4 nesmírně užitečné věci, které jsme zjistili díky Teorii velkého třesku

Teorie velkého třesku má sice nejslavnější pověst pro své komediální momentky, to ale neznamená, že se u ní nelze lecčemu přiučit! Krom mnoha popkulturních referencí i akurátních vědeckých názvů tak diváci mohli pochytit třeba čtyři užitečné a/nebo zajímavé vědecké skutečnosti, které vám před premiérou 11. série (pondělí 20.15!) rádi připomeneme.

04) Že nemá smysl rozmrazovat chleba

Ve třetím díle 6. řady, tedy v díle, kde se Leonard učí fakta o fotbalu, aby udělal dojem na kamarády Penny, se Sheldon nemůže ubránit poučování Penny, že by neměla zamrazovat svůj chleba. A nemýlí se, chlapec! Pokud si Penny myslela, že zamrazením uchová chleba čerstvý, organická chemie jí na to odpovídá jasné: ne.

Pro zachování většiny nutričních hodnot sice zmrazení chleba nevadí (rozmražené pečivo vás nezabije nebo tak něco), při rozmrazení však na chemické úrovni dochází v zásadě na inverzi reakce škrobu při pečení. Jinými slovy, rozmražený chleba tvrdne mnohem rychleji než nerozmražený. Pokud tedy bochníky nekupujete po tunách, je bezpečnější pečivo skladovat bez přístupu vzduchu – je velká šance, že jej zkonzumuje dříve, než se vám zkazí.

03) Že nesmrtelnost může existovat

Rovněž v 6. řadě nás takto obdobně poučuje pro změnu Leonard – tentokrát však nejde o nic marginálního jako procesy ohřívání a ochlazování škrobu, nýbrž rovnou o téma nesmrtelnosti! Leo zmíní, že medúzy mohou zřejmě žít nesmrtelně, a to díky svému potlačení sexuálního života. Věřte tomu, nebo ne, ale je tu pořádná porce pravdy.

Takzvaná biologická nesmrtelnost skutečně existuje nejen u některých typů medúz, ale i stromů a jednobuněčných organismů. Mnohdy u nich skutečně platí, že se množí asexuálně – to však bude ve skutečnosti možná podružný důvod toho, proč podobné organismy nestárnou. Faktem totiž rovněž je, že biologická nesmrtelnost není vlastní jenom medúzám a primitivním organismům – také žralok islandský se může dožívat až 500 let (zřejmě více), ale s tím, že se zároveň rozmnožuje sexuálně. Pokud tedy chcete být vědecky akurátní, své výmluvy k nechuti k sexu nechte raději v říši bolestí hlavy namísto snah žít věčně.

02) Tučňáci a nevěra

Nikdo neumí uklidňovat ženy tak jako Raj – v premiéře 7. řady si tak pustil pusu na špacír, když se jak utěšit čerstvě rozvedenou Janine Davisovou fascinujícími informacemi o nevěře mezi tučňáky. Nešlo ovšem o jeho tradiční snahu vést jakoukoliv konverzaci. Tučňáci jsou skutečně dílem nevěrní – ještě zajímavější však je, že majoritně žijí v monogamii.

Nejde o jediné monogamní zvíře, přesto je tato praktika ve zvířecí říši poněkud méně typická. Kolem 15 procent tučňáků proto hledá útěchu i v cizích ploutvích – zřejmě se tak děje vlivem omezeného výběru partnerů/partnerek. Zanášení ve vztahu však tučňáky také raději neomlouvejte. Stejně tak se totiž jistá množina tučňáků oddává i nekrofilii.

01) Antropický princip a strunová teorie

Vysvětlit antropický princip snadno a jednoduše je prosté asi jako kvantová fyzika. Přesto je zajímavou filozofickou hypotézou, dost možná svého druhu podobně významnou jako biologická nesmrtelnost výše. Proč? Antropický princip totiž odpovídá na to, proč jsme ve vesmíru vznikli…

Ve stručnosti: protože jsme vznikli. Zní to asi poněkud logicky, teorie multiversa ale postuluje, že vznikly bambiliony jiných vesmírů s různými fyzikálními zákony – ten náš má jenom „shodou náhod“ zákony umožňující vznik života. Jsme tu náhodou, ale je to přesto ohromné privilegium. Sheldon přitom antropický princip několikrát zmínil srovnáním s fiktivními příběhy, čímž reálné fyzice učinil solidní popularizační pomoc. Třeba totiž z řad diváků naverbuje do vědy lidi, kteří budou podobné technobláboly moct lépe popisovat!

11. série Teorie velkého třesku začíná na Prima COOL 8. ledna ve 20.15 a poběží ve stejný čas každé pondělí.