Filmy, které předpověděly dnešní svět
Snímek Nepřítel státu vysíláme v neděli ve 20.00 na COOLu. Kdo by ale před 17 lety tušil, jak bude dnes vypadat špionážní technika a vůbec hrozby dnešního světa? Tenhle film to už tenkrát popsal dost přesně. A nebyl sám.
Máme pro vás tři staré filmy, které podezřele přesně předpověděly dnešní svět.
Nepřítel státu
Ve svém základu je Nepřítel státu cosi jako Uprchlík, jenom Willu Smithovi po krku nejde Tommy Lee Jones, nýbrž celá americká vyšetřovací služba NSA se svými odposlechy a satelity. Pointou je, že Willova postava je v celé šlamastice nevinně a nelegálně se chová právě agentura. Kdo z honby vyjde vítězně? Sledujte v neděli ve 20.00 na vlnách Prima COOL!
Navýsost nečestné jednání filmové NSA vybavené supermoderními sledovacími zařízeními přitom působilo v roce 1998 jako mírná fikce. Kampaně k filmu sice varovaly, že veškerá technika je veskrze věrohodná, diváci však promptně reagovali stylem "Eh, kdo by chtěl odposlouchávat zrovna můj telefon?" Kauzy Wikileaks a PRISM/Snowden, které odhalily kontroverzní chování a celostátní sběr dat u skutečných agentur, však činí z Nepřítele státu až mrazivě prorocký snímek. V kategorii thrillerů z 90. let však Nepřítel státu není sám.
Stav obležení
V době své premiéry Stav obležení nepřekvapivě propadl. Už v roce 1998 se sice mnozí obávali radikálních islamistů, představa celospolečenské paniky vyvolané velkolepými útoky na citlivá místa se však stále zdála být jen fantazií scenáristů. Po 11. září 2001 se ovšem Stav obležení rychle vyhoupl do pozice nejvíce půjčovaného filmu na videokazetách. O to je paradoxnější, že jádrem snímku vlastně vůbec není varování před narůstem islamistického terorismu, ale naopak před hysterickou reakcí nás samotných na podobnou hrozbu.
Filmový New York se zde nechá dobrovolně okupovat americkou armádou, která ve snaze vyčistit jej od teroristů činí přešlapy s elegancí opilého slůněte. Ačkoliv filmové poselství jasně zní: “Neměli bychom se zbavovat vlastní svobody hysterickými reakcemi na teroristické útoky,” zkušenosti posledních 14 let ukazují, že závěrečnou pointu si většina diváků zřejmě nechala ujít.
Pravdivé lži
Že jde o prazvláštní volbu? Naopak, Pravdivé lži zrajou více a více s každou uplynulou dekádou! Činí tak ovšem v každé dekádě trochu jinak. Deset let zpátky diváci uznale mnuli bradu nad druhou půlkou filmu, v níž džihádisté vyhrožují Americe atomovkami, dnes je naopak o něco vtipnější polovina první. V té totiž členové tajné služby (v čele s Arnoldem) bez povolení zneužívají agenturní zdroje tak enormní a supermoderní, kolik jen existuje trpělivých daňových poplatníků, k odhalení a řešení nevěry jednoho z nich...
Nehledě ke kauze s odposlechy a sledováním internetu to podezřele připomíná žabomyší situaci vyvolanou třeba provalením nevěry generála Petraeuse, v níž se několik hlav a členů nejmocnějších amerických institucí snažilo vzájemně přečůrat kvůli svým mrzkým pudům. Ostatně, i na české politické scéně lze vzpomenout na jeden případ, v němž figurovala vojenská rozvědka a manželský trojúhelník. V čele s premiérem.
Díky hackování e-mailů a bezpilotním dronům navíc něco podobného půjde tajným službám ještě snáz nežli dříve – a pitominky z produkce režisérů 90. let 20. století nás před tím vším varovaly. Tak snad se v těch tajných službách najde dost Willů Smithů, Denzelů Washingtonů a Arnoldů Schwarzeneggerů.
(lol)