějepisu, ten ví, že povstání Spartakových otroků se dočkalo špatného konce. Právě ten Válka zatracených ukazuje.

Jenže co kdyby bylo všechno jinak? Co kdyby Spartakovi rebelové učinili jiné rozhodnutí? Měli šanci na to vyprášit Římu kožich? A co všechno by to mohlo změnit?

Galská spojka

Spartakus původně vůbec nezvažoval útok na Řím ani útěk na Sicílii. Měl v plánu utéct do Galie, kde by se připojil ke vzbouřenému římskému vojevůdci Sertoriovi, perfektnímu vojevůdci, který se pokusil odtrhnout Španělsko od Říma.

Spojenectví obou by mohlo radikálně proměnit i Sertoriovu vzpouru – on sám byl totiž zabit jedním ze svých vlastních, římských důstojníků. Bylo by navíc zajímavé sledovat, jak se bývalý otrok vyrovnává se spoluprací s Římanem, ač takovým, který stojí proti vůli Republiky.

Podobné situace jsou samozřejmě dílem spekulací, jejich společná obrana by však mohla zpomali římskou expanzi do Galie či přímo přinést úspěšnou protiofenzivu namířenou na samotný Řím. Jiní s tím však nesouhlasí. Pravděpodobnější by podle řady spekulujících historiků bylo, že by Spartakovi vzbouřenci na válku spíše zanevřeli. V takovém případě, pokud by se usadili v Galii, by nakonec jejich potomky tak či onak pozřela římská expanze.

Útěk do Sicílie

Jinou možností by byl scénář útěku na ostrov Sicílie. Ten byl na spadnutí v samotném konci Spartakovy vzpoury, Spartaka a jeho muže však zradili piráti, kteří jim měli transport umožnit.

I na Sicílii však byly Spartakovy možnosti velmi omezené – jako armáda bez zásobování byli de facto odkázání jenom na neustálé plundrování civilních oblastí, a to by jim na Sicílii nevydrželo nadlouho. Museli by se tedy usadit. Jenže to znamená i nutnost čelit frontálnímu útoku.

V takovém případě by opět bylo zřejmě jenom otázkou času, než by je rozdrtily římské posily. I v nejlepším možném scénáři by maximálně na určitou dobu vznikl ze Spartakových potomků autonomní útvar na Sicílii, což by moderní dějiny příliš neobměnilo.

Pád Říma

Na skutečně definitivní porážku Říma by však došlo zřejmě jedině v případě spojení se Sertoriem. Oběma by v cestě stál nejen mladý Caesar, ale především Pompeius. I pokud by porazili je a dobyli Řím, je otázkou, zdali by něco takového skutečně položilo Republiku na lopatky.

Pokud by Spartakus (se Sertoriem či bez) v Římě ustanovili nový stát, museli by dříve či později vyrazit do Itálie s armádou zpacifikovat další města, jinak by sami brzy čelili jejich rebelii. Expanzní politika Říma by se tak stěží příliš lišila.

To nejlepší, v co by šlo doufat, by bylo lepší postavení otroků nebo přímo zrušení otroctví. Spartakus však nebyl ani tak bojovníkem za svobodu jako spíše bojovníkem proti Římu. Možná by se tak dějepis ve skutečnosti příliš nelišil – jenom bychom dnes v učebnicích měli o jednoho krvavého diktátora více, a o jednu ikonu boje za svobodu méně…

(lol)