Slavíme COOLATINY: Tady je 90 nejlepších hlášek ze Simpsonových

Prima COOL slaví letos desáté narozeniny neboli COOLATINY. Simpsonovi jsou už dlouhé roky jeho nedílnou součástí, včetně legendárních hlášek, z kterých jsme vybrali ty nejlegendárnější!

Homer na internetu: A teď se kouknu na reklamy. Jů, mluvící los chce číslo mojí kreditky. Proč ne.

Vědkyně: Tohle je detektor lži. Položím vám několik otázek, na které pravdivě odpovíte „ano“ nebo „ne“. Rozuměl jste mi? Homer: Ano. (detektor lži vybuchl)

Bart: Jak můžeš riskovat můj život, aby sis zachránil svůj? Homer: Až budeš mít svoje děti, tak to pochopíš.

Milhouse: Myslíš, že hmyz cítí bolest? Bart: Jestli ne, tak jsem promrhal pořádnej kus života.

Levák Bob: Sedím za něco, co jsem neudělal. Že prej pokus o vraždu. Co je to za hovadinu? Dává se snad Nobelova cena za pokus o chemii?

Kent Brockman: Může být Homer Simpson komunista? Zeptali jsme se jeho otce. Děda Simpson: Můj Homer není komunista. Je to možná lhář, žrout, idiot, komunista, ale v žádném případě není pornohvězda.

Homer: Už si ani nevzpomínám, kdy jsem naposledy takhle brečel. Líza: Když sis oblékl obráceně triko? Homer: Jó… A do krku mě pak dřela cedulka…

Nelson má zbraň. Bart: Půjčíš mi ji někdy? Nelson: Jasně, cizí otisky se na zbrani vždycky hodí.

Marge: To je apokalypsa! Barte, máš čisté prádlo? Bart: Teď už ne.

Bart: Promiň, že jsme se narodili. Homer: Hochu, tohle jsem chtěl slyšet už dávno.

Bart: Kdyby táta zabil každýho, komu to sliboval, kdo z nás by tu teď seděl?

Homer: Prý bezpečnostní zásuvky! Nakreslím prostě na ty naše králíčky, a to Maggie zastraší! Marge: Ale Maggie se nebojí králíčků! Homer: Teď už bude…

šerif Wiggum: Tady taťka medvěd. Sledujte podezřelého muže, který jede... V nějakém autě, po silnici směrem do... No, jak tam prodávaj ten guláš! Zvláštní znamení: je bez klobouku.

Milhouse: V mojí posteli spí babička a ta chrápe jako sbíječka.

Homer: Zdřímnout si v hlavě tyranosaura není nezákonné. Ostraha: Jenže vy spíte v alosaurovi. Homer: Chci ihned mluvit se svým paleontologem.

Marge: Bart má letos lepší známky, ale zato Líza se nějak zhoršila. Homer: Proč máme vždycky jedno lepší a druhé horší dítě? Nemůžou být obě stejné? Marge: Homere, ale my máme tři děti! Homer: Marge! Pes se mezi děti nepočítá!

Líza: Dědo, jak se jmenuješ křestním jménem? Děda Simpson: Víte, když jsem zmatenej, tak se kouknu na spoďáry. Skrejvá se tam odpověď na všechny důležitý otázky... Říkejte mi Abraham Simpson! Líza: Dědo, jak sis sundal spoďáry, a přitom nestáh kalhoty? Děda Simpson: Já nevím, nevím!

Kent Brockman ve zprávách: Dnes pro vás máme závažnou zprávu. Homer: Ha! Našly se moje klíče!

