Legendy v klobouku: Představujeme skutečné inspirace Indiana Jonese!

Indiana Jones ovlivnil podobu archeologie tak drasticky, že už ho asi nic nepřekoná. Zpětně přepsal i taková dobrodružná jména jako Alan Quatermain, a je to vidět i na vzhledu naší sobotní minisérie Prokletí hrobky faraona Tutanchamona startující ve 20.00. I v ní se Casper Van Dien musí oháknout do klobouku a bílé košile, kterou přetíná úhlopříčka kožené brašny. I Indy byl ale inspirován skutečnými persónami - v čem se jim podobal a na co z reálného předobrazu naopak on i jeho kloni zapomínají, zjistíte v následujícím přehledu.

Roy Chapman Andrews

V roce 1884 narozený Američan Roy Chapman Andrews byl už dětství zavilým průzkumníkem. Když se tak ve 22 letech rozhodoval, co chce dělat, kariéra vědátora v oblasti přírodopisné historie Země byla jasná volba. Nejprve se věnoval mořím, poté přesedlal na paleolontologii. A i když nebyl archeologem, který by dával přes ústa náckům, jeho cesty nebyly zrovna nejbezpečnější.

Dvakrát se během svého období námořního vědce skoro utopil během tajfunů, jednou mu do lodi narazila velryba, jindy na něho zaútočili rozzuření psi, bandité i fanatičtí buddhisté! Při jedné ze svých potyček v Gobi s bandity na úzké horské cestě se údajně rozjel přímo proti nim - kdyby se totiž vrátil, měli by ho v hrsti, a kdyby zastavil, tak zrovna tak. Zlotřilci se nedali snadno a prostříleli Andrewsovi jeho Indyho-nápadně-připomínající pokrývku hlavy.

Přes veškerý dobrodružný elán byl ale Andrews stále akademikem se zápalem pro vědu, nikoliv jen milovníkem adrenalinu. Ze svých rozsáhlých výprav do pouště Gobi a Mongolska později do civilizace přivezl třeba první známou fosílii dinosauřího vejce a nastartoval tak novou vlnu zájmu o pravěké tvory. Při tom všem měl navíc velký smysl pro budování vlastní image - právě jeho příhodami z 20., 30. a 40. let se nejvíce inspirovaly šestákové příběhy, které později citoval George Lucas v Indiana Jonesovi. Navzdory Andrewsovým mnoha úspěchům tak zůstává trochu otázkou, kolik z nich notně přifoukl, aby zlepšil vlastní obraz. Být filmový Indy podobný, své výpravy do džunglí a kariéru profesora by musel prokládat vydáváním životopisných knih a kapkou života celebrity na způsob Tonyho Starka.

Percy Fawcett

Druhou velkou inspirací, tentokrát už s méně šťastným koncem, byl britský podplukovník Percival Fawcett narozený roku 1867. Série jeho dobrodružství v Jižní Americe kulminovala v roce 1925 snahou najít "ztracené město Z", chiméru, kterou Fawcett vystopoval do kronik staletí zpět, leč přesto unikala zraku evropských průzkumníků. Od poslední výpravy k "Z" však Fawcetta nikdo víc nespatřil. I jeho konec tak nastavuje poněkud mrazivé zrcadlo dobrodružstvím doktora Jonese, které špatně neskončily nikdy.

Nebylo by přesné Fawcetta označit jenom za archeologického snílka, který se dovedl nadobro ztratit. Zapsal si například i válečné zásluhy - během 1. světové války se osobně jako velitel dělostřeleckého regimentu účastnil mnoha bojů. A to i přesto, že se blížil k padesátce, tedy věku nesvědčícímu aktivní službě.

Tajemství výpravy za ztraceným městem každopádně zůstává Fawcettovým největším odkazem. On sám se stal doslova archetypálním předobrazem archeologů, kteří sbírají vzácné artefakty jako když bičem mrská! Už jeho první výpravy například inspirovala Arthura Conana Doyla k sepsání románu Ztracený svět, z něhož pak můžeme stopovat vznik King Konga i Jurského parku. Naopak idea, že kdesi ve světových džunglích stále mohou být ukryty pozůstatky dávných, exotických a neznámých kultur, pak poháněla i romantické nadšení z Indiana Jonese.

I když tak Fawcett nikdy nenašel svůj životní poklad, jeho odkaz svým způsobem rozhodně žije dále. Třeba i v dobrodružných filmech jako Prokletí hrobky faraona Tutanchamona, na který dojde v sobotu ve 20.00 na Prima COOL.

(lol)