Homer: Jde prásknout, že tu máme fet! Marge: Žádný fet tu nemáme! Homer: Ne, jasně že ne…

Homer: Marge, já teď s Lízou nemluvím, mohla bys mi podat ten sirup? Marge: Prosím tě, podej otci sirup, Lízo. Líza: Barte, řekni tátovi, že mu podám sirup pouze v případě, že jím nepoleje žádné maso! Bart: Ty si máčíš párky v sirupu? Homer: Marge, řekni Bartovi, že si chci dát sklenici sirupu jako každé ráno. Marge: Řekni mu to sám! Ignoruješ Lízu, ne Barta! Homer: Barte, řekni matce, že jí děkuju! Marge: Homere, máš mluvit na mě, a za druhé jsem slyšela, co jsi řekl! Homer: Lízo, řekni matce, ať do mě nereje! Bart: Tati, s Lízou přece nemluvíš! Homer: Barte, do pokoje!!!

Šáša Krusty údajně zemřel. Bart je smutný. Homer ho uklidňuje: Přestaň se konečně trápit tou smrtí. Člověk umře jedna dvě, sotva prstem luskneš. I my se ráno můžeme probudit mrtví... No... Dobrou.

Homer: A tys nevěřila, že něco vydělám. Našel jsem dolar, když jsem čekal na autobus. Marge: Zatímco jsi vydělával ten dolar, přišel jsi o čtyřicet dolarů, že jsi nebyl v práci. Volali a říkali, že jestli se zítra neobjevíš, nemusíš chodit ani v pondělí. Homer: Jupí! Dlouhej víkend!

Marge: Homie, copak chceš dědečka až do svý smrti ignorovat? Homer: Ovšem, že ne, Marge, jenom do jeho smrti.

Bart: Ach jo, vůbec si neužiju letošní léto. Homer: Neboj se, chlapče! Až budeš pracovat jako já, neužiješ si žádný léto!

Bart: Vono je půl pátý taky ráno?!!

Bart: Máme doma dědečka, ten nám zplodil blbečka.

Bart: Jak to, že má Líza poníka? Homer: Protože mě přestala mít ráda. Bart: Já tě taky nemám rád! Chci mopeda!

Bart zpívá koledu: Rolničky, prdlačky, Batman je pako, po hlavě spad do hnoje, smrdí mu sako.

Děda Simpson: Pojď ke mně a vem si židli, synku. Homer: Copak je táto? Děda Simpson: Tak blízko ne, táhne z tebe chlast!

Homer na telefonu: Haló, Vegas? Vsázím sto na černou… Červená?! Ano, jistě, že pošlu šek.

Homer: Marge, jak jsi mohla dopustit, abych takhle ztloustnul? Marge: Já? Dávám ti snad já máslo do kávy?

Homer: Kdyby bůh nechtěl, abychom v kostele jedli, udělal by z obžerství hřích.

Líza: Tati, neměl by sis vzít helmu? Homer: Ne, rozcuchal bych si vlasy!

Luigi: Když mě necháte jít, dám vám ke každé zakoupené pizze zdarma tutéž navíc. Nabídka neplatí od úterka do neděle, v pondělí máme zavřeno.

Krustyho dcera: Máma byla v armádě. Měla hnědé vlasy, taková plachá... Zabila dvaatřicet lidí.

Homer u soudu. Soudkyně: Budete mu muset zaplatit náhradu, je-li to vůbec možné… Homer mlsně: Hm, jelito…

Homer: Dobře, děti, pojďme domů... Bart: My jsme doma! Homer: To byla rychlost!

Homera pronásledují netopýři: Mám je ve vlasech! Pane Bože!

Marge: Myslíš, že to, co děláme, je správné? Homer: Nevím, že bych kdy udělal něco špatného.

Dr. Dlaha: A také jste snědl nebezpečné množství zeminy. Homer: Vždycky jste říkal, abych jedl více zeminy. Dr. Dlaha: Říkal jsem zeleniny, Homere.

Děda Simpson: Ty jsi přišel za mnou, abych ti pomohl vzpomenout si? To je jako požádat svého koně o pomoc s vyplňováním daňového přiznání! Což jsem udělal v roce 1998…

Bart a Líza se dívají na televizi. Bart: Vidíš tu ženskou s knírem? To jsi ty! Líza: Vidíš toho hrocha válejícího se v blátě? Tak ty jsi to bláto.

Marge: Homere, představoval sis takhle naše manželství? Homer: Skoro. Akorát nejezdíme po městě a neřešíme záhady.

Patty: Nemůžu uvěřit, že Homer zkazil další rodinný piknik. Homer: Hele, každý někdy čůrá do bazénu! Selma: Ale ne ze skákacího prkna!

Homer: Kolikrát se ještě budu muset omluvit? Marge: Ty ses ještě neomluvil! Homer: Myslel jsem, že třeba nebudu muset.

Marge: Homie, padají mi vlasy. Homer: Neboj, zlato, mám svý zkušenosti. Naučím tě česat se tak, že to nikdo nepozná. Homer: Mám tři děti, a žádný peníze. Proč nemůžu mít žádný děti a tři peníze?

pan Burns: Nevím, co mé zaměstnance nutí riskovat svoji práci, a dokonce svůj život, když mě žádají o peníze.

školník Willie: Stačí slovo a seknu ho touhle motykou do zad. Bude to vypadat jako sebevražda.

Homer: Před Smrtonosnou zbraní 2 by mě nikdy nenapadlo, že bych mohl mít v záchodě bombu. Od té doby se vždycky radši kouknu.

Marge: Jen váš otec může pracovat na půl úvazku, a přitom si znepřátelit mezinárodní mafii.

Marge: Homere, nemáš jet do práce? Homer: Říkali mi, že jestli přijdu zase pozdě, poletím. Nechci riskovat!

stewardka: Pane, dáte si steak nebo dva steaky? Homer: A můžu obojí?

Homer: Jednou z tebe bude dobrý otec, Barte. Bart: Z tebe taky, tati.

Líza: Tati, už jsi odevzdal daňové přiznání? Homer: Ale Lízo, odevzdal jsem ho už více než před rokem.

Marge: To ti pisálci! Štvou mě víc než, ehm, netopýr v říji!

Bart: Tý jo, Bůh je fakt pruďas! Homer: Ano. Je to moje oblíbená fiktivní postava.

Homer: Ze všech šílených věcí, které jsem kdy udělal, je tahle nejšílenější! A to ji děláš ty!

Líza: Mami, zabije nás tatínek? Marge: Musíme počkat, až jak to dopadne.

Homer: To tady mám čekat od devíti do pěti? Kolik je to vlastně hodin? Deset děleno jedenácti... Hmm, kde je Líza, když ji potřebuju?

Homer dělá rozhodčího a vysvětluje, co znamená být nestranný: Lízo, když se nacpu do těchhle trenýrek, nejsem tvůj táta! A podle toho, jak jsou těsný, už asi ani ničí nebudu.

Homer: Jsem velká pocukrovaná kobliha. Už nikdy nevylezu ze svého pelíšku... Sakra, musím na záchod.

Vočko: Na dnešní večer zavírám hospodu. Homer: Cože? Nemůžeš zavřít, budu muset domů a pít lepší pivo za poloviční cenu v přirozeném světle!

Marge: Víte, děti, vaše teta chce totiž vstoupit do šťastného manželství se ženou. Líza: A neříkalas, že teta čeká na toho pravého muže? Bart: Na rozdíl od tebe, která si vzala prvního špekouna, co šel kolem.

Patty: Byla to děsná romantika. Jako z hollywoodského filmu. Homer: Jo, Ples příšer.

Patty: Marge, až mě budeš schopná přijmout takovou, jaká opravdu jsem, ráda tě uvidím na obřadu. Když ne, uvidíme se na Homerově pohřbu.

Homer: Áááááááá! Plameny, pálivá bolest, černá kočka! To musím být v nebi!

Bart: No tak tati, naštval jsi mě a já ti to jenom vrátil. Jak jsem měl vědět, že rodiče maj taky city?

Pan Burns: Mohl by mi někdo otevřít tuto láhev s placentou vlčí samice?

Homer: Pro otce je rodinná dovolená očistec čtyřiadvacet hodin denně! Namazal ses opalovákem? Koupeš se, nebo se topíš? Proč musím bejt zrovná já u budování každýho hradu z písku? A pak se dítě ztratí, nastane absolutní panika, dokud se nenajde u baru v bazénu, jak jí hamburger za 30 dolarů, kterej mu nakonec spadne do vody. A co je vůbec nejhorší, nebudu ani chvilku o samotě se svou ženou, protože všichni budeme spát v jednom pokoji!

Robot: Poslyš mladíku, jaký je to pocit mít city? Bart: Nevím, jsem člověk, ne holka.

Bart: Dědo, trávíme teď spolu tolik času, že mi přijde, jako bys byl součástí naší rodiny.

Homer: Myslím, že si mě vybral kvůli mým motivačním schopnostem. Všichni vždycky říkají, že musí pracovat víc, když jsem tam já.

Dr. Nick: Všechny vaše příznaky indikují kostus eruptus... A to je hrozivá choroba, při níž se kostra pokouší vyskočit ústy a opustit tělo.

Homer: Víš, Marge, my dva jsme v některých ohledech každý úplně jiný.

Homer: Proboha, mimozemšťani! Nežerte mě. Mám ženu a děti. Sežerte je!

Homer: Viděl jsem to ve filmu o autobusu, kterej se musel pořád prohánět po městě nejmíň stovkou. Kdyby zpomalil, tak by bouchnul. Myslím, že se to jmenovalo... Autobus, který nemohl zpomalit.

Reverend Lovejoy: Vzpomínám si na jiného návštěvníka z nebes. Přišel v míru a zemřel, jen aby mohl být znovu vzkříšen. Jmenoval se... E. T., okatý mimozemšťan. Měl jsem ho moc rád.

Homer: A tak jsem udělal to, co by udělal každý milující manžel... Obrátil jsem se na násilnický mafiány.

Ředitel Skinner: Barte, chci, abys byl první, kdo to ví. Hodlám požádat o ruku tvoji tetu Patty. Bart: To jste sebevrah.

Bart: Tati, poctivě jsem pracoval a vydělal si jen pár šlupek. Takže jsem dospěl k názoru, že práce je pro blbce. Homer: Synku, ty jseš hlavička. Já jsem na to přišel až jako dospělej.

Bart: Já chci vidět Santu. Třeba mi řekne, proč mi dal prázdnou krabici od PlayStationu a v ní omalovánky.

Ralph: Připadám si jako slepička. Zrovna jsem snesl do kalhot vejce.

Líza: Nikdy bych neřekla, že americké auto navržené v Německu, smontované v Mexiku ze součástek z Kanady, může být tak skvělé.

Bart: Kdo by to řekl? Kočky žerou mouchy. Milhouse: Kdyby tak nějaká kočka žrala mě.

Homer: Zdá se, že maminka má nějaké starosti. Měl bych si s ní promluvit... Až začnou reklamy.

Homer: Děti, měly jste obě dvě snahu, ale pohořely jste. Poučení zní: nikdy se nesnažte.

Homer: Manželství je jako ohřívače vody, celé roky jsou v pořádku, dokud nebouchnou a nezničí vše, co máš.

Líza: A tak jsem se naučila, že nezáleží na tom, jak moc jsou věci hrozné, protože vždycky můžou být ještě o dost horší.

Homer: Jsem tvůj otec a trenér. A jelikož nikdo neměl zájem, taky tvůj kmotr. Padej na střídačku!

Homer: Nebeský Otče, vím, že jsi přítelem jedlíků. Vytvořil jsi neděli, abychom mohli mít brunch. Prosím tě, ó, Bože, zahlť mě svými božskými dobrůtkami a dej mi pár vaječných rolek. Nebo pizzu. Nebo hot dogy. Cokoli, co můžu jíst při řízení. Neboť tvé jsou kytky a omáčky navěky. A men… u by taky bodlo. Díky.

Všechno o COOLATINÁCH se dozvíte v našem speciálu